Úvodní strana  >  Společnost  >  Uspořádání společnosti  >  Odborné skupiny  >  Český komitét pro vztahy Slunce-Země – SCOSTEP

Český komitét pro vztahy Slunce-Země – SCOSTEP

SCOSTEP (Scientific Committee on Solar-Terrestrial Physics) je mezinárodní vědecký výbor pro fyziku Slunce-Země a byl zřízen s cílem podstatně zdokonalit naše porozumění vlivu kosmického prostředí na život na Zemi (https://scostep.org/). SCOSTEP patří mezi tematické orgány Mezinárodní vědecké rady (ISC) a je i stálým pozorovatelem ve Výboru OSN pro mírové využívání vesmíru (UNCOPUOS), přičemž jeho hlavní doménou v tomto výboru je vztah kosmické bezpečnosti a kosmického počasí. 

K dosažení svých cílů vyhlašuje SCOSTEP každé čtyři roky koordinované vědecké programy. Tyto vědecké programy jsou interdisciplinární povahy zahrnující sluneční a kosmickou fyziku, fyziku plazmatu, geofyziku, fyziku ionosféry a atmosféry a spojují vědce z celého světa. Nosné programy jsou navrženy tak, aby pokročily v našem chápání vztahů Slunce-Země, a to zejména vlivu sluneční aktivity na tzv. kosmické počasí, pomocí družicových a pozemních pozorování, špičkových simulačních modelů a dalším rozvojem teoretických znalostí. Způsob, jakým Slunce ovlivňuje Zemi a její okolí na různých časových škálách, je základním tématem vědeckých programů sledovaných v rámci SCOSTEP. Příkladem může být v současné době řešený a dále rozvíjený nosný program, který se zaměřuje jak na předpověď kosmického počasí v časových řadách od sekund po dny a měsíce a zahrnuje procesy na Slunci, v heliosféře, v zemské magnetosféře, ionosféře a atmosféře; tak na sezónní až desetileté a stoleté variace systému Slunce–Země se zvláštním zřetelem na klimatické dopady. Propojením na Mezivládní panel pro změnu klimatu se tento program stává naprosto unikátní a komplexní, zahrnující mnoho vědních oborů spojených se Sluncem a Zemí. 

Podstatná je ale jeho činnost při zapojování mladých pracovníků a studentů do vědecké práce s motivací udržení jejich zájmu, případně jejich dalšího rozvoje, orientovaného k prohloubení znalostí o vztazích Země-Slunce. V rámci této činnosti je pořádána celá škály edukačních setkání, ať již ve formě krátkodobých pobytů na specializovaných akademických pracovištích, tematických letních škol, nebo podpora účasti studentů na významných mezinárodních konferencích. 

Nedílnou součástí aktivit SCOSTEP je také podpora zájmu široké veřejnosti, proto popularizace vědy mezi všemi věkovými skupina, i když největší aktivity jsou směřovány na mladé lidi, hraje nezastupitelnou roli. 

Český národní komitét SCOSTEP je reprezentantem celé české vědecké komunity v oborech zahrnujících výzkum vztahů Slunce-Země a kosmického počasí v této mezinárodní organizaci. Mezi jeho nejdůležitější úkoly patří koordinovat výzkum v ČR, protože ten je v ČR z historických důvodů rozprostřen mezi několik pracovišť působících na vysokých školách a v ústavech akademie. Práce výboru přispívá výrazně k lepší informovanosti a spolupráci mezi jednotlivými pracovišti. Významně se spolupráce projevuje při přípravě nových družicových projektů, ať již se jedná o misi Solar Orbiter nebo i o další připravované projekty agentury ESA. Příkladem může být projekt Henon, připravovaný i v ČR pro zdokonalení předpovědi nebezpečných událostí na Slunci ohrožující pozemský život.

Kontakty:

Předsedkyně: Prof. RNDr. Jana Šafránková, DrSc. (MFF UK Praha)

Místopředseda: RNDr. Miroslav Bárta, PhD (AsU AV ČR Ondřejov)



O autorovi

Martin Černický

Martin Černický

Ing. Martin Černický pochází z Prahy (*1966), vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou a pracuje jako IT konzultant a architekt pro velká podniková řešení a datová centra. Je předsedou Pražské pobočky ČAS, nadšeným amatérským astronomem a aktivním členem internetového diskuzního fóra www.astro-forum.cz. Fotogalerii autora (převážně o setkáních amatérských astronomů) najdete zde. Kontakt: dvader(zavináč)seznam.cz

Štítky: Komitét, SCOSTEP, ČAS, 100 let ČAS


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »