Kniha Nebeské symfonie. Autor: Albatros Media.Jen 4 dny před oslavami 100. výročí České astronomické společnosti vydalo nakladatelství Albatros unikátní audiovizuální projekt, knihu Nebeské symfonie Petra Horálka a Vladislava Slezáka (oba členové ČAS) s hudebním albem Miloše Rábla (z populární skupiny Bacily). Kniha, která vyšla právě k završení 100letého výročí ČAS, je „Vesmírným poutníkem díky mimořádnému spojení fotografií a hudby“ a je k získání na pultech českých a slovenských knihkupectví nebo přes objednávkový portál nakladatelství Albatros Media.
Anotace knihy
Vesmírným poutníkem díky mimořádnému spojení fotografií a hudby
Vydejte se na jedinečnou pouť vesmírem a vychutnejte si výhledy do nebe plného hvězd. Nevšední spojení dech beroucích fotografií a podmanivých tónů relaxační hudby na přiloženém CD vám zprostředkuje neopakovatelný audiovizuální zážitek. Za doprovodu skladeb talentovaného elektronického virtuosa Miloše Rábla se projdete pod hvězdným nebem v chilské poušti Atacama, navštívíte národní parky Namibie, zažijete noc na rajských Cookových ostrovech jižního Tichomoří a prožijete dramatický rozbřesk na úpatí sopečných Kanárských ostrovů. Spatříte také vzácné nebeské úkazy, jako jsou úplné zatmění Slunce, polární záře, meteorický roj, nebo tajemné záření atmosféry známé jako airglow. Celá kniha je obrazově a hudebně laděna tak, jako byste prožili jeden den, soumrak, noc pod hvězdami a vydrželi až do ranního rozbřesku.
Kniha je věnována památce Václava Knolla, východočeského člena České astronomické společnosti, který se významně zasadil o rozvoj popularizace astronomie v Pardubicku.
Videoupoutávka
autoři knihy
Petr HorálekPetr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Vystudoval bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie a astrofotografii, v čemž dosáhl celosvětového uznání. V roce 2015 byla po autorovi pojmenována Mezinárodní astronomickou unií (IAU) planetka 6822 Horalek obíhající Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Napsal již dvě knížky: populárně astronomickou Tajemná zatmění (2015) o nejkrásnějších přírodních úkazech a cestopis Dobytí jižního hvězdnatého ráje (2016) o výletech po světě za neotřelými zážitky a jedním obrovským snem.
Miloš RáblMiloš Rábl se narodil v roce 1960 v Praze. Od dětství se zajímal o hudbu a ve 13 letech začal navštěvovat LŠU obor klasická kytara. Záhy ho ale začala přitahovat jiná hudba, The Dark Side of the Moon a později Wish You Were Here slavných Pink Floyd. Se svými kamarády založil skupinu Parament, kde už hrál na baskytaru a ještě ve školních letech začal se spoluhráči hudebně tvořit a také navštěvoval privátní kurzy baskytary. V průběhu základní vojenské služby hrál v armádním orchestru. Po roce 1989 začal přemýšlet o zvukařské práci a záhy přišel nápad vytvořit vlastní hudební studio a to přímo ve svém domě a to už byl rok 1992. Následně přišla nabídka pracovat jako zvukař předního českého zpěváka Václava Neckáře, kde působí dodnes, jen nástroj baskytaru rozšířil ještě o pětistrunný kontrabas. V roce 1998 se začal věnovat též sólové skladatelské kariéře elektronické hudby.
Vladislav SlezákVladislav Slezák se narodil v roce 1977 v Prostějově. K astronomii ho přivedl, jako mnoho dalších, televizní pořad Okna vesmíru dokořán doktora Jiřího Grygara. V roce 1991 začal vydávat vlastní časopis Astronomie dnes, který dosáhl více než tři a půl tisíce předplatitelů a odběratelů. V témže roce začal organizovat i astronomické expedice pod názvem Astropraktikum. Moderoval magazín prostějovské kabelové televize a připravoval astronomická okénka v místních i celoplošných rádiích a televizích, později začal pracovat i jako redaktor zpravodajství a moderátor. Zaslechnout jste ho mohli v několika českých rádiích. V roce 2004 založil Sdružení Hvězdárna Žebrák, znovuobnovil činnost této malé středočeské hvězdárny a o 6 let později, roce 2010, stal členem Výkonného výboru České astronomické společnosti.
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4