V 70. letech minulého století chtěly Spojené státy využít silného, atomovou bombou iniciovaného rentgenového laseru na obranu proti balistickým střelám. Projekt Excalibur nebyl nikdy dokončen a ještě dnes nám připadají úvahy o velkých výkonných laserových zařízeních jako z vědecko-fantastického...
Tento skvělý letecký pohled pořídil dron a přitom se vyhýbal silným laserovým paprskům. Střet nastal nad Velmi velkými teleskopy o průměru 8,2 m observatoře Paranal na planetě Zemi. Ke spuštění 4 laserů došlo při zkoušce zařízení pro tvorbu referenčních hvězd a lasery nakonec bojovaly proti...
Z observatoře ESO Paranal v poušti Atacama na planetě Zemi je vidět, jak pěkný obraz Mlhoviny v Orionu protínají čtyři laserové paprsky. Ne, není to žádná součást mezihvězdného konfliktu, ty lasery se právě používají při pozorování Orionu jedním z velkých dalekohledů této...
Zařízení 4LGSF pro dalekohled VLT poprvé použito Dne 26. dubna 2016 se na observatoři ESO/Paranal uskutečnilo slavnostní setkání u příležitosti prvního použití čtveřice nových výkonných laserů, které jsou jednou z hlavních součástí systému adaptivní optiky pro dalekohled VLT. Účastníci shlédli...
Toto není scéna z nějakého sci-fi filmu se speciálními efekty. Paprsek zeleného světla i rudý lunární disk jsou opravdové, zachycené v časných ranních hodinách 15. dubna. Pochopitelně, že zčervenalý lunární disk je možné snadno vysvětlit, jelikož snímek byl pořízen tento týden při úplném...
Proč ti lidé míří silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to ovšem neznamená první krok nějaké Galaktické války. Místo toho astronomové z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkoušejí změřit distorzi stále proměnlivé pozemské atmosféry. Trvalé...
Nikolaj Genadijevič BasovAutor: http://www.leopoldina.orgLetošního 14. prosince by se dožil devadesáti let sovětský fyzik N. G. Basov, jenž se zabýval převážně kvantovou elektronikou. Jeho práce významně pomohla k sestrojení maseru a laseru. ...
Proč ti lidé míří silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to ovšem neznamená první krok nějaké Galaktické války. Místo toho astronomové z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkoušejí změřit distorzi stále proměnlivé pozemské atmosféry. Trvalé pozorování laserem...
Možná, že to vypadá jako nějaký mimozemský robot, ale toto zařízení bylo vytvořeno zde na Zemi, vypuštěno v roce 1970 na Měsíc a nyní odráží vědecky zajímavé laserové paprsky. Sovětská kosmická sonda Luna 17 přistála jako první dálkové řízený robot na Měsíci 17. listopadu 1970. Lunochod...
Proč tito lidé střílejí silným laserem do středu naší Galaxie? Naštěstí to neznamená první krok galaktické války. Ve skutečnosti astronomové Velmi velkého dalekohledu (VLT) v Chile zkoušejí měřit deformaci od stále se měnící atmosféry Země. Trvalé měření vybuzených atomů ve velkých...
Víte co dostanete, pokud zkombinujete jeden z nejsilnějších dalekohledů se silným laserem? Umělou hvězdu. Sledování fluktuací jasnosti opravdové jasné hvězdy může ukázat, jak se mění zemská atmosféra, ale často ve směru, kde je informace o atmosféře třeba měřit, žádná jasná hvězda...
Někteří astronomové nemají rádi hvězdy. Fluktuace jasných hvězd mohou ukazovat jak se mění zemská atmosféra, ale v řadě případů neleží ve směru, kde je tato atmosférická informace potřebná, žádná jasná hvězda. Takže spíš než aby zkusili vyhladit signál existující hvězdy, astronomové vytvoří pomocí...
V 70. letech minulého století chtěly Spojené státy využít silného, atomovou bombou iniciovaného rentgenového laseru na obranu proti balistickým střelám. Projekt Excalibur nebyl nikdy dokončen a ještě dnes nám připadají úvahy o velkých výkonných laserových zařízeních jako z vědecko-fantastického...
Tento skvělý letecký pohled pořídil dron a přitom se vyhýbal silným laserovým paprskům. Střet nastal nad Velmi velkými teleskopy o průměru 8,2 m observatoře Paranal na planetě Zemi. Ke spuštění 4 laserů došlo při zkoušce zařízení pro tvorbu referenčních hvězd a lasery nakonec bojovaly proti...
Z observatoře ESO Paranal v poušti Atacama na planetě Zemi je vidět, jak pěkný obraz Mlhoviny v Orionu protínají čtyři laserové paprsky. Ne, není to žádná součást mezihvězdného konfliktu, ty lasery se právě používají při pozorování Orionu jedním z velkých dalekohledů této...
Zařízení 4LGSF pro dalekohled VLT poprvé použito Dne 26. dubna 2016 se na observatoři ESO/Paranal uskutečnilo slavnostní setkání u příležitosti prvního použití čtveřice nových výkonných laserů, které jsou jednou z hlavních součástí systému adaptivní optiky pro dalekohled VLT. Účastníci shlédli...
Toto není scéna z nějakého sci-fi filmu se speciálními efekty. Paprsek zeleného světla i rudý lunární disk jsou opravdové, zachycené v časných ranních hodinách 15. dubna. Pochopitelně, že zčervenalý lunární disk je možné snadno vysvětlit, jelikož snímek byl pořízen tento týden při úplném...
Proč ti lidé míří silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to ovšem neznamená první krok nějaké Galaktické války. Místo toho astronomové z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkoušejí změřit distorzi stále proměnlivé pozemské atmosféry. Trvalé...
Nikolaj Genadijevič BasovAutor: http://www.leopoldina.orgLetošního 14. prosince by se dožil devadesáti let sovětský fyzik N. G. Basov, jenž se zabýval převážně kvantovou elektronikou. Jeho práce významně pomohla k sestrojení maseru a laseru. ...
Proč ti lidé míří silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to ovšem neznamená první krok nějaké Galaktické války. Místo toho astronomové z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkoušejí změřit distorzi stále proměnlivé pozemské atmosféry. Trvalé pozorování laserem...
Možná, že to vypadá jako nějaký mimozemský robot, ale toto zařízení bylo vytvořeno zde na Zemi, vypuštěno v roce 1970 na Měsíc a nyní odráží vědecky zajímavé laserové paprsky. Sovětská kosmická sonda Luna 17 přistála jako první dálkové řízený robot na Měsíci 17. listopadu 1970. Lunochod...
Proč tito lidé střílejí silným laserem do středu naší Galaxie? Naštěstí to neznamená první krok galaktické války. Ve skutečnosti astronomové Velmi velkého dalekohledu (VLT) v Chile zkoušejí měřit deformaci od stále se měnící atmosféry Země. Trvalé měření vybuzených atomů ve velkých...
Víte co dostanete, pokud zkombinujete jeden z nejsilnějších dalekohledů se silným laserem? Umělou hvězdu. Sledování fluktuací jasnosti opravdové jasné hvězdy může ukázat, jak se mění zemská atmosféra, ale často ve směru, kde je informace o atmosféře třeba měřit, žádná jasná hvězda...
Někteří astronomové nemají rádi hvězdy. Fluktuace jasných hvězd mohou ukazovat jak se mění zemská atmosféra, ale v řadě případů neleží ve směru, kde je tato atmosférická informace potřebná, žádná jasná hvězda. Takže spíš než aby zkusili vyhladit signál existující hvězdy, astronomové vytvoří pomocí...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
