Úvodní strana  >  Společnost  >  Uspořádání společnosti  >  Odborné skupiny  >  Český komitét pro vztahy Slunce-Země – SCOSTEP

Český komitét pro vztahy Slunce-Země – SCOSTEP

SCOSTEP (Scientific Committee on Solar-Terrestrial Physics) je mezinárodní vědecký výbor pro fyziku Slunce-Země a byl zřízen s cílem podstatně zdokonalit naše porozumění vlivu kosmického prostředí na život na Zemi (https://scostep.org/). SCOSTEP patří mezi tematické orgány Mezinárodní vědecké rady (ISC) a je i stálým pozorovatelem ve Výboru OSN pro mírové využívání vesmíru (UNCOPUOS), přičemž jeho hlavní doménou v tomto výboru je vztah kosmické bezpečnosti a kosmického počasí. 

K dosažení svých cílů vyhlašuje SCOSTEP každé čtyři roky koordinované vědecké programy. Tyto vědecké programy jsou interdisciplinární povahy zahrnující sluneční a kosmickou fyziku, fyziku plazmatu, geofyziku, fyziku ionosféry a atmosféry a spojují vědce z celého světa. Nosné programy jsou navrženy tak, aby pokročily v našem chápání vztahů Slunce-Země, a to zejména vlivu sluneční aktivity na tzv. kosmické počasí, pomocí družicových a pozemních pozorování, špičkových simulačních modelů a dalším rozvojem teoretických znalostí. Způsob, jakým Slunce ovlivňuje Zemi a její okolí na různých časových škálách, je základním tématem vědeckých programů sledovaných v rámci SCOSTEP. Příkladem může být v současné době řešený a dále rozvíjený nosný program, který se zaměřuje jak na předpověď kosmického počasí v časových řadách od sekund po dny a měsíce a zahrnuje procesy na Slunci, v heliosféře, v zemské magnetosféře, ionosféře a atmosféře; tak na sezónní až desetileté a stoleté variace systému Slunce–Země se zvláštním zřetelem na klimatické dopady. Propojením na Mezivládní panel pro změnu klimatu se tento program stává naprosto unikátní a komplexní, zahrnující mnoho vědních oborů spojených se Sluncem a Zemí. 

Podstatná je ale jeho činnost při zapojování mladých pracovníků a studentů do vědecké práce s motivací udržení jejich zájmu, případně jejich dalšího rozvoje, orientovaného k prohloubení znalostí o vztazích Země-Slunce. V rámci této činnosti je pořádána celá škály edukačních setkání, ať již ve formě krátkodobých pobytů na specializovaných akademických pracovištích, tematických letních škol, nebo podpora účasti studentů na významných mezinárodních konferencích. 

Nedílnou součástí aktivit SCOSTEP je také podpora zájmu široké veřejnosti, proto popularizace vědy mezi všemi věkovými skupina, i když největší aktivity jsou směřovány na mladé lidi, hraje nezastupitelnou roli. 

Český národní komitét SCOSTEP je reprezentantem celé české vědecké komunity v oborech zahrnujících výzkum vztahů Slunce-Země a kosmického počasí v této mezinárodní organizaci. Mezi jeho nejdůležitější úkoly patří koordinovat výzkum v ČR, protože ten je v ČR z historických důvodů rozprostřen mezi několik pracovišť působících na vysokých školách a v ústavech akademie. Práce výboru přispívá výrazně k lepší informovanosti a spolupráci mezi jednotlivými pracovišti. Významně se spolupráce projevuje při přípravě nových družicových projektů, ať již se jedná o misi Solar Orbiter nebo i o další připravované projekty agentury ESA. Příkladem může být projekt Henon, připravovaný i v ČR pro zdokonalení předpovědi nebezpečných událostí na Slunci ohrožující pozemský život.

Kontakty:

Předsedkyně: Prof. RNDr. Jana Šafránková, DrSc. (MFF UK Praha)

Místopředseda: RNDr. Miroslav Bárta, PhD (AsU AV ČR Ondřejov)



O autorovi

Martin Černický

Martin Černický

Ing. Martin Černický pochází z Prahy (*1966), vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou a pracuje jako IT konzultant a architekt pro velká podniková řešení a datová centra. Je předsedou Pražské pobočky ČAS, nadšeným amatérským astronomem a aktivním členem internetového diskuzního fóra www.astro-forum.cz. Fotogalerii autora (převážně o setkáních amatérských astronomů) najdete zde. Kontakt: dvader(zavináč)seznam.cz

Štítky: Komitét, SCOSTEP, ČAS, 100 let ČAS


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »