Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Čeští astronomové pořádali unikátní pozorovací kampaň eruptivní hvězdy

Čeští astronomové pořádali unikátní pozorovací kampaň eruptivní hvězdy

Představa malíře o probíhající supererupci na DG CVn.
Autor: NASA

Sekce proměnných hvězd a exoplanet (SPHE), kromě běžné činnosti, do níž spadá například sledování zajímavých zákrytových dvojhvězd a přechodů exoplanet přes hvězdné disky, vyhlašuje i pozorovací kampaně. Jedním z nových programů je pozorování eruptivních hvězd. Tyto objekty, které se také mohou vyskytovat ve dvojhvězdných systémech, vykazují poměrně velkou erupční aktivitu. Mimo jiné zajímavosti patří i zjištěná skutečnost, že uvolněná energie erupcí je o dva až tři řády větší, než jaké pozorujeme u největších erupcí na Sluncie. Délka hvězdných erupcí je poměrně krátká, většina erupcí odezní do 15 minut. Pokud chceme získat například vícebarevnou fotometrii těchto erupcí, ideální situací je pozorování z více stanovišť. V posledních dvou letech se těmto hvězdám věnuji na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, ale do programu se už zapojilo více pozorovatelů ze Sekce.  

Mezinárodní spolupráce a Překvapivé výsledky

Světelná křivka GJ 3236 z noci z 28. na 29. listopadu 2016. Modré body představují fotometrii ve filtru B z Piszkésteto Observatory a zelené z Ondřejova ve filtru V. Počátkem večera byly zaznamenány dvě slabší erupce, po půlnoci byla pozorována silná erupce se zjasněním o 1,3 magnitudy ve filtru B a 0,37 magnitudy ve filtru V. Autor: Ladislav Šmelcer
Světelná křivka GJ 3236 z noci z 28. na 29. listopadu 2016. Modré body představují fotometrii ve filtru B z Piszkésteto Observatory a zelené z Ondřejova ve filtru V. Počátkem večera byly zaznamenány dvě slabší erupce, po půlnoci byla pozorována silná erupce se zjasněním o 1,3 magnitudy ve filtru B a 0,37 magnitudy ve filtru V.
Autor: Ladislav Šmelcer
V listopadu 2016 jsme vyhlásili pozorovací kampaň pro eruptivní zákrytovou dvojhvězdu GJ 3236. Během posledního listopadového týdne jsme měli možnost pořídit fotometrická data pomocí jednometrového dalekohledu Piszkésteto Obszervatórium v Maďarsku. Díky Marku Skarkovi, který požádal o pozorovací čas, jsme mohli získat data ve filtru B. Vzhledem k tomu, že v případě GJ 3236 se jedná o systém sestávající z červených trpaslíků, je svítivost hvězd poměrně malá a proto pro získání dat ve filtru B je potřeba dalekohled s větším průměrem. V krátkovlnné oblasti spektra se očekávalo zaznamenání větší erupční aktivity, která v delších vlnových délkách není tak patrná. Nicméně výsledky nás velmi překvapily.

Do pozorovací kampaně se zapojilo ještě několik pozorovacích stanic, které sledovaly GJ 3236 v dalších filtrech. Do hry samozřejmě také vstoupilo i počasí, které například zhatilo v daném období pozorování na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Nicméně v jiných částech republiky a v Maďarsku počasí přálo.

Nejvíce dat bylo pořízeno ve dnech 27. – 29. listopadu. Celkový pozorovací čas během těchto dní, pořízený v Maďarsku, činil 27 hodin a 12 minut. Celkem bylo zaznamenáno 19 erupcí, což dává frekvenci 0,70 erupce za hodinu. Tato četnost erupcí ve filtru B je zhruba o jeden řád větší, než byla pozorována v delších vlnových délkách v posledních dvou letech.

Zajímavá noc byla z 28. na 29. listopadu, kde jsme zaznamenali tři erupce, z toho jednu velmi výraznou, s amplitudou zjasnění 1,3 magnitudy. Souběžně tuto noc byla pořízena fotometrie z ondřejovského 65cm dalekohledu (D65) ve filtru V, kde se tato erupce projevila zjasněním o 0,37 magnitudy. Toto však bylo pouze předzvěstí toho, co se odehrálo následující noc z 29. na 30. listopadu. Tuto noc se na GJ 3236 zaměřily čtyři dalekohledy, které sledovaly tuto hvězdu ve filtrech B, V, R a I.

Zatímco ve filtru B bylo zaznamenáno 14 erupcí s amplitudami od 0,05 do 0,33 magnitudy, v ostatních filtrech nebylo po erupcích ani památky. Pouze ve filtru V se ve dvou případech dá hovořit o náznacích, že na světelné křivce je vidět jakási drobná změna.

Závěr

Světelná křivka GJ 3236 z noci z 29. na 30. listopadu 2016. Modré body představují fotometrii ve filtru B z Piszkésteto Observatory, zelené z Ondřejova ve filtru V, červené ve filtru R (Ondřejov, Martin Lehký) a fialové ve filtru I (Znojmo, Radek Dřevěný). Kolem půlnoci se v okolí Prahy podmínky zhoršily a nebylo možné pokračovat v pozorování. Horní světelná křivka ve filtru B je unikátní, během noci bylo zaznamenáno 14 erupcí. Autor: Ladislav Šmelcer
Světelná křivka GJ 3236 z noci z 29. na 30. listopadu 2016. Modré body představují fotometrii ve filtru B z Piszkésteto Observatory, zelené z Ondřejova ve filtru V, červené ve filtru R (Ondřejov, Martin Lehký) a fialové ve filtru I (Znojmo, Radek Dřevěný). Kolem půlnoci se v okolí Prahy podmínky zhoršily a nebylo možné pokračovat v pozorování. Horní světelná křivka ve filtru B je unikátní, během noci bylo zaznamenáno 14 erupcí.
Autor: Ladislav Šmelcer
Jak se předpokládalo, počet erupcí zaznamenaných v krátkovlnné oblasti B je skutečně větší. Je otázkou, zda pozorovaných 14 menších erupcí z 30. listopadu je běžná záležitost u této dvojhvězdy, nebo se jednalo o mimořádnou situaci. Přesto spočítaná frekvence erupcí je o dost větší, než se běžně uvádí u podobných eruptivních hvězd v této oblasti spektra (cca 0,2 erupce za hodinu). Ukázalo se také, že slabší erupce se zjasněním do 0,35 magnitudy ve filtru B se v ostatních filtrech neprojeví.

Budeme se snažit získat pozorovací čas na podobném velkém dalekohledu, abychom zopakovali tato měření v krátkovlnné oblasti a potvrdili případnou vysokou aktivitu GJ 3236.

Na závěr chci poděkovat všem, kteří se na této kampani podíleli a věnovali svůj pozorovací čas – Marku Skarkovi, Martinu Lehkému, Radku Dřevěnému, Marku Wolfovi a Hance Kučákové za fotometrii na ondřejovském 65cm dalekohledu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.

Štítky: Eruptivní hvězda, Ladislav Šmelcer, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Proměnná hvězda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »