Úvodní strana  >  Společnost  >  Ocenění ČAS  >  Cena Františka Nušla

Cena Františka Nušla

Cena Františka Nušla. Autor: ČAS.
Cena Františka Nušla.
Autor: ČAS.
Cena Františka Nušla je určena k ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Cena byla udělována v letech 1938–1949, k jejímu obnovení došlo symbolicky po padesátileté přestávce v roce 1999.

František Nušl se narodil v Jindřichově Hradci 3. prosince 1867. Po absolvování zdejšího gymnázia studoval matematiku, fyziku a astronomii na Karlově univerzitě v Praze. Poté vyučoval matematiku a fyziku v Hradci Králové a v Praze.

Franišek Nušl stál u vzniku ondřejovské observatoře a později byl i jejím prvním ředitelem. V roce 1904 se habilitoval na Karlově univerzitě v astronomii, od roku 1908 působil jako profesor matematiky na ČVUT v Praze. Roku 1922 byl jmenován ředitelem Státní hvězdárny v Praze a předsedou České astronomické společnosti. Od roku 1928 se stal také profesorem astronomie na Univerzitě Karlově.

František Nušl zemřel 17. září 1951 v Praze. 

Více o Františku Nušlovi...

Laureáti Ceny Františka Nušla

 
Rok Laureát Planetka
2025 prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. (* 1960)
2024 doc. RNDr. Elena Dzifčáková, CSc.  (* 23. 2. 1956)
2023 prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc.  (* 24. 9. 1954)  
2022 prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc.  (* 28. 9. 1963)  
2021 RNDr. Stanislav Štefl, CSc., In memoriam (* 13. 11. 1955, † 11. 6. 2014)  
2020 doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. (* 16. 4. 1951)  
2019 prof. RNDr. Zdeňěk Stuchlík, CSc. (* 19. 8. 1950)  
2018 doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. (* 26. 3. 1949) 7799
2017 prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c. (* 7. 1. 1942) 55844
2016 prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. (* 15. 5. 1947) 11124
2015 prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. (* 13. 10. 1949) 31109
2014 prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. (* 9. 11. 1950)  
2013 doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc. (* 20. 10. 1949)  
2012 Ing. Antonín Rükl (* 22. 9. 1932, † 12. 7. 2016) 15395
2011 RNDr. Jiří Grygar, CSc. (* 13. 3. 1936) 3336
2010 RNDr. Luboš Kohoutek, CSc. (* 29. 1. 1935, † 30. 12. 2023) 1850
2009 RNDr. Pavel Mayer, DrSc. (* 7. 11. 1932, † 7. 11. 2018)  
2008 prof. RNDr. Ivan Hubený, CSc. (* 5. 6. 1948)  
2007 Ing. Jan Vondrák, DrSc. (* 12. 9. 1940) 35356
2006 RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. (* 12. 6. 1936) 1913
2005 RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. (* 5. 2. 1931, † 26. 10. 2011) 14206
2004 RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. (* 27. 1. 1929, † 4. 12. 2009) 2198
2003 doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. (* 22. 2. 1923, † 5. 1. 2014) 2781
2002 doc. RNDr. Zdeněk Švestka, DrSc. (* 30. 9. 1925, † 2. 3. 2013) 17805
2001 RNDr. Ladislav Křivský, CSc. (* 8. 12. 1925, † 24. 4. 2007) 23583
2000 prof. RNDr. Miroslav J. Plavec, DrSc. (* 7. 10. 1925, † 23. 1. 2008) 6076
1999 doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., dr.h.c. (* 26. 7. 1919, † 17. 9. 2020) 2900

Poválečné období (přestávka 1953–1998)

1952 Alois Peřina (* 27. 7. 1907, † 14. 12. 1976)  
1949 Luisa Landová-Štychová (* 31. 1. 1885, † 31. 8. 1969)  
1948 Karel Novák (* 24. 11. 1887, † 11. 6. 1958)  
1947 Ing. Vilém Gajdušek (* 16. 4. 1895, † 22. 1. 1977) 3603
1946 Ludmila Pajdušáková (* 29. 6. 1916, † 6. 10. 1979) 3636
1945 Bedřich Čurda-Lipovský (* 20. 11. 1893, † 21. 10. 1962)  
1944 Ing. Viktor Rolčík (* 12. 3. 1885, † 29. 8. 1954) 6508
1943 Karel Anděl (* 28. 12. 1884, † 17. 3. 1948) 22465
1942 Jindřich Zeman (* 31. 1. 1894, † 18. 11. 1978) 33528
1941 Josef Klepešta (* 4. 6. 1895, † 12. 7. 1976) 3978
1940 RNDr. Vladimír Guth (* 3. 2. 1905, † 24. 6. 1980) 3419
JUC. Jan Kvíčala (* 15. 1. 1913, † 25. 2. 1972) 29476
Ing. Jaroslav Štěpánek (* 5. 1. 1901, † ?)  
Alois Vrátník (* 19. 11. 1911, † 1992)  
1939 Antonín Bečvář (* 10. 6. 1901, † 10. 1. 1965) 4567
1938 Ing. Karel Čacký (* 22. 8. 1898, † 10. 1. 1973)  

 

Statut Ceny Františka Nušla

 
  • Cenu Františka Nušla (1867–1951) – dále jen Cenu – uděluje Česká astronomická společnost. Cena byla udělována v letech 1938–1949, poté bylo její předávání přerušeno. Tímto statutem dochází k obnovení Ceny v nové podobě.
  • Cena Františka Nušla je určena k ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách.
  • Cena se uděluje nejvýše jednou v roce, nejpozději k výročí narození prof. Nušla (3. prosince).
  • Při udělení Ceny je laureátovi předán diplom. Je-li laureát ochoten přednést přednášku o svém díle nebo na jiné zvolené téma, je to vítáno.
  • Návrhy na udělení Ceny podávají obvykle výbory poboček a sekcí ČAS, jsou však přípustné i návrhy jednotlivých členů ČAS. Nejzazší termín k podání návrhů pro daný rok je 31. březen.
  • K posouzení návrhů jmenuje předseda ČAS minimálně tříčlennou komisi, jejímž předsedou je on sám. Dalšími členy jsou člen výkonného výboru ČAS pověřený správou Ceny a vybraný astronom vhodné specializace podle došlých nominací. Komise projedná došlé návrhy do jednoho měsíce po svém ustavení a dá doporučení výkonnému výboru ČAS. Jednání komise může mít korespondenční podobu.
  • Výkonný výboru ČAS na své nejbližší schůzi návrh komise schválí nebo zamítne. Nesouhlasí-li výkonný výbor ČAS s doporučením komise, může komise navrhnout na Cenu jiného kandidáta, případně znovu zdůvodnit svůj původní návrh. Rozhodnutí výkonného výboru ČAS o druhém návrhu je konečné.
  • Cena se v daném roce uděluje nejvýše jednomu člověku. Dělení Ceny je výjimečně možné jen v případě, jestliže kandidáti po významnou dobu intenzívně spolupracovali. Výkonný výbor ČAS může podle povahy předložených nominací rozhodnout i o tom, že Cena v daném roce nebude udělena.
  • Při prvním předání Ceny po jejím obnovení budou přečtena jména všech dosavadních laureátů Ceny.

Tento statut byl schválen Výkonným výborem ČAS na jeho zasedání dne 27. ledna 1999 a byl změněn 13. ledna 2018.

Formální náležitosti návrhů pro udělení Ceny

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • seznam původních vědeckých prací (případně citací) navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat do VV ČAS na mailovou adresu cas@astro.cz.



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Nušlova cena


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »