Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Brněnská studentka astrofyziky na Princetonu

Brněnská studentka astrofyziky na Princetonu

Anna Juráňová na Princetonské univerzitě.
Autor: ÚTFA PřF Brno.

Anna Juráňová, bakalářská studentka astrofyziky na Masarykově univerzitě, úspěšně absolvovala prestižní letní školu na Princetonu. Během svého pobytu studovala chaos v galaktické příčce a díky svým výsledkům i nadšení bude ve spolupráci s Princetonem i nadále pokračovat.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně z 8. září 2016.

Anna Juráňová, studující třetí ročník bakalářského studia astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, se právě vrátila z dvouměsíčního pobytu na Princetonské univerzitě. Pod vedením jednoho z nejvýznamnějších astrofyziků této doby, prof. Davida Spergela, se věnovala podrobnému studiu chaosu v galaktické příčce. Její práce byla především o programování a simulování podmínek uvnitř tzv. galaktické příčky, což je protažená centrální oblast uvnitř většiny spirálních galaxií. Tato příčka je tvořena hvězdami a z jejich konců vycházejí samotná spirální ramena galaxie. „Galaktické příčky jsou neskutečně zajímavé a jejich přítomnost má plno zajímavých důsledků a příčin. Díky znalosti chaosu v Galaxii se můžeme dozvědět plno věcí o její stavbě nebo vývoji,“ říká nadšená studentka.

Anna Juráňová na Princetonské univerzitě. Autor: ÚTFA PřF Brno.
Anna Juráňová na Princetonské univerzitě.
Autor: ÚTFA PřF Brno.
Projekty letní školy byly studentům přiřazeny organizátory. Všechny v sobě zahrnovaly odvětví astrofyziky, kterými se vědci na Princetonu zabývají: od fyziky hvězd přes exoplanety až po kosmologii a modelování vlivu konstrukce přístrojů na data. Před samotnou prací na projektech se všichni studenti zúčastnili týdenního programovacího soustředění. Dvakrát týdně je pak čekaly přednášky, buď o obecných astrofyzikálních otázkách, nebo o běžné práci astrofyzika (jako je analýza dat nebo orientace v článcích). Každý den se studenti a pracovníci celého oddělení scházeli na "Astro coffee", což je půlhodinové setkání, během kterého se, kromě pití kávy, diskutují nově vydané články. „Moc univerzit to nedělá, ale je to podle mě skvělý způsob, jak se udržet v obraze.

Anna se nyní chystá věnovat své bakalářské práci na téma rotujících atmosfér galaxií pod vlivem supermasivních černých děr, ale i tak bude pokračovat v započatém výzkumu ohledně galaktických příček. „Vede mě k tomu i vlastní zodpovědnost, protože moje práce, i když už oficiálně pokračovat nemusím, je asi v polovině. Dále je to úžasné téma se spoustou otázek, na které bych zoufale ráda dostala odpovědi. Ale hlavním důvodem je to, že mám podporu na Princetonu - mí mentoři mi nabídli, že s nimi můžu pokračovat v práci. Toho si obrovsky cením.

Anna se cítí velmi vděčná za tuto zkušenost a vše, co k ní vedlo. Letní školu v Princetonu vřele doporučuje všem studentům astrofyziky a dodává: „Když člověk získá aspoň malý náhled do toho, jak se "dělá věda", nemůže pak brát ani minutu času svých vyučujících jako něco samozřejmého a váží si o to víc jejich práce a výsledků. Zvlášť když z vlastní zkušenosti ví, jak dlouhá k nim vede cesta.

Kontakt a další informace

Anna Juráňová
Brněnská absolventka pobytu na Princentonské univerzitě
Mail: 437285@mail.muni.cz

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně - tiskový tajemník
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Infotmace o pobytech na Princetonské univerzitě

Převzato: ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: ÚTFA PřF Masarykovy unoverzity v Brně, ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně, Princeton


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »