Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Štastný rok pro zákryty Býčího oka

Štastný rok pro zákryty Býčího oka

Měsíc a Aldebaran v časných ranních hodinách.
Autor: Edwin Quail.

Dnes 21. dubna 2015 večer, prakticky právě při západu Slunce, se nám přes dalekohled naskytne vysoko nad západním obzorem zajímavá podívaná. Právě tam totiž nalezneme srpek dorůstajícího Měsíce a i malý teleskop nám kousek pod jeho jižním růžkem na jasné podvečerní obloze ukáže jasnou hvězdu. Touto stálicí je nejjasnější hvězda souhvězdí Býka - načervenalý veleobr Aldebaran. Právě "oko Býka" bude velice těsně míjet tři dny starý Měsíc v podobě úzkého srpku. A letos to nebude naposled...

Slunce při pohledu z Rokycan zapadá pod ideální obzor dvě minuty po dvacáté hodině letního středoevropského času (SELČ), který už bude více než tři týdny naším časem oficiálním. Za jasné oblohy si jistě všimneme i bez velkého hledání Měsíce, který bude stát vysoko nad západním obzorem (h=29°; A=262°). V tomto okamžiku nám ale asi k nalezení výše zmíněné jasné hvězdy pouhé oči stačit nebudou. Leč právě to bude okamžik, kdy dojde k nejtěsnějšímu přiblížení stálice k jižnímu růžku Měsíce. Vzdálenost rohu od hvězdy bude kolem 5´. To znamená, že obě tělesa, respektive růžek Měsíce a Aldebaran, se nám vejdou do zorného pole dalekohledu i při relativně velkém zvětšení. A s ohledem na jas oblohy bude právě co největší zvětšení, neboli co nejmenší světelnost použitého teleskopu, to nejlepší, co nám pomůže.

Krásné seskupení

Aldebaran v blízkosti měsíčního srpnu 21. dubna 2015. Autor: Hvězdárna v Rokycanech.
Aldebaran v blízkosti měsíčního srpnu 21. dubna 2015.
Autor: Hvězdárna v Rokycanech.
Na připojeném obrázku je zachycena situace v čase 20:02 SELČ. S postupujícím soumrakem se sice Měsíc bude od jasné hvězdy vzdalovat, ale na druhé straně ztmavne obloha a budeme mít možnost Aldebaram stále hodně blízko u Měsíce vidět i neozbrojenýma očima.S postupem času, jak bude postupovat soumrak, se v blízkosti Měsíce objeví i známá otevřená hvězdokupa Hyády.

Seskupení se ovšem minutu po minutě bude rozestupovat a v čase západu Měsíce kolem čtvrt na dvanáct SELČ už vzdálenost Aldebaran - Měsíc naroste na více než dva stupně. Pokud se však budete dívat neozbrojenýma očima, určitě vás zaujme přibližně osm stupňů nad dvojicí i jasná Večernice planeta Venuše a nedaleko s koncem soumraku jistě nepřehlédnete i další otevřenou hvězdokupu souhvězdí Býka - Plejády.

Apuls Aldebarana s Měsícem

Pro pozorovatele sledující úkaz z centrální Evropy se tedy bude jednat pouze o apuls, ale stačilo by popojet na samý sever Skotska či do Dánska, na jih Švédska, případně do severovýchodního cípu Polska a mohli bychom sledovat tečný úkaz. Jižní hranice zákrytu je zřejmá z obrázku. Až pozorování ze Skandinávie a pobaltských republik by nám pak umožnilo vidět klasický zákryt hvězdy Měsícem.

Za méně jak půl roku...

Není však proč zoufat, případně cestovat stovky kilometrů. Dočkáme se totiž i ve střední Evropě. Chce to pouze trpělivost, vydržet do druhé poloviny letošního roku. A nebude to pouze jeden úkaz, ale hned tři. Hned ten první však bude trochu komplikovaný. V sobotu 5. září 2015 ráno se nám naskytne první šance. Zmíněná komplikace spočívá v tom, že v čase vstupu (za osvětlený okraj Měsíce) i následného výstupu po přibližně hodině a čtvrt bude nad obzorem Slunce (6°, respektive 19°). Bude tedy potřeba dalekohled.

O další dvě lunace později, v říjnu 2015, už ale naše možnosti budou podstatně veselejší. 29. října 2015 se dočkáme zákrytu Aldebarana Měsícem na noční obloze. Ve výšce 38° nad jihovýchodem se nám jasná hvězda schová za osvětlený okraj téměř kulatého plně osvětleného Měsíce (dva dny po úplňku) ve 21:52:01 UT (už několik dnů bude opět platit klasický středoevropský čas, tedy ve 22:52:01 SEČ). Zpět na oblohu se vyhoupne zpoza jeho neosvětleného okraje prakticky o místní půlnoci ve 22:59:31 UT. Stín zákrytu zasáhne prakticky celou Evropu. Navíc již od večera budeme mít šanci sledovat postupně zákryty několika dalších relativně jasných hvězd náležících k hvězdokupě Hyády

Pás pozorovatelnosti zákrytu Aldebarana Měsícem 29. října 2015. Autor: Hvězdárna v Rokycanech.
Pás pozorovatelnosti zákrytu Aldebarana Měsícem 29. října 2015.
Autor: Hvězdárna v Rokycanech.

Asi nejpříjemnější pozorování zákrytu Aldebarana Měsícem nás ale v roce 2015 čeká až den před Štědrým dnem, 23. prosince 2015 večer. Opět budeme mít příležitost spatřit vstup i výstup vysoko nad jihovýchodem (38° a 48°). Tentokrát se vstup odehraje v 18:15:03 UT (19:15:03 SEČ) za neosvětleným okrajem (CA 76S) a výstupu se dočkáme v 19:23:07 UT (20:23:07 SEČ) v pozici s rohovým úhlem -85N. I v tomto případě bude mít šanci celá Evropa včetně přilehlých oblastí.

Pás pozorovatelnosti zákrytu Aldebarana Měsícem 23. prosince 2015. Autor: Hvězdárna v Rokycanech.
Pás pozorovatelnosti zákrytu Aldebarana Měsícem 23. prosince 2015.
Autor: Hvězdárna v Rokycanech.

Lze si tedy jen přát, aby nám jak při předpremiéře tak i při trojnásobném zákrytovém představení přálo počasí.



Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Zákryt, Aldebaran


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »