< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Společnost  >  Pořádáme...  >  Podzimní knižní veletrh

Podzimní knižní veletrh

Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran v roce 2011; zleva: Libor Lenža, tajemník ČAS Petr Sobotka, předsedkyně ČAS Eva Marková a laureát ceny Littera Astronomica Josip Kleczek Autor: Miloš Podařil
Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran v roce 2011; zleva: Libor Lenža, tajemník ČAS Petr Sobotka, předsedkyně ČAS Eva Marková a laureát ceny Littera Astronomica Josip Kleczek
Autor: Miloš Podařil
Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě (hlavním pořadatelem veletrhu je havlíčkobrodské Nakladatelství Hejkal) se koná již od roku 1991. Česká astronomická společnost se veletrhu účastní od roku 2002.

Česká astronomická společnost v rámci Podzimního knižního veletrhu provozuje informační ale i prodejní stánek v těsné spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Aldebaran, které  se specializuje na knižní tituly především z oblasti přírodních věd. Více informací o Nakladatelství a vydavatelstvím Aldebaran naleznete na webu http://www.nva.cz.

V rámci veletrhu Česká astronomická společnost uděluje prestižní literární cenu Littera Astronomica, která je tradičním oceněním osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Ocenění může být příležitostně uděleno i organizaci (např. nakladatelství) za mimořádný ediční počin. Předávání ceny zpravidla probíhá za účasti funkcionářů České astronomické společnosti a dále ředitelky knižního veletrhu PhDr. Markéty Hejkalové či knihkupce Jana Kanzelsbergea. Oceněná osobnost v rámci veletrhu po předání Ceny většinou pronáší i laureátskou přednášku.

Doprovodný program v rámci Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě; astronomický stan Pobočky Vysočina ČAS před vchodem do Kulturního domu Ostrov. Autor: Miloš Podařil
Doprovodný program v rámci Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě; astronomický stan Pobočky Vysočina ČAS před vchodem do Kulturního domu Ostrov.
Autor: Miloš Podařil
Česká astronomická společnost prostřednictvím své Pobočky Vysočina (viz http://vysocina.astro.cz) dále v rámci doprovodného programu před vchodem do Kulturního domu Ostrov nabízí všem návštěvníkům veletrhu, ale i kolemjdoucím pozorování Slunce pomocí dalekohledů. V případě zatažené oblohy předvádíme vlastnosti dalekohledů na pozemských objektech. Součástí doprovodného programu jsou i hry a soutěže o drobné astronomické ceny.

Na doprovodném programu dále spolupracuje Jihlavská astronomická společnost. Podrobnosti o aktuálním ročníku Podzimního knižního veletrhu jsou k dispozici na webu http://www.hejkal.cz/veletrh.



Fotogalerie

Doprovodný program Doprovodný program Pozorování Slunce Pozorování Slunce Pozorování Slunce Pozorování Slunce Stánek ČAS a Aldebaranu Stánek ČAS a Aldebaranu Stánek ČAS a Aldebaranu

Zobrazit fotogalerii »

< >
Doprovodný program Doprovodný program Pozorování Slunce Pozorování Slunce Pozorování Slunce Pozorování Slunce Stánek ČAS a Aldebaranu Stánek ČAS a Aldebaranu Stánek ČAS a Aldebaranu Přednáška Jiřího Grygara Littera Astronomica Stan JAS a PV ČAS

O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Další články autora (57)

Štítky: Podzimní knižní veletrh, Littera astronomica

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »