Po delší době máme možnost na severní obloze spatřit jasnější supernovu, která je ve vizuálním dosahu středně velkých dalekohledů. Supernova se objevila v galalaxii NGC 6946, ve které bylo za posledních 100 let bylo zaznamenáno rekordních 10 vzplanutí supernov.
Poloha galaxie NGC 6946 (označena červenou šipkou) mezi souhvězdím Labutě a Cephea. Sever nahoře. Autor: Martin Mašek, StellariumObjev supernovy učinil amatérský astronom Patrick Wiggins z Utahu 14. května, když porovnával aktuální snímek galaxie NGC 6946 se staršími snímky. Snímky byly pořízené zrcadlovým dalekohledem o průměru 35 cm, který má objevitel vybaven citlivou CCD kamerou. Jasnost nového objektu změřil na 12,8 mag. Supernova dostala označení 2017eaw. Přesná poloha supernovy je RA: 20h 34m 44.24s, DE +60° 11' 35.9".
Předpokládaná vzdálenost NGC 6939 je 18 milionů světelných let. Ze spektra supernovy bylo krátce po objevu zjištěno, že se jedná o supernovu typu IIP. U supernov typu II dochází k výbuchu obří hvězdy po vyčerpání jaderného materiálu v jejím centru. Tím nastane gravitační kolaps, který vede k výbuchu.
Poloha galaxie NGC 6946 (vyznačena šipkou), poblíž se nachází jasné hvězdy Alderamin a éta Cephei. Sever nahoře. Autor: Martin Mašek, StellariumGalaxie se supernovou je z našich zeměpisných šířek cirkumpolární, je tedy pozorovatelná celou noc. Již v době objevu byla jasnost supernovy dostatečná na to, aby byla v místech s nižším světelným znečištěním viditelná vizuálně v dalekohledech o průměru okolo 15 cm. Mateřská galaxie NGC 6946 se nachází v souhvězdí Labutě, poblíž hranic s Cepheem. Tato spirální galaxie je hezkým objektem pro amatérská pozorování, neboť spolu s blízkou hvězdokupou NGC 6939 vytváří hezkou dvojici. Galaxie je snadno vyhledatelná za pomoci relativně jasné hvězdy éta Cep (3,4 mag) od které je vzálena 2 úhlové stupně.
Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
výřez
Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628