Úvodní strana  >  Společnost  >  Staňte se členem  >  Povinnosti

Povinnosti

Povinnosti členů

Základní povinnosti člena jsou určeny ve stanovách:

  1. zachovávat ustanovení stanov a podle svých možností se podílet na realizaci hlavní činnosti ČAS
  2. platit členské příspěvky

Členské PŘÍSPĚVKY

Členové ČAS platí jednak centrální příspěvky, jednak příspěvky své kmenové pobočky nebo sekce (jsou-li stanoveny), případně příspěvky dalších poboček a sekcí, jichž jsou členy. Člen vstupující v průběhu roku zaplatí příspěvky na daný rok. Pokud však vstupuje v listopadu nebo prosinci, lze mu příspěvky na daný rok odpustit a zaplatí již příspěvky na příští rok.

O placení členských příspěvků se stará vaše kmenová složka. Nejste-li si jisti, jakým způsobem platbu členských příspěvků provést, obraťte se na představitele vaší kmenové složky.

Příspěvky na rok 2025 i 2026

Pro rok 2025 i 2026 platí následující rozdělení plateb kmenových příspěvků:

  • pro výdělečně činné členy 700 Kč
  • pro nevýdělečně činné členy (juniorní členové, studenti, mateřská dovolená, důchodci...) 400 Kč
  • pro zahraniční členy 29 eur (bez rozdílu výdělečně činných a nevýdělečně činných)

Členské příspěvky jednotlivých složek (poboček a sekcí):

Centrální příspěvek do ČAS
  Plný příspěvek Snížený   Zahraniční
Pro rok 2025 i 2026 700,- 400,-   29 Eur
 
Sekce
Amatérská prohlídka oblohy 100,-      
Astronautická 50,-      
Kosmologická 0,-      
Sekce proměnných hvězd a exoplanet 300,- 200,-   12 Eur 
Sluneční 100,-      
Zákrytová a astrometrická 0,- (hostující členové 100,-)      
Optická a přístrojová 0,-      
Společnost pro meziplanetární hmotu 300,- 250,-    
Pobočky
Jihočeská 100,- 50,-    
Praha 100,-      
Brno 0,-      
Ostrava

100,-

     
Astronomická společnost Chomutov 0,-      
Krušnohorská astronomická společnost 60,-      
Vysočina 50,-      
Klub astronomů Liberecka 0,-      
Východočeská 100,-      
Západočeská 50,-      


O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Členství, Čas


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »