Skvrna na Slunci pouhým okem
Na Slunci jsou pěkné skupiny skvrn a ta největší je přes vhodný filtr bez problémů viditelná i pouhým okem. Jakmile vám Slunce vykoukne z oblaků, zkuste to.
Související stránky k článku Výzkumy v ASU AV ČR (59): Model expanze oblaků ve slunečním větru
Silná erupce dává naději na polární záři – jak ji předpovědět a jak ji sledovat?
Když už se i v běžných médiích objeví informace o možnosti pozorovat polární záři, cítíme i my na astronomickém portálu povinnost informovat, jak se věci mají. Co se vlastně stalo a jaká je šance, že budeme moci spatřit polární záři? A kam se za jejím pozorováním vydat a jak ji vyfotografovat? Nabízíme vám podrobný přehled i s vysvětlením, jak se na pozorování připravit a jak si záři alespoň trochu v reálném čase předpovědět.
Výzkumy v ASU AV ČR (160): Přerozdělování energie ve dvojsmyčkové erupci
Galina Motorina ze Slunečního oddělení ASU vedla práci, v níž se spolupracovníky ze zahraničí studovala jednu z mnoha slunečních erupcí. Tento vybraný exemplář tzv. „chladné erupce“ vykazoval všechny znaky pro podporu jednoho z modelů vysvětlujících přerozdělování energie v erupci. Numerický model pak jejich závěry bezezbytku potvrdil.
Odhalte snímky Slunce pardubické hvězdárny
Od 10. května letošního roku probíhá na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích monitoring sluneční chromosféry. Primárním cílem je rozlišit protuberance a další jevy pozorovatelné v této sféře. Na rozdíl od fotosféry, vodíkový filtr teleskopu, který hvězdárna využívá, umožňuje rozlišit některé dynamické procesy, například výron horkého výronu plazmatu (CME). Taková sluneční aktivita není běžným slunečním filtrem pozorovatelná. I přes poměrně malé rozlišení fotografií jsou evidentní vlivy silného magnetického pole v aktivních oblastech (kde jsou pro změnu ve fotosféře viditelné zpravidla pouze tmavé skvrny).
Velká skvrna na Slunci
Tolik nadšení z jedné sluneční skvrny, to by normálně bylo až pobuřující. Ale v době minima aktivity je potěšitelné, že aktivní oblast, která zapadla před 14 dny, a kde bylo několik pěkných skvrn, se nyní vrací zpoza odvrácené strany a ukazuje nám stále pěknou skvrnu, asi třikrát větší, než naše Země. Za její zmizení i návrat může rotace Slunce. Trvá přibližně 28 dní, než se otočí kolem dokola. Ale v různých šířkách je to různě dlouho.
Výzkumy v AsÚ AV ČR (149): Podrobná analýza erupce slunečního filamentu
Tým autorů vedený Jurajem Lörinčíkem z ASU zevrubně studoval velmi známou a fotogenickou erupci filamentu. Autoři se soustředili především na měřené rychlosti magnetických struktur během rekonexe magnetického pole a celkovou změnu charakteru trojrozměrného magnetického pole během erupce. Hned ve dvou recenzovaných článcích poukazují na nedostatečnost učebnicových vývojových modelů slunečních vzplanutí.
Nejblíž ke Slunci se dostane Parker Solar Probe
Již 11. srpna letošního roku by se měla ke Slunci vydat americká sonda Parker Solar Probe. Jejím hlavním cílem bude porozumět vysokým teplotám koróny, tedy vyšším, než má fotosféra Slunce. S problémem souvisí i neúplné objasnění mechanismu urychlování slunečního větru na velmi vysoké rychlosti v řádech stovek km/s, který může mít po zásahu magnetického obalu Země vážné následky – výpadky internetu, narušení rozvodné el. sítě, chyby v polohách GPS atd. Aby sonda byla úspěšná, musí se rekordně přiblížit ke Slunci!
Nynější sluneční aktivita je podobná té v 18. století
Počítání slunečních skvrn v průběhu času pomáhá ke zjištění aktivity Slunce. Dva indexy pro výpočet sluneční aktivity, které vědci v současné době používají, se ovšem rozcházejí v datech před rokem 1885. Nyní se snaží Mezinárodní tým vědců normalizovat historické výsledky za posledních 400 let. Při výzkumu se zjistilo, že sluneční aktivita je dnes velmi podobná té v minulých dobách, např. v době osvícenství.
Výzkumy v AsÚ AV ČR (137): Oscilace ve slunečních erupcích
Sluneční erupce jsou jedním z projevů magnetické aktivity naší hvězdy, jejichž průběh není stále uspokojivě vysvětlen. Z pozorování vyplývá, že jsou v průběhu některých erupcí zaznamenávány časové oscilace, které zřejmě souvisejí s proměnlivou rychlostí rekonexe. Marian Karlický z ASU společně se svým bývalým studentem Petrem Jelínkem, dnes docentem Jihočeské univerzity, s pomocí zjednodušené numerické simulace nabízejí možné výsvětlení.
Velké protuberance na Slunci
Na severozápadní části slunečního disku se objevily mohutné protuberacne o velikosti několika Zemí. Četnost výskytu podobně velkých výronů v chromosféře je v období panování aktuální nízké aktivity malá, o to ovšem větší je neobvyklost tohoto úkazu. Nejvíc fotografických záznamů přichází z dneška.
Fotogalerie: Skvrnité Slunce a skvrna AR1654
Sluneční skvrna AR 1654.Autor: Antonín HušekNa počátku roku 2013 se Slunce jakoby probudilo k životu a krásně se nám "poskvrnilo". Většina skvrn se ovšem bez použití dalekohledu se speciálním filtrem (nebo projekcí) pozorovat nedá. Až na jednu. Skupina AR1654, která se objevila na východním slunečním okraji před několika dny, stále roste a v oblasti jejího výskytu se rovněž odehrává bouřlivá aktivita. Zatím bohužel ne taková, aby přinesla polární záře až nad českou kotlinu. Přesto je pohled na skvrnu moc pěkný a do redakce už dorazilo i několik fotografií. Autorům snímků děkujeme a těšíme se na další. Aktualizováno: 17. ledna 2013, 12:31 SEČ.
Výzkumy v AsÚ AV ČR (124): Velmi husté poerupční smyčky pozorované sondou SDO
Během několika málo dní v září 2017 poskytlo samo Slunce astronomům několik zcela výjimečných příležitostí k odhalení svých tajemství. Po mnoha týdnech půstu se totiž v tomto měsíci zažehly vůbec ty nejsilnější erupce celého jedenáctiletého cyklu, což bylo o to překvapivější, že se cyklus velmi chýlil ke svému závěru. Erupce z 10. září pak byla současně výjimečná v tom, že k ní došlo na okraji slunečního disku. I přesto byla zachycena mnoha přístroji na Zemi i v kosmu a právě její pozice umožnila lépe studovat některé vlastnosti eruptivních struktur.
Aktivní oblast AR2710 ve fotosféře Slunce
Spaceweather.com, server pro predikci kosmického počasí, označil novou aktivní oblast skvrn ve fotosféře jako AR2710. V následujícím období (v řádech dní) ji bude zajímavé pozorovat, přičemž Slunce prochází aktuálně velmi nízkou aktivitou. Skupina skvrn se objevila 22. května.
Video: Výzkum Slunce v Astronomickém ústavu AV ČR
Sluneční skvrna a okolí.Autor: Kitt Peak Observatory.Vědci z Astronomického ústavu AV ČR vás v novém videu seznámí, jakými přístroji se Slunce pozoruje, jaké jsou úspěchy ústavu ve výzkumu Slunce nebo na jakých velkých mezinárodních projektech se vědečtí pracovníci podílí.
Výzkumy v ASU AV ČR (115): Původ viditelného záření ve hvězdných supererupcích
Od objevu hvězdných supererupcí detekovaných jako vedlejší produkt hledače exoplanet Kepler byly tyto extrémní jevy podobné slunečním erupcím studovány velmi detailně. Odvozené energie těchto erupcí jsou o několik řádů vyšší než energie mohutných erupcí na Slunci. Petr Heinzel z ASU a Kazunari Shibata z Japonska studovali možnost, že by k viditelnému záření detekovanému při supererupci mohly přispívat i celé erupční smyčky.
Výzkumy v ASU AV ČR (82): Pozoruhodný vývoj sluneční póry
Sluneční astronomové pod vedením Jana Jurčáka z ASU pozorovali a analýzovali přerod sluneční póry v osamocenou penumbru. Tento unikátní materiál pozorovaný japonskou kosmickou observatoří Hinode přináší nové znalosti, popisující vliv magnetického pole na vznik a vývoj penumbry.
Slabá polární záře 16. července
Fotografie polární záře 16.7.2012 ve 2:03 SELČ.Autor: Peter Scott, Anglie Poté, co 14. července večer dorazil oblak nabitých částic z erupce X1,4, očekávala se větší geomagnetická bouře. Ta však zase tak silná nebyla a z našeho území nemohly být polární záře pozorovatelné. Zcela jiná situace ale nastala další noc, když už to asi málokdo očekával. Aktualizováno 18. července 2012.
Výzkumy v ASU AV ČR (101): Hvězdná erupce během planetárního tranzitu
Kouzlo nechtěného – tak nějak by bylo možné charakterizovat výsledky práce přijaté k publikaci v Astronomy&Astrophysics, jejíž hlavním autorem je Tereza Klocová z ASU. Zatímco původním cílem bylo studovat průběh přechodu extrasolární planety přes disk Slunci-podobné hvězdy ve spektrálních čarách, během přechodu nečekaně došlo na hvězdě k erupci a týmu se tak podařilo nasbírat velmi kvalitní materiál pro její studium.
Nové poznatky o slunečních skvrnách
Aktivní oblast je označení oblasti na Slunci, v níž se vlivem silných lokálních magnetických polí projevuje výrazná sluneční činnost. Zpočátku zde vznikají flokulová pole, ve kterých se později objevují sluneční skvrny, krátce trvající protuberance, sluneční erupce, eruptivní protuberance, koronální kondenzace a další projevy sluneční činnosti.
Fotogalerie: Bouřlivá oblast AR1520 na Slunci
AR1520 detail skvrn.Autor: Jan KlečkaJak vás průběžně informujeme, Slunce je v posledních týdnech hodně aktivní. Nechybí ani velké skvrny, jako jsou ty v aktuálně viditelné oblasti AR1520. Ta je dokonce viditelná i pouhým okem a pěkně bouří. Ve čtvrtek 12. července večer zde dokonce došlo k silné erupci třídy X a dají se očekávat zajímavé důsledky v dalších dnech i na Zemi. Protože se objevuje čím dál více pěkných záběrů této skvrny, otevíráme galerii a děkujeme autorům zaslaných snímků. Aktualizováno: 16. července 2012, 17:05 SELČ.
