Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Experti na magnetické hvězdy se sjedou do Brna

Experti na magnetické hvězdy se sjedou do Brna

Konference o magentických hvězdách se bude konat od 28. srpna do 1. září, v prostorách Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Autor: ÚTFA PřF MUNI.

Masarykova univerzita bude koncem srpna hostit astrofyzikální konferenci zaměřenou na hvězdná magnetická pole a jejich roli ve vzniku a vývoji hvězd. Konference se bude konat od 28. srpna do 1. září, v prostorách Přírodovědecké fakulty na Kotlářské. Do Brna se sjedou specialisté z celé Evropy, Kanady, Austrálie a Indie, aby v průběhu konference prezentovali a diskutovali nejnovější výsledky na poli výzkumu hvězdného magnetismu.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně z 31. července 2017

Přestože magnetické pole vzdálených hvězd je extrémně těžké detekovat a studovat, patří tato vědní oblast k jednomu z nejaktuálnějších témat moderní astrofyziky. Díky současným výzkumům je zřejmé, že magnetické pole hraje rozhodující roli při utváření vnějšího vzhledu hvězd, rovněž pak při formování a vývoji hvězd a jejich planetárních soustav.

To je také důvod, proč tuto konferenci organizujeme. Přední odborníci mohou diskutovat a sdílet své nové výsledky a nápady. V Brně máme navíc štěstí, že zde působí mezinárodně uznávaná skupina výzkumných pracovníků a studentů, kteří se podílejí na průlomových studiích o magnetických hvězdách,“ říká hlavní organizátor konference, doc. Ernst Paunzen z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky.

Do České republiky zavítají významní vědci z celého světa, mimo jiných to budou Oleg Kochukhov (Švédsko), Lilia Ferrario (Austrálie), Gustavo Guerrero (Brazílie) a Gregg A. Wade (Kanada). Diskutovat se bude role magnetického pole na obří molekulová oblaka mezihvězdného plynu, vliv magnetického pole na vývoj masivních hvězd, hvězdná seismologie a pulzace, magnetické pole v okolí černých děr a význam magnetismu ve dvojhvězdách a bílých trpaslících. V průběhu konference je pro účastníky připraven i doprovodný program v brněnském planetáriu a koncert Komorní dechové harmonie Brno.

Kontakt a další informace

doc. Ernst Paunzen
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: epaunzen@physics.muni.cz

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně - tiskový tajemník
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Webové stránky konference

Převzato: ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »