Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran

Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran

Libor Lenža
Libor Lenža

Rok vzniku : 2002

www.nva.cz

Littera astronomica za rok 2012

 

Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran (zkráceně NVA) se do dnešních dnů zapsalo do našich myslí především jako zaručený internetový obchod, kde seženeme vše či téměř vše z našeho oboru, rychle a snadno. NVA ale není čistě obchodní projekt. Mnohokrát se podílel jako podporovatel u jednotlivých akcí jako je Astronomická olympiáda, soutěže jako např. Moje vánoční kometa a dalších. Ale takhle by to mohlo vypadat, že "ruka ruku myje" a za dobrou spolupráci tedy patří dobrá cena. Je tedy potřeba se podívat do historie NVA. A zdůraznit, že "dojem odborné veřejnosti", že se jedná "pouze" o internetový obchod, je nedostatečný.   

Předávání ceny Littera astronomica 2012: ředitelka knižního veletrhu Dr. Markéta Hejkalová a Libor Lenža Autor: Vladimír Libý
Předávání ceny Littera astronomica 2012: ředitelka knižního veletrhu Dr. Markéta Hejkalová a Libor Lenža
Autor: Vladimír Libý

Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran vzniklo v únoru 2002. Jedním z impulsů k jeho založení byla absence méně nákladných odborných a mezioborových titulů z oblasti přírodních věd. První knihou, kterou NVA vydalo, byla jedna z knih Dr. Jiřího Grygara, která se také nedlouho poté dočkala svého druhého vydání.

Myšlenka oborově specializovaného nakladatelství brzy vyústila v další myšlenku, a to poskytnout zájemcům o odbornou a populárně-vědeckou literaturu příležitost nákupu „pod jednou střechou“. Tak vznikla myšlenka E-knihkupectví NVA specializovaného na přírodní vědy. I když vymezení není zcela striktní, více méně se do dnešního dne zachovalo.

V roce 2005 E-knihkupectví získalo novou podobu a od té doby využilo jeho služeb téměř 4000 klientů. Mnozí opakovaně a pravidelně. E-knihkupectví nabízelo celkem přes 500 titulů z oblasti odborné a populárně-naučné literatury. Objem prodejů je možné jen obtížně zpětně dohledat, ale podle střízlivých odhadů se pohybuje v řádech mnoha tisíc kusů knih.

V péči NVA byly vydány například knihy:

  • Astronomie a fyzika na přelomu tisíciletí II  - Petr Kulhánek a kolektiv
  • Putování sluneční soustavou – František Martinek
  • Svět vědy a víry, Věda a víra - jednota, boj protikladů nebo lhostejnost? – Kolektiv autorů
  • Vybraná témata z mikroekonomie v grafech a pojmech – Pavel Tuleja
  • Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy 2003-2012 – František Martinek
  • Země z pohledu astronoma - Luboš Kohoutek

Bylo vydáno také velmi úspěšné CD-ROM – Prohlídka Měsíce, jehož autorem je přední odborník na tuto problematiku Mgr. Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária města Brna.

NVA také vydávalo komerční publikace a sborníky na zakázku.

Cena Littera astronomica byla řediteli nakladatelství Liborovi Lenžovi předána 19. října 2012 u příležitosti konání 22. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát převzal cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 22. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové. Laudatio pronesl místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan. 

Laureátská přednáška Libora Lenži nesla název O Slunci, sluneční aktivitě a knihách.

Doporučené odkazy



Štítky: Aldebaran, Littera astronomica


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »