Úvodní strana  >  Společnost  >  Ocenění ČAS  >  Cena Františka Nušla

Cena Františka Nušla

Cena Františka Nušla. Autor: ČAS.
Cena Františka Nušla.
Autor: ČAS.
Cena Františka Nušla je určena k ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Cena byla udělována v letech 1938–1949, k jejímu obnovení došlo symbolicky po padesátileté přestávce v roce 1999.

František Nušl se narodil v Jindřichově Hradci 3. prosince 1867. Po absolvování zdejšího gymnázia studoval matematiku, fyziku a astronomii na Karlově univerzitě v Praze. Poté vyučoval matematiku a fyziku v Hradci Králové a v Praze.

Franišek Nušl stál u vzniku ondřejovské observatoře a později byl i jejím prvním ředitelem. V roce 1904 se habilitoval na Karlově univerzitě v astronomii, od roku 1908 působil jako profesor matematiky na ČVUT v Praze. Roku 1922 byl jmenován ředitelem Státní hvězdárny v Praze a předsedou České astronomické společnosti. Od roku 1928 se stal také profesorem astronomie na Univerzitě Karlově.

František Nušl zemřel 17. září 1951 v Praze. 

Více o Františku Nušlovi...

Laureáti Ceny Františka Nušla

 
Rok Laureát Planetka
2024 doc. RNDr. Elena Dzifčáková, CSc.  (* 23. 2. 1956)
2023 prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc.  (* 24. 9. 1954)  
2022 prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc.  (* 28. 9. 1963)  
2021 RNDr. Stanislav Štefl, CSc., In memoriam (* 13. 11. 1955, † 11. 6. 2014)  
2020 doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. (* 16. 4. 1951)  
2019 prof. RNDr. Zdeňěk Stuchlík, CSc. (* 19. 8. 1950)  
2018 doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. (* 26. 3. 1949) 7799
2017 prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c. (* 7. 1. 1942) 55844
2016 prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. (* 15. 5. 1947) 11124
2015 prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. (* 13. 10. 1949) 31109
2014 prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. (* 9. 11. 1950)  
2013 doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc. (* 20. 10. 1949)  
2012 Ing. Antonín Rükl (* 22. 9. 1932, † 12. 7. 2016) 15395
2011 RNDr. Jiří Grygar, CSc. (* 13. 3. 1936) 3336
2010 RNDr. Luboš Kohoutek, CSc. (* 29. 1. 1935, † 30. 12. 2023) 1850
2009 RNDr. Pavel Mayer, DrSc. (* 7. 11. 1932, † 7. 11. 2018)  
2008 prof. RNDr. Ivan Hubený, CSc. (* 5. 6. 1948)  
2007 Ing. Jan Vondrák, DrSc. (* 12. 9. 1940) 35356
2006 RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. (* 12. 6. 1936) 1913
2005 RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. (* 5. 2. 1931, † 26. 10. 2011) 14206
2004 RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. (* 27. 1. 1929, † 4. 12. 2009) 2198
2003 doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. (* 22. 2. 1923, † 5. 1. 2014) 2781
2002 doc. RNDr. Zdeněk Švestka, DrSc. (* 30. 9. 1925, † 2. 3. 2013) 17805
2001 RNDr. Ladislav Křivský, CSc. (* 8. 12. 1925, † 24. 4. 2007) 23583
2000 prof. RNDr. Miroslav J. Plavec, DrSc. (* 7. 10. 1925, † 23. 1. 2008) 6076
1999 doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., dr.h.c. (* 26. 7. 1919, † 17. 9. 2020) 2900

Poválečné období (přestávka 1953–1998)

1952 Alois Peřina (* 27. 7. 1907, † 14. 12. 1976)  
1949 Luisa Landová-Štychová (* 31. 1. 1885, † 31. 8. 1969)  
1948 Karel Novák (* 24. 11. 1887, † 11. 6. 1958)  
1947 Ing. Vilém Gajdušek (* 16. 4. 1895, † 22. 1. 1977) 3603
1946 Ludmila Pajdušáková (* 29. 6. 1916, † 6. 10. 1979) 3636
1945 Bedřich Čurda-Lipovský (* 20. 11. 1893, † 21. 10. 1962)  
1944 Ing. Viktor Rolčík (* 12. 3. 1885, † 29. 8. 1954) 6508
1943 Karel Anděl (* 28. 12. 1884, † 17. 3. 1948) 22465
1942 Jindřich Zeman (* 31. 1. 1894, † 18. 11. 1978) 33528
1941 Josef Klepešta (* 4. 6. 1895, † 12. 7. 1976) 3978
1940 RNDr. Vladimír Guth (* 3. 2. 1905, † 24. 6. 1980) 3419
JUC. Jan Kvíčala (* 15. 1. 1913, † 25. 2. 1972) 29476
Ing. Jaroslav Štěpánek (* 5. 1. 1901, † ?)  
Alois Vrátník (* 19. 11. 1911, † 1992)  
1939 Antonín Bečvář (* 10. 6. 1901, † 10. 1. 1965) 4567
1938 Ing. Karel Čacký (* 22. 8. 1898, † 10. 1. 1973)  

 

Statut Ceny Františka Nušla

 
  • Cenu Františka Nušla (1867–1951) – dále jen Cenu – uděluje Česká astronomická společnost. Cena byla udělována v letech 1938–1949, poté bylo její předávání přerušeno. Tímto statutem dochází k obnovení Ceny v nové podobě.
  • Cena Františka Nušla je určena k ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách.
  • Cena se uděluje nejvýše jednou v roce, nejpozději k výročí narození prof. Nušla (3. prosince).
  • Při udělení Ceny je laureátovi předán diplom. Je-li laureát ochoten přednést přednášku o svém díle nebo na jiné zvolené téma, je to vítáno.
  • Návrhy na udělení Ceny podávají obvykle výbory poboček a sekcí ČAS, jsou však přípustné i návrhy jednotlivých členů ČAS. Nejzazší termín k podání návrhů pro daný rok je 31. březen.
  • K posouzení návrhů jmenuje předseda ČAS minimálně tříčlennou komisi, jejímž předsedou je on sám. Dalšími členy jsou člen výkonného výboru ČAS pověřený správou Ceny a vybraný astronom vhodné specializace podle došlých nominací. Komise projedná došlé návrhy do jednoho měsíce po svém ustavení a dá doporučení výkonnému výboru ČAS. Jednání komise může mít korespondenční podobu.
  • Výkonný výboru ČAS na své nejbližší schůzi návrh komise schválí nebo zamítne. Nesouhlasí-li výkonný výbor ČAS s doporučením komise, může komise navrhnout na Cenu jiného kandidáta, případně znovu zdůvodnit svůj původní návrh. Rozhodnutí výkonného výboru ČAS o druhém návrhu je konečné.
  • Cena se v daném roce uděluje nejvýše jednomu člověku. Dělení Ceny je výjimečně možné jen v případě, jestliže kandidáti po významnou dobu intenzívně spolupracovali. Výkonný výbor ČAS může podle povahy předložených nominací rozhodnout i o tom, že Cena v daném roce nebude udělena.
  • Při prvním předání Ceny po jejím obnovení budou přečtena jména všech dosavadních laureátů Ceny.

Tento statut byl schválen Výkonným výborem ČAS na jeho zasedání dne 27. ledna 1999 a byl změněn 13. ledna 2018.

Formální náležitosti návrhů pro udělení Ceny

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • seznam původních vědeckých prací (případně citací) navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat do VV ČAS na mailovou adresu cas@astro.cz.



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Nušlova cena


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »