Kniha Nebeské symfonie

Kniha Nebeské symfonie. Autor: Albatros Media.
Kniha Nebeské symfonie.
Autor: Albatros Media.
Jen 4 dny před oslavami 100. výročí České astronomické společnosti vydalo nakladatelství Albatros unikátní audiovizuální projekt, knihu Nebeské symfonie Petra Horálka a Vladislava Slezáka (oba členové ČAS) s hudebním albem Miloše Rábla (z populární skupiny Bacily). Kniha, která vyšla právě k završení 100letého výročí ČAS, je „Vesmírným poutníkem díky mimořádnému spojení fotografií a hudby“ a je k získání na pultech českých a slovenských knihkupectví nebo přes objednávkový portál nakladatelství Albatros Media.

Anotace knihy

Vesmírným poutníkem díky mimořádnému spojení fotografií a hudby
Vydejte se na jedinečnou pouť vesmírem a vychutnejte si výhledy do nebe plného hvězd. Nevšední spojení dech beroucích fotografií a podmanivých tónů relaxační hudby na přiloženém CD vám zprostředkuje neopakovatelný audiovizuální zážitek. Za doprovodu skladeb talentovaného elektronického virtuosa Miloše Rábla se projdete pod hvězdným nebem v chilské poušti Atacama, navštívíte národní parky Namibie, zažijete noc na rajských Cookových ostrovech jižního Tichomoří a prožijete dramatický rozbřesk na úpatí sopečných Kanárských ostrovů. Spatříte také vzácné nebeské úkazy, jako jsou úplné zatmění Slunce, polární záře, meteorický roj, nebo tajemné záření atmosféry známé jako airglow. Celá kniha je obrazově a hudebně laděna tak, jako byste prožili jeden den, soumrak, noc pod hvězdami a vydrželi až do ranního rozbřesku.

Kniha je věnována památce Václava Knolla, východočeského člena České astronomické společnosti, který se významně zasadil o rozvoj popularizace astronomie v Pardubicku.

Videoupoutávka

autoři knihy

Petr Horálek
Petr Horálek
Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Vystudoval bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie a astrofotografii, v čemž dosáhl celosvětového uznání. V roce 2015 byla po autorovi pojmenována Mezinárodní astronomickou unií (IAU) planetka 6822 Horalek obíhající Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Napsal již dvě knížky: populárně astronomickou Tajemná zatmění (2015) o nejkrásnějších přírodních úkazech a cestopis Dobytí jižního hvězdnatého ráje (2016) o výletech po světě za neotřelými zážitky a jedním obrovským snem.

Miloš Rábl
Miloš Rábl
Miloš Rábl se narodil v roce 1960 v Praze. Od dětství se zajímal o hudbu a ve 13 letech začal navštěvovat LŠU obor klasická kytara. Záhy ho ale začala přitahovat  jiná hudba, The Dark Side of the Moon a později Wish You Were Here slavných Pink Floyd. Se svými kamarády založil skupinu Parament, kde už hrál na baskytaru a ještě ve školních letech začal se spoluhráči hudebně tvořit a také navštěvoval privátní kurzy baskytary. V průběhu základní vojenské služby hrál v armádním orchestru. Po roce 1989 začal přemýšlet o zvukařské práci a záhy přišel nápad vytvořit vlastní hudební studio a to přímo ve svém domě a to už byl rok 1992. Následně přišla nabídka pracovat jako zvukař předního českého zpěváka Václava Neckáře, kde působí dodnes, jen nástroj baskytaru rozšířil ještě o pětistrunný kontrabas. V roce 1998 se začal věnovat též sólové skladatelské kariéře elektronické hudby.

Vladislav Slezák
Vladislav Slezák
Vladislav Slezák se narodil v roce 1977 v Prostějově. K astronomii ho přivedl, jako mnoho dalších, televizní pořad Okna vesmíru dokořán doktora Jiřího Grygara. V roce 1991 začal vydávat vlastní časopis Astronomie dnes, který dosáhl více než tři a půl tisíce předplatitelů a odběratelů. V témže roce začal organizovat i astronomické expedice pod názvem Astropraktikum. Moderoval magazín prostějovské kabelové televize a připravoval astronomická okénka v místních i celoplošných rádiích a televizích, později začal pracovat i jako redaktor zpravodajství a moderátor. Zaslechnout jste ho mohli v několika českých rádiích. V roce 2004 založil Sdružení Hvězdárna Žebrák, znovuobnovil činnost této malé středočeské hvězdárny a o 6 let později, roce 2010, stal členem Výkonného výboru České astronomické společnosti.



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: 100 let ČAS, Nebeské symfonie, Petr Horálek


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »