Související stránky k článku Výzkumy v AsÚ AV ČR (31): Dlouhodobé změny aktivity kataklyzmické proměnné V1223 Sgr
Článek vychází jako druhý v cyklu "Z kopulí proměnářů", kdy Vám představujeme pozorovací stanoviště a techniku pozorovatelů proměnných hvězd. Cílem je inspirovat pozorovatele mezi sebou a zejména motivovat začátečníky, kteří by chtěli s proměnnými hvězdami začít.
Dnes představujeme pozorovací stanoviště astronoma Martina Maška, který se věnuje řadě oblastí astronomie, ale jeho dlouholetým koníčkem jsou i proměnné hvězdy, které pozoruje na balkóně na sídlišti. Užitečná data z proměnných hvězd je tedy možné pozorovat opravdu odkudkoliv!
Erupce, nejenergetičtější projevy sluneční aktivity, již řadu let nejsou jen doménou sluneční fyziky. Před více než dekádou byly tyto jevy přesvědčivě prokázány též na jiných osamocených hvězdách chladných spektrálních typů na hlavní posloupnosti. Ale co více, jejich odvozené energie o mnoho řádů přesahovaly energie erupcí slunečních. Jenže právě výpočet celkové energie hvězdné erupce je založen na předpokladech, které nemusejí v realitě vůbec nastávat. Petr Heinzel s kolegy z Polska navrhuje vylepšenou metodu pro hodnocení parametrů hvězdných erupcí.
Vítejte u nepravidelného seriálu článků z cyklu "Z kopulí proměnářů". V přibližně měsíčním intervalu Vám budou představována pozorovací stanoviště a technika pozorovatelů proměnných hvězd. Cílem je především vzájemná inspirace mezi pozorovateli a motivace pro začátečníky, kteří by chtěli s proměnnými hvězdami začít. V prvním článku z cyklu si představíme dlouholetého pozorovatele Bohuslava Hladíka, který v průběhu let předělal svou pozorovací sestavu na cestovní, kterou může vzít jednoduše i do vlaku.
Pavel Spurný a Jiří Borovička z Oddělení meziplanetární hmoty ASU detailně studovali výjimečný případ meteoru ze známého roje Geminid. Tento konkrétní bolid vstoupil do zemské atmosféry rychlostí přes 35 km/s, pronikl výrazně hlouběji než jakýkoli jiný dosud dobře zdokumentovaný meteor patřící k tomuto meteorickému roji a částečně přežil až k dopadu na zemský povrch. Srovnání s jinými exempláři ukazuje, že jde o skutečně výjimečnou událost zaznamenanou objektivními pozorováními.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 58. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, které proběhne 18. - 25. srpna 2018.
Máte-li zájem o astronomická pozorování, která mohou posloužit vědě, tak je praktikum určeno přímo pro vás! Na praktiku se pozorovatelé naučí základům pozorování se CCD kamerami a digitálními zrcadlovkami. Můžete zde napozorovat svůj první tranzit exoplanety, nebo dokonce objevit novou proměnnou hvězdu! Praktikum je zvláště vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty.
Některé partie vývoje vesmíru jsou stále opředeny celou řadou otázek. Tak například pozorujeme velmi hmotné velmi staré galaxie, tzv. modrá monstra, v nichž se zřejmě nachází výrazně méně prachu, než by odpovídalo předpokládanému kosmickému vývoji. Na tuto problematiku se zaměřil tým vědců s návrhem modelu, který by nízké zastoupení prachu přirozeně vysvětlil. Mezi nimi i Santiago Jiménez z Oddělení galaxií ASU.
Konference je tradiční akcí pořádanou Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS, v letošním roce ve spolupráci s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. 49. konference o výzkumu proměnných hvězd se uskuteční od pátku 3. do neděle 5. listopadu 2017 v Brně. Cílem konference je vytvářet vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry na poli proměnných hvězd a exoplanet. Jsou zváni všichni zájemci!
Novy jsou jedním z nejzajímavějších jevů, které nám současná pozorovací astronomie nabízí. Již nějakou dobu nejsou tyto jevy sledovány jen v naší Galaxii, ale jsou dostupné i pozorováním galaxií dalších, například M31 v Andromedě. Kamil Hornoch z ASU je jedním z pionýrů této disciplíny a stal se v tomto oboru známým už jako amatérský astronom. V současnosti je nejúspěšnějším lovcem nov v cizích galaxiích a není tedy divu, že se stal spoluautorem impaktovaného článku, který se zabývá statistikou vlastností hvězd, které ve vedlejší velké galaxii vybuchly jako novy.
Po delší době máme možnost na severní obloze spatřit jasnější supernovu, která je ve vizuálním dosahu středně velkých dalekohledů. Supernova se objevila v galalaxii NGC 6946, ve které bylo za posledních 100 let bylo zaznamenáno rekordních 10 vzplanutí supernov.
Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byl i Michal Dovčiak z ASU, se zabýval měřením rentgenových spekter a polarizovaného záření přicházejícího od rentgenové dvojhvězdy GRS 1739-278. Tento systém podle výsledků představované studie obsahuje černou díru s hmotností asi šestnácti hmotností Slunce, která rotuje téměř maximální dovolenou rychlostí. Kvůli rychlé rotaci lze v měřeních identifikovat významný příspěvek tzv. vratného záření, které je důsledkem silných jevů obecné relativity v blízkosti černé díry.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 57. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, které proběhne 19. 8. – 26. 8. 2017. Máte-li zájmem o astronomická pozorování, která mohou posloužit vědě, tak je praktikum určeno přímo pro vás! Na praktiku se pozorovatelé naučí základům pozorování se CCD kamerami a digitálními zrcadlovkami. Můžete zde napozorovat svůj první tranzit exoplanety, nebo dokonce objevit novou proměnnou hvězdu! Praktikum je zvláště vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty.
Geminidy patří mezi ty nejlépe sledovatelné meteorické roje, každoročně slibující stabilní hodinové frekvence. Přesto jsou tato tělíska do jisté míry mezi jinými meteorickými roji unikátní. Autorský tým z Oddělení meziplanetární hmoty ASU se věnoval zevrubné studii několika exemplářů Geminid pozorovaných vlastními silami, pokrývajících rozsáhlý interval hmotností těles. Autoři studovali jak a proč se tyto objekty rozpadají, jaké mechanické a tepelně-mechanické síly je ovlivňují a co jejich chování říká o vnitřní struktuře a původu těchto těles. Studie přináší ucelený pohled na dynamiku fragmentace meteoroidů různých velikostí a nabízí důkazy, že jejich počáteční praskání je způsobeno tepelným namáháním při nástupu do atmosféry.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet (SPHE), kromě běžné činnosti, do níž spadá například sledování zajímavých zákrytových dvojhvězd a přechodů exoplanet přes hvězdné disky, vyhlašuje i pozorovací kampaně. Jedním z nových programů je pozorování eruptivních hvězd. Tyto objekty, které se také mohou vyskytovat ve dvojhvězdných systémech, vykazují poměrně velkou erupční aktivitu. Mimo jiné zajímavosti patří i zjištěná skutečnost, že uvolněná energie erupcí je o dva až tři řády větší, než jaké pozorujeme u největších erupcí na Sluncie. Délka hvězdných erupcí je poměrně krátká, většina erupcí odezní do 15 minut. Pokud chceme získat například vícebarevnou fotometrii těchto erupcí, ideální situací je pozorování z více stanovišť.
V posledních dvou letech se těmto hvězdám věnuji na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, ale do programu se už zapojilo více pozorovatelů ze Sekce.
V srdci naší Galaxie se nachází extrémně hustá koncentrace hmotných hvězd poblíž supermasivní černé díry Sagittarius A*. Tyto hvězdy — obří a krátkověké — mají rozhodující vliv na okolní prostředí i na to, jak černá díra akumuluje hmotu. Nová práce, v níž důležitou roli sehráli odborníci z ASU představuje nejnovější modely vývoje těchto masivních hvězd založené na modernizovaných předpisech ztrát hmoty. Ukazuje se, že doposud běžně používané modely mohly významně nadhodnocovat ztrátu hmoty v raných fázích hvězdného vývoje. Práce tak nabízí aktualizovaný pohled na interpretaci pozorovaných populací hvězd v centru naší Galaxie.
Aneb Proměnářské praktikum v nové lokalitě...
Těsně před skončením prázdnin 20. - 27. srpna 2016 vyrazili nadšenci ze Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti na 56. pozorovací praktikum. Pro letošní ročník byla zvolena nová, dosud neokoukaná lokalita Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, a velká očekávání se podařila nejen bezezbytku naplnit, ale i překonat. Lze to dokumentovat tím, že se zde vystřídalo kolem 30 účastníků a ubytovací kapacity tak byly zcela naplněny. Kromě zajímavých přednášek, které byly cíleny zvláště pro začínající pozorovatele proměnných hvězd, se každou jasnou noc pozorovalo. I začátečníkům se tak pod odborným dohledem zkušených astronomů podařilo vykonat velkou řadu velmi kvalitních měření, která se v budoucnu objeví v nejedné vědecké publikaci.
Sluneční erupce patří k nejenergetičtějším jevům ve Sluneční soustavě, ale jejich vnitřní průběh zůstává i dnes jen částečně pochopen. Studie Jany Kašparové z ASU a jejích kolegů ukazuje, že klíčové procesy magnetického přepojování mohou probíhat nejen pod strukturou procházející erupcí, ale i přímo uvnitř ní. Díky unikátní kombinaci rádiových, extrémně ultrafialových a rentgenových pozorování autoři detailně rekonstruují počáteční fázi erupce z 2. dubna 2022 a odhalují nové souvislosti mezi strukturou magnetického pole, urychlováním částic a vznikem záření.
Brněnský tým astrofyziků nalezl několik kandidátů pro extrémně vzácné dvojhvězdy, jejichž jednou složkou je proměnná pulzující hvězda typu RR Lyrae. Pokud je interpretace pozorování správná, výsledky týmu naznačují, že druhou složkou takovýchto systémů mohou být jak červení trpaslíci, tak také černé díry. Práce také ukázala, že oběžné doby těchto dvojhvězd mohou být mnohonásobně delší, než se původně předpokládalo. Studie, která podstatně rozšiřuje seznam těchto ojedinělých objektů, tak představuje velký úspěch.
Velmi hmotné hvězdy představují krátké, ale mimořádně bouřlivé epizody ve vývoji galaxií. Patří mezi nejintenzivnější zdroje záření, hvězdného větru i výronů hmoty, obohacují své okolí o těžší prvky. Ve svých pozdních fázích mohou nabývat velmi různorodých typů a rozlišit mezi nimi často není snadné – zejména pokud se spoléháme jen na viditelný obor elektromagnetického záření. Michaela Kraus z ASU vedla tým, který si detailně prohlédl šest vybraných hvězd v galaxiích M31 a M33 v blízké infračervené oblasti. Autoři ukazují, že tato část spektra dokáže odhalit znaky, které jsou v optickém oboru skryté, a umožňuje doladit či radikálně změnit dosavadní klasifikaci zkoumaných objektů.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 56. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, které proběhne 20. 8. – 27. 8. 2016. Máte-li zájmem o astronomická pozorování, která mohou posloužit vědě, tak je praktikum určeno přímo pro vás! Na praktiku se pozorovatelé naučí základům pozorování se CCD kamerami a digitálními zrcadlovkami. Můžete zde napozorovat svůj první tranzit exoplanety, nebo dokonce objevit novou proměnnou hvězdu! Praktikum je vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty.
Meteory nejsou jen efektní podívanou na noční obloze, ale nesou v sobě informace o chemickém složení malých těles Sluneční soustavy. Nová studie využívající spektra jasných bolidů odhalila souvislost mezi množstvím vodíku v kometárních meteoroidech a jejich velikostí: větší tělesa si dokážou uchovat více těkavých látek. Tento výsledek přispívá do diskuse o původu vody na Zemi a o rozdílech mezi materiálem komet a asteroidů.
