Úvodní  >  Související stránky k článku Zákryt jasné hvězdy z Vozky planetkou

Související stránky k článku Zákryt jasné hvězdy z Vozky planetkou

Redakce Astro.czOstatní

Když zákryt není zatmění

Když jsme na podzim roku 2022 zažili poslední částečné zatmění Slunce, jistě si někteří z vás zase říkali, co je to za podivný název pro úkaz, který žádným zatměním přece vůbec není. V souvislosti s dalším úkazem na konci roku, zákrytem Marsu Měsícem, se v některých médiích opět psalo o zatmění rudé planety Měsícem. Dlužno dodat, že astronomové jsou v tom nevinně, ale jak to tedy s těmito úkazy je? Co je přesně zatmění? Co je zákryt nebo přechod tělesa přes sluneční kotouč?

Michal RottenbornÚkazy

Chytíme lovce křižičů?

V pátek ráno 11. února 2022 přibližně v půl čtvrté ráno by měla zakrýt planetka Bambery hvězdu s vizuální jasností 7,6 magnitudy v souhvězdí Lva. Protože jde o jasnou hvězdu, stačí ke sledování úkazu malý dalekohled. Hvězda pohasne na velmi krátkou dobu, proto je lepší se pokusit o zachycení úkazu například pomocí videa.

Adam MalířAstronomie

Zákryt Aldebaranu Měsícem.

V závěru tohoto roku na Silvestra 31. 12. máme příležitost spatřit astronomický zákryt hvězdy Aldebaran Měsícem nad západním obzorem, který by se měl podle předpovědi odehrát mezi cca 02:23:16 - 03:09:11 SEČ (Praha). Bohužel, z aktuálních dat družic MSG můžeme akorát konstatovat, že v době úkazu budeme vystaveni dešťům.

Viktória ZemančíkováHvězdy

Tajomné zatmenia hviezdy PDS 100

Hviezda PDS 100 zo súhvezdia Orion je hviezda podobná nášmu Slnku. Od Zeme je vzdialená približne 1 000 svetelných rokov a jej teplota dosahuje približne rovnaké čísla ako naše Slnko a rozmerovo je len o kúsok väčšia. Doposiaľ ju ale zahaľovala nevyriešená záhada.

Adam MalířÚkazy

Nezmeškejte jedinečný zákryt Venuše Měsícem

Již tuto středu, 6. dubna ráno, nastává poměrně ojedinělý úkaz. Nad hlavami mnoha obyvatel střední Evropy se uskuteční nebeský zákryt v podobě planety Venuše, kterou zakryje náš Měsíc. Venuše vstoupí za okraj Měsíce na jeho ještě nepatrně osvětlené straně (tenký srpek asi nebude na denní obloze viditelný). V tu dobu má Měsíc stáří 27,9 dne, tedy den před novem. Pokud nám počasí dovolí, nenechme si úkaz ujít. Podobný už letos nenastane. Měsíc se k Venuši už pouze přiblíží 3. září kolem poledne. Jiné letošní zákryty jasných planet nebudou z našich krajin viditelné.

Karel HalířÚkazy

Předvánoční podívaná aneb Zákryt Aldebarana 23. prosince 2015

V letošním roce už několikrát měli astronomičtí nadšenci možnost pokusit se zahlédnout zákryt nejjasnější hvězdy souhvězdí Býka – Aldebaran – Měsícem. Pokaždé to však bylo komplikované něčím dalším. Jednou se úkaz odehrával na denní obloze, jindy k němu došlo jen těsně nad obzorem. A to raději ani nemluvě o záludnostech počasí, které si s námi většinou velice nepěkně pohrávalo. Nyní se tedy, v samém závěru roku, můžeme těšit na skutečně pěknou a nerušenou podívanou (pokud samozřejmě opět nezasáhne počasí). Vychutnáme si ji ve večerních hodinách jen den před Štědrým večerem, tedy 23. prosince mezi 18. a 20. hodinou.

Karel HalířÚkazy

Blíží se vzácná noc: Nad Českem nastanou dva zákryty hvězd planetkami za čtvrt hodiny!

Již v červnovém čísle loňského Zákrytového zpravodaje ve článku věnovaném úkazům roku 2015 se objevila zmínka o mimořádnosti data 23. květen 2015. Střední Evropou se totiž proženou stíny dvou planetek s odstupem pouhé čtvrthodiny. Navíc i jasnosti zakrývaných hvězd a délka úkazů dávají naději na mimořádné pozorování. Tato zákrytářská „dvojudálost“ zaujala i známého pozorovatele zákrytů hvězd planetkami Olivera Klöse, který zajímavému datu věnoval polovinu svého příspěvku na setkání pozorovatelů zákrytů ESOP XXXIII, který se na konci srpna 2014 uskutečnil v Praze.

Karel HalířÚkazy

Štastný rok pro zákryty Býčího oka

Dnes 21. dubna 2015 večer, prakticky právě při západu Slunce, se nám přes dalekohled naskytne vysoko nad západním obzorem zajímavá podívaná. Právě tam totiž nalezneme srpek dorůstajícího Měsíce a i malý teleskop nám kousek pod jeho jižním růžkem na jasné podvečerní obloze ukáže jasnou hvězdu. Touto stálicí je nejjasnější hvězda souhvězdí Býka - načervenalý veleobr Aldebaran. Právě "oko Býka" bude velice těsně míjet tři dny starý Měsíc v podobě úzkého srpku. A letos to nebude naposled...

Martin GembecÚkazy

Fotogalerie: Ranní zákryt Jupiteru Měsícem

Fotogalerie: Zákryt Jupiteru Měsícem 15. července 2012V neděli 15. července 2012 došlo v časných ranních hodinách k poměrně vznácnému úkazu - Jupiter se skryl za měsíčním diskem. Krásný úkaz, při němž náš přirozený souputník ve fázi čtyř dní před novem zakryl a po necelé hodině nechal zas vystoupit největší planetu Sluneční soustavy, proběhl již za svítání. Ti, kteří si přivstali, však kromě neobvykle blízké dvojice těles našli nízko na obzoru zářivou Venuši poblíž hvězdokupy Hyády a výš nad seskupením se honosila ještě oblíbenější "Býkova" hvězdokupa Plejády. Znovu si na podobný úkaz počkáme přes dvě desetiletí. Děkujeme proto autorům zaslaných snímků za tuto galerii. Aktualizováno: 1. srpna 2012, 20:02 SELČ.

redakceÚkazy

Neobvyklý zákryt Jupiteru v neděli 15. července 2012 ráno

Zákryt Jupiteru Měsícem 15. července 2012. Zdroj: Stellarium.V neděli 15. července 2012 v časných ranních hodinách zakryje Mesíc nejvetší planetu Sluneční soustavy, obří Jupiter. Úkaz se bude bohužel odehrávat nízko nad východním obzorem a navíc již za ranního svítání. Půjde však o fotogenickou podívanou, při níž bude měsíční srpek ve fázi 4 dny před novem vypadat na pár minut, jakoby měl na sobě "přilepenou" perlu. Obě tělesa najdeme ve společnosti krásných hvězdokup Hyády a Plejády v souhvězdí Býka, nízko nad obzorem bude jasná planeta Venuše. Máme velké štestí, že v tomto období krátkých letních nocí spadá viditelnost tohoto zákrytu, byť ne za ideálních pozorovacích podmínek, i na střední Evropu. Dalšího dobře pozorovatelného zákrytu Jupiteru se v České republice dočkáme až v roce 2034.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »