Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Extrémně vzácné dvojhvězdy objeveny brněnskými astrofyziky

Extrémně vzácné dvojhvězdy objeveny brněnskými astrofyziky

Ilustrační obrázek společně s časovými odchylkami světelných změn během oběhu dvojhvězdy TU UMa, způsobenými efektem rozdílné dráhy světla.
Autor: Liška et al., 2016

Brněnský tým astrofyziků nalezl několik kandidátů pro extrémně vzácné dvojhvězdy, jejichž jednou složkou je proměnná pulzující hvězda typu RR Lyrae. Pokud je interpretace pozorování správná, výsledky týmu naznačují, že druhou složkou takovýchto systémů mohou být jak červení trpaslíci, tak také černé díry. Práce také ukázala, že oběžné doby těchto dvojhvězd mohou být mnohonásobně delší, než se původně předpokládalo. Studie, která podstatně rozšiřuje seznam těchto ojedinělých objektů, tak představuje velký úspěch.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně z 26. června 2016.

Týmu okolo dr. Jiřího Lišky, z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy Univerzity v Brně, a dr. Marka Skarky, absolventa MU, v současnosti působícího na Akademii věd v Budapešti, se podařilo identifikovat 11 kandidátů nadmíru vzácných dvojhvězd. Tyto raritní hvězdné systémy obsahují proměnné pulzující hvězdy typu RR Lyrae, které hrají v astrofyzice nezastupitelnou roli například při určování vzdáleností. Jejich nalezení ve dvojhvězdách a nezávislé určení jejich hmotností je důležitým krokem k pochopení vlastností těchto hvězd.

Kromě 20 dvojhvězdných kandidátů objevených loni týmem chilských astronomů v Galaktické výduti představuje publikace 11 dalších kandidátů druhý nejpočetnější seznam svého druhu. Brňané ovšem analyzovali hvězdy Galaktického pole, což je doposud ojedinělý počin. K objevu a analýze nových možných dvojhvězd autoři využili faktu, že při oběhu RR Lyrae složky okolo neviditelného souputníka zdánlivě dochází k malým cyklickým změnám její pulzační periody - urychlování či zpožďování pozorovaných světelných změn (jev známý jako Light travel-time effect). Autoři dále sestavili databázi všech známých objektů a navíc provedli detailní analýzu dvojhvězdnosti u dalšího v současnosti nejnadějnějšího kandidáta, objektu TU UMa. Jejich práce byla proto rozdělena na dvě samostatné studie publikované v prestižních časopisech – v britském Monthly Notices of the Royal Astronomical Society a evropském Astronomy & Astrophysics.

Výzkum brněnské skupiny také ukázal, že dvojhvězdy s RR Lyrae složkou mohou mít oběžnou periodu ne pouze několik let, jak se do této doby předpokládalo, ale dokonce několik desítek, v některých případech i více než sto let! Z výzkumu hmotností nepozorovaných souputníků také vyplývá, že by druhou složkou dvojhvězdy mohli být jak tzv. červení trpaslíci (velmi malé a chladné hvězdy), tak degenerované zbytky hvězd, jako jsou bílí trpaslíci nebo neutronové hvězdy. Zřejmě nejzajímavějšími kandidáty jsou hvězdy s označením RZ Cet a AT Ser nacházející se v souhvězdích Velryby a Hada. Hmotnosti předpokládaných souputníků těchto dvou hvězd odpovídají neutronovým hvězdám či dokonce černým dírám.

Kontakt a další informace

Dr. Jiří Liška
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně - vedoucí výzkumu
Email:jiriliska@post.cz

Dr. Marek Skarka
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně - vedoucí výzkumu
Email: marek.skarka@gmail.com

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně - tiskový tajemník
Mail: zychova@physics.muni.cz

Publikované studie:
[1] http://adsabs.harvard.edu/abs/2016MNRAS.459.4360L
[2] http://adsabs.harvard.edu/abs/2016A%26A...589A..94L

Nová on-line databáze známých kandidátů: http://rrlyrbincan.physics.muni.cz/

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: RR Lyrae stars, ÚTFA PřF Masarykovy unoverzity v Brně, RR Lyra, Proměnná hvězda, TU UMa


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »