Úvodní  >  Související stránky k článku Zúčastněte se 61. praktika pro pozorovatele proměnných hvězd

Související stránky k článku Zúčastněte se 61. praktika pro pozorovatele proměnných hvězd

Jakub KoukalOstatní

Záznam a komparace spektra blesku

Na hvězdárně Valašské Meziříčí jsou v současné době v provozu tři kamery opatřené spektroskopickým systémem. Hlavním cílem těchto kamer je zaznamenávání spekter meteorů a tedy identifikace chemického složení meteoroidů a také emisních čar prvků obsažených v atmosféře Země. Nicméně v období výskytu bouřkové činnosti se cíle pozorování mohou změnit a spektrografy mohou zaznamenat spektra elektrostatických výbojů – blesků. Tak tomu bylo i během bouřky ve večerních hodinách dne 19. 6. 2016.  

Jiří SrbaMultimédia

Přechod Merkuru v přímém přenosu z Valašského Meziříčí

Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila pro zájemce o pozorování přechodu planety Merkur přes sluneční disk 9. května 2016 v odpoledních hodinách speciální program. Kromě vizuálního pozorování pomocí slunečních dalekohledů bude možné v hale hvězdárny sledovat online přenos záběrů probíhajícího úkazu z přístrojů, které slouží pro odborná pozorování. Přenos bude možné shlédnout i prostřednictvím internetu na adrese pozorovanislunce.eu.

Jakub KoukalSluneční soustava

Jak dopadlo unikátní stratosférické pozorování Perseid z Česka?

Na noc 12./13.8.2015, tedy noc maxima meteorického roje Perseid, byl naplánovaný šestnáctý start stratosférického balónu slovenské organizace SOSA (Slovak Organisation for Space Activities) s kódovým označením STRATO 02/2015. V jedné ze tří gondol, které byly součástí tohoto letu, byl umístěn také společný experiment Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. a SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu) s názvem MeteorCam03. Cílem experimentu byl záznam meteorů ze stratosféry a následný výpočet jejich atmosférických drah ve spolupráci s pozemními kamerami sítě EDMONd (European viDeo Meteor Observation Network).

Martina ExnerováOstatní

Jak běžně využít kosmické technologie?

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci s partnery projektu Společně pro výzkum, rozvoj a inovace pořádá jednodenní akci s názvem Kosmické technologie, využití v praxi. Jedná se o akci k podpoře spolupracující a kooperující sítě STRATO-NANOBIOLAB v příhraničí SR-ČR. Akce se uskuteční dne 9. dubna 2015 v prostorách Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. Dopolední část je věnovaná akcím pro žáky a studenty (na základě předchozí domluvy) a odpolední část je pro odbornou veřejnost i další zájemce.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »