Úvodní strana  >  Společnost  >  Uspořádání společnosti  >  Odborné skupiny  >  Český komitét pro vztahy Slunce-Země – SCOSTEP

Český komitét pro vztahy Slunce-Země – SCOSTEP

SCOSTEP (Scientific Committee on Solar-Terrestrial Physics) je mezinárodní vědecký výbor pro fyziku Slunce-Země a byl zřízen s cílem podstatně zdokonalit naše porozumění vlivu kosmického prostředí na život na Zemi (https://scostep.org/). SCOSTEP patří mezi tematické orgány Mezinárodní vědecké rady (ISC) a je i stálým pozorovatelem ve Výboru OSN pro mírové využívání vesmíru (UNCOPUOS), přičemž jeho hlavní doménou v tomto výboru je vztah kosmické bezpečnosti a kosmického počasí. 

K dosažení svých cílů vyhlašuje SCOSTEP každé čtyři roky koordinované vědecké programy. Tyto vědecké programy jsou interdisciplinární povahy zahrnující sluneční a kosmickou fyziku, fyziku plazmatu, geofyziku, fyziku ionosféry a atmosféry a spojují vědce z celého světa. Nosné programy jsou navrženy tak, aby pokročily v našem chápání vztahů Slunce-Země, a to zejména vlivu sluneční aktivity na tzv. kosmické počasí, pomocí družicových a pozemních pozorování, špičkových simulačních modelů a dalším rozvojem teoretických znalostí. Způsob, jakým Slunce ovlivňuje Zemi a její okolí na různých časových škálách, je základním tématem vědeckých programů sledovaných v rámci SCOSTEP. Příkladem může být v současné době řešený a dále rozvíjený nosný program, který se zaměřuje jak na předpověď kosmického počasí v časových řadách od sekund po dny a měsíce a zahrnuje procesy na Slunci, v heliosféře, v zemské magnetosféře, ionosféře a atmosféře; tak na sezónní až desetileté a stoleté variace systému Slunce–Země se zvláštním zřetelem na klimatické dopady. Propojením na Mezivládní panel pro změnu klimatu se tento program stává naprosto unikátní a komplexní, zahrnující mnoho vědních oborů spojených se Sluncem a Zemí. 

Podstatná je ale jeho činnost při zapojování mladých pracovníků a studentů do vědecké práce s motivací udržení jejich zájmu, případně jejich dalšího rozvoje, orientovaného k prohloubení znalostí o vztazích Země-Slunce. V rámci této činnosti je pořádána celá škály edukačních setkání, ať již ve formě krátkodobých pobytů na specializovaných akademických pracovištích, tematických letních škol, nebo podpora účasti studentů na významných mezinárodních konferencích. 

Nedílnou součástí aktivit SCOSTEP je také podpora zájmu široké veřejnosti, proto popularizace vědy mezi všemi věkovými skupina, i když největší aktivity jsou směřovány na mladé lidi, hraje nezastupitelnou roli. 

Český národní komitét SCOSTEP je reprezentantem celé české vědecké komunity v oborech zahrnujících výzkum vztahů Slunce-Země a kosmického počasí v této mezinárodní organizaci. Mezi jeho nejdůležitější úkoly patří koordinovat výzkum v ČR, protože ten je v ČR z historických důvodů rozprostřen mezi několik pracovišť působících na vysokých školách a v ústavech akademie. Práce výboru přispívá výrazně k lepší informovanosti a spolupráci mezi jednotlivými pracovišti. Významně se spolupráce projevuje při přípravě nových družicových projektů, ať již se jedná o misi Solar Orbiter nebo i o další připravované projekty agentury ESA. Příkladem může být projekt Henon, připravovaný i v ČR pro zdokonalení předpovědi nebezpečných událostí na Slunci ohrožující pozemský život.

Kontakty:

Předsedkyně: Prof. RNDr. Jana Šafránková, DrSc. (MFF UK Praha)

Místopředseda: RNDr. Miroslav Bárta, PhD (AsU AV ČR Ondřejov)



O autorovi

Martin Černický

Martin Černický

Ing. Martin Černický pochází z Prahy (*1966), vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou a pracuje jako IT konzultant a architekt pro velká podniková řešení a datová centra. Je předsedou Pražské pobočky ČAS, nadšeným amatérským astronomem a aktivním členem internetového diskuzního fóra www.astro-forum.cz. Fotogalerii autora (převážně o setkáních amatérských astronomů) najdete zde. Kontakt: dvader(zavináč)seznam.cz

Štítky: Komitét, SCOSTEP, ČAS, 100 let ČAS


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »