Úvodní  >  Související stránky ke stránce Josef Klepešta

Související stránky ke stránce Josef Klepešta

Miloš PodařilOstatní

Návrhy na Nušlovu cenu pro rok 2013

František NušlAutor: archiv Česká astronomická společnost i v roce 2013 udělí své nejvýznamnější ocenění, totiž Cenu Františka Nušla. Dle statutu Ceny je možné návrhy na udělení tohoto ocenění podávat do konce dubna.

Jiří GrygarOstatní

Laudatio pro laureáta Nušlovy ceny Ing. Antonína Rükla

Z předání Nušlovy ceny 2012.Autor: Lukáš Kalista.Dnes 8. prosince 2012 odpoledne byla slavnostně předána Nušlova cena za rok 2012. Získal ji obřím právem jeden z nejvýznamnějších českých popularizátorů astronomie posledního století, Ing. Antonín Rükl. Svou laureátskou přednášku s názvem „Soukolí nebeských sfér (o historii a způsobech zobrazování a modelování hvězdné oblohy a vesmíru vůbec)“ měl tu čest pronést v Kulturním sále pražského hlavního nádraží ku příležitosti přesně 95. výročí založení České astronomické společnosti. Přikládám laudatio pro laureáta pronesené na této slavnostní akci, později se v tomto článku objeví i fotografie z předání ceny. Aktualizováno 12. prosince 2012, 11:01 SEČ.

Pavel SuchanOstatní

Cena Františka Nušla za rok 2012

Antonín Rükl (vlevo) při předání ceny Littera astronomica v r. 2004.Autor: ČAS. Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2012 astronoma a kartografa Ing. Antonína Rükla. Slavnostní předání ceny proběhne v kulturním sále pražského hlavního nádraží v sobotu 8. 12. 2012 v 15:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Soukolí nebeských sfér (o historii a způsobech zobrazování a modelování hvězdné oblohy a vesmíru vůbec)“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma). Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti s Českými drahami. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 177 z 7. 12. 2012

Pavel SuchanOsobnosti

Cena Františka Nušla za rok 2011 Jiřímu Grygarovi

Logo České astronomické společnosti.Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2011 RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 ve středu 7. 12. 2011 v 18:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Záludné výběrové efekty a zářivé vyhlídky astronomie“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma). Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti se Střediskem společných činností, Divizí vnějších vztahů Akademie věd ČR. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 163 z 2. 12. 2011.

Pavel SuchanOsobnosti

Cena Františka Nušla za rok 2010

Luboš KohoutekČeská astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2010 RNDr. Luboše Kohoutka, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 ve středu 3. 11. 2010 v 17:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Země z pohledu astronoma“. Po předání bude následovat autogramiáda - knihu "Země z pohledu astronoma" bude možno zakoupit během autogramiády. Na předání ceny i na laureátskou přednášku s autogramiádou má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma). Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 148 z 1. 11. 2010.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »