Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Brněnští astronomové pozorují v Jižní Africe

Brněnští astronomové pozorují v Jižní Africe

Observatoř SAAO v Jižní Africe.
Autor: Lenka Janeková.

Astronomové z Masarykovy univerzity využívají ke svému pozorování dalekohledy na celém světě. Během třítýdenní stáže na South African Astronomical Observatory (SAAO, Sutherland, Jižní Afrika) se věnovali výzkumu těsných dvojhvězd s velmi krátkou oběžnou dobou. Vývoj takových soustav je stále do jisté míry záhadou. K objasnění by měly přispět i nejnovější měření ze SAAO.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně.

Doc. Miloslav Zejda, vedoucí pozorování, společně s doktorandkou Mgr. Lenkou Janekovou, pracovali 21 dní na astronomické observatoři SAAO v Jižní Africe. Jejich pozorování spočívalo v měření změn jasnosti vybraných proměnných hvězd. V letošním roce využívali dalekohled s průměrem zrcadla 1 m s velmi citlivou CCD kamerou.

Doc. Miloslav Zejda a Mgr. Lenka Janeková u 1m dalekohledu na SAAO. Autor: PřF MU v Brně.
Doc. Miloslav Zejda a Mgr. Lenka Janeková u 1m dalekohledu na SAAO.
Autor: PřF MU v Brně.
Většina hvězd ve vesmíru není osamocených, jako naše Slunce, ale žije v párech. Během jejich vývoje může dojít k situaci, že obě hvězdy vyplní prostor, který mají ve dvojhvězdě k dispozici (tzv. Rocheův lalok), a vznikne kontaktní dvojhvězda. Většina dvojhvězd, sledovaných během pobytu na SAAO, je tvořena páry málo hmotných, chladných červených trpaslíků. Jen zcela výjimečně mohou být oběžné doby složek těchto dvojhvězd kratší než 5,5 hodiny.

Uspokojivé vysvětlení existence této hranice dosud chybí. K objasnění záhady by měla přispět i nová měření pod vedením doc. Zejdy. Z naměřených změn jasnosti (světelných křivek) je možné určit parametry sledovaných dvojhvězd, jejich složek i okolního mezihvězdného prostředí. Interpretací dat se budou zabývat jak astrofyzici z Masarykovy univerzity, tak jejich kolegové z Číny. Vědci předpokládají, že výsledky pomohou lépe porozumět vývoji těsných dotykových dvojhvězd a přispějí k vyřešených dosud otevřených problémů jako např. odhalení příčiny omezení oběžných period nebo určení role magnetického pole v těsných dotykových dvojhvězdách.

Kontakt a další informace

Kontakt na vedoucího pozorování:
doc. Miloslav Zejda
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: zejda@physics.muni.cz

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: ÚTFA PřF Masarykovy unoverzity v Brně, Saao


28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Lyra, Had, Hadonoš, Herkules | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »