Ohlédnutí za 57. proměnářským praktikem
Rok se sešel s rokem a na hvězdárně ve Valašském Meziříčí se podruhé sjeli amatérští i profesionální astronomové, kteří mají rádi proměnné hvězdy. Akce se uskutečnila ve dnech 19. – 26. srpna 2017 a celkem se ji zúčastnilo 21 kamarádů a kolegů. Objevilo se i několik nováčků, ale i účastníků úpické astronomické expedice, kteří se věnovali proměnným hvězdám. Program byl pojat tradičně – kromě přednášek a nočních pozorování se podařilo uspořádat kulturní akce, byť některé netradiční.
Většina praktikantů přijela v sobotu odpoledne a po nutné administrativní proceduře a ubytování jsme mohli začít. Jakožto zástupce hvězdárny jsem přítomné seznámil s provozními a organizačními věcmi nutnými ke zdárnému průběhu praktika. Praktikum se mohlo naplno rozeběhnout. Charismatický Marek Skarka měl připraveno několik prezentací. První pod názvem „Světelná křivka a její interpretace“ nás seznámila se světem proměnných hvězd a co všechno se můžeme dozvědět z fotometrie o jejich životě. Na to navázal Jakub Juryšek s povídáním o programu na přípravu nočního pozorování.
První noc sice počasí moc nenasvědčovalo, že by se mohlo pozorovat, nicméně bojové rozdělení stanovišť jsme učinili. Kromě vlastních pozorovacích sestav, které si někteří účastníci dovezli, byly k dispozici i místní dalekohledy v kopulích hvězdárny. Nakonec byly vytvořeny tři pozorovací skupiny. Vedoucím jižní kopule byl Jirka Liška, který se věnoval mladým expedičníkům – Petrovi Mrňákovi, Stanislavu Jírovi a Vojtěchu Dienstbierovi. V programu měli pozorování hvězdy KIC 2831097 – pořízení fázové křivky hvězdy typu RR Lyr typu RRc, která je kandidátem na dvojhvězdu s orbitální periodou 2 roky, a V2294 Cyg, což je zákrytová dvojhvězda typu W UMa vykazující cyklické změny periody s osmiletou periodou. Jirka Liška ještě na střeše hvězdárny aktivoval svůj dalekohled „malokuk“, se kterým měřil proměnné typu RR Lyr (RR Lyr, VX Her, AV Peg).
Vedoucím východní kopule byl stanoven Marek Skarka, který měl na starost Davida Štegnera, Jirku Žáka a Hedviku Čapkovou. I zde se podařilo prosadit pozorovací program věnovaný proměnným typu RR Lyr, což se od Marka dalo očekávat. Západní kopule byla nakonec uhájena pro eruptivní hvězdy. Já jsem se věnoval slovenským kolegům Pavolovi Skubákovi, Simoně Tomáškové a Radoslavovi Novysedlákovi. Našim primárním cílem byla fotometrie nově objevené eruptivní dvojhvězdy s označením TYC 5112-252-1 a posléze i GJ 3236. Ostatní účastníci pak pracovali na svých projektech, případně testovali funkčnost svých montáží a zkoušeli jejich ustanovení.
Nedělní dopoledne pak byl den slávy, kdy jsme společně dávali dohromady sekční dalekohled a prověřovali jeho funkčnost. Pod vedením Kateřiny Hoňkové byly prezentovány základní úkony pro práci s dalekohledem. Pak už stačilo vyčkat na pěkné počasí a instalovat dalekohled na střeše jižní budovy. Touto cestou chci poděkovat zejména Petrovi Mrňákovi a Martinu Zíbarovi za jejich pomoc při instalaci, justaci a s prvními pozorovacími nocemi. Nedělní odpoledne pak bylo v plné režii Pavla Cagaše a představení jeho programu SIPS. Vzal to pěkně od podlahy – respektive od fotonu k magnitudě. V průběhu povídání se nakonec ukázalo, že program je natolik komplexní, že pro začátečníky a mírně pokročilé bude vhodné uspořádat pro zájemce spíše víkendové školení. Nicméně některé základní poznatky k tomuto programu naleznete na našich stránkách, respektive youtube kanálu, kde jsou nahrané přednášky. Na závěr povídání zazněla jedna pěkná věta od Pavla – nestačí jenom hvězdy pozorovat, ale se i o ně zajímat z hlediska teoretického, co je to za objekty a od nich můžeme očekávat.
Více méně v podobném duchu se nesly i další přednášky v průběhu praktika – byly představeny pozorovací programy proměnných hvězd, jako například pulsující hvězdy typu RR Lyr, kterým se věnuje Marek Skarka, nebo eruptivní hvězdy, jejichž studium pomáhá pochopit procesy v magnetických polích chladných hvězd.
V průběhu týdne se nám nakonec povedlo pozorovat čtyři noci, což není špatné skóre, pokud to porovnáme s následujícím měsícem zářím. Symbolicky se stejně jako v loňském roce s námi rozloučila eruptivní dvojhvězda GJ 3236, kdy se nám během poslední pozorovací noci podařilo zaznamenat pěkné vzplanutí.
Jsem rád, že se akce vyvedla (i přes některé technické problémy) a doufám, že se v příštím roce opět setkáme na dalším praktiku.
Nezapomeňte též navštívit sekční fotogalerii se snímky z letošního praktika.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS