Úvodní strana  >  Společnost  >  Uspořádání společnosti  >  Sekce  >  Proměnné hvězdy a exoplanety

Proměnné hvězdy a exoplanety

Informace
Sídlo Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, Fričova 298, 251 65, Ondřejov
příspěvek 200 – 300 Kč, podrobnosti v tabulce
min. věk 15 let
e-mail sphecas@gmail.com
www var.astro.cz
Volby
výbor Zbyněk Henzl(předseda), Kateřina Hoňková (místopředsedkyně), Vojtěch Školník(místopředseda), Radek Dřevěný (hospodář), Pavel Cagaš, Ondřej Pejcha, Stanislav Daniš, Jan Hykel, Hana Kučáková, Martin Mašek  
minulé volby 21. 4. 2026
příští volby 04/2030
volební období 4 roky
Časopis
název
cena
periodicita
objednat
   
   
Výše příspěvků
  Plná cena Sleva
Adresa v ČR/SR 300,- 200,-
Jinak 300,- 200,-

Sekce proměnných hvězd a exoplanet působí zejména v oboru astronomie proměnných hvězd a oborech souvisejících a oboru extrasolárních planet. Sdružuje všechny zájemce o proměnné hvězdy a stelární astronomii obecně. V rámci sekce běží 4 hlavní pozorovací projekty:

  • Projekt B.R.N.O. – pozorování a výzkum zákrytových dvojhvězd.
    Projekt QUADRUPLES - pozorování a výzkum vícenásobných zákrytových hvězd
  • Projekt MEDÚZA – pozorování a výzkum fyzických proměnných hvězd (převážně pulzujících proměnných hvězd).
  • Projekt TRESCA – sledování tranzitů exoplanet přes mateřskou hvězdu, hledání dalších exoplanet u známých tranziterů a hledání nových tranziterů.
  • Projekt HERO – sledování vysokoenergetických objektů ve spolupráci se skupinou vysokých energií v Ondřejově (kataklyzmické proměnné, kvazary, blazary, gamma záblesky).

Úkoly SPHE jsou zejména

  1. určuje pozorovací program dle požadavků soudobé astrofyziky;
  2. podporuje pozorování a výzkum proměnných hvězd a exoplanet;
  3. spolupracuje s astronomickými kroužky, hvězdárnami a astronomickými ústavy v tuzemsku;
  4. rozvíjí mezinárodní styky s pracovišti a společnostmi příbuzného zaměření.

K dosažení svých cílů sekce zejména

  1. pořádá soustředění pozorovatelů, praktika a kurzy a vyhlašuje pozorovací kampaně;
  2. vydává pro pozorovatele návody, předpovědi, mapky a katalogy;
  3. dbá o publikování získaných výsledků a vyvíjí návaznou publikační činnost;
  4. organizuje mezinárodní výměnu podkladů pro pozorování a pozorovacích dat;
  5. vede archiv pozorování;
  6. pořádá přednášky, semináře a konference;
  7. vydává věstník Perseus.
  8. spravuje své webové stránky.


O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Česká astronomická společnost


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »