Panorama místa spočinutí vozítka Opportunity na Marsu z Údolí vytrvalosti (Perseverance Valley) je 360-ti stupňovou mozaikou ve falešných barvách. Scénu tvoří celkem 354 jednotlivých snímků pořízených přes 3 různé filtry panoramatickou kamerou vozítka od 13. května do 10. června 2018. Vlevo dole...
Po více než 14 letech aktivní činnosti na povrchu Marsu končí jeden z nejpůsobivějších příběhů průzkumu Sluneční soustavy, mise Mars Exploration Rover. NASA vyslala 12. února poslední dávku příkazů směrem k Marsu v naději, že na ně vozítko Opportunity nějak zareaguje. Protože se tak nestalo, byla...
Vozítko Opportunity dojelo do údolí Perseverance Valley v červnu 2018. Jeho pohled je rekonstruován na kolorizované mozaice snímků pořízených kamerou Mars Exploration Rover Navcam. Perseverance Valley, neboli Údolí vytrvalosti, je odpovídající název této destinace. Vozítko...
Na jaře proběhla médii krátká zpráva, že z vozítka na solární pohon, které se prohání po povrchu Marsu už více než 10 let, je maratónec. Vozítko však překonalo i další metu. Na Marsu je už více než 4000 solů, jak nazýváme marsovské dny. Ty jsou asi o půl hodiny delší, než pozemské. A i když práce...
Nasaďte si svoje červenomodré brýle (červená na levém oku) a podívejte se přes tuto širou marťanskou krajinu. Panaromatické stereo pohled se skládá ze snímků z kamery Navcam popojíždějící Curiosity při zastávce během 100 metrů dlouhé jízdy 548. sol (19. února). Na obzoru je vidět 5,5...
Vozítko Opportunity dosedlo na Mars 25. ledna (UT) 2004, takže dnes je 10. výročí jeho přistání. Po více než 3500 solech (marťanských slunečních dnech) robot ze Země o velikosti golfového vozítka stále aktivně zkoumá rudou planetu, přestože jeho původní mise byla plánována na tři...
Dne 25. ledna 2004 (UT) dopadlo na Mars vozítko Opportunity, takže dnešní den je už 9. výročí přistání. Po více než 3200 solech (marsovských slunečních dnech) robot velikosti golfového vozítka stále aktivně zkoumá rudou planetu, i když původní mise byla plánována jen na tři měsíce. Vozítko...
Rok po svém vypuštění strávil robotický geolog Opportunity několik posledních solů na Marsu pomalým sjížděním svahů kráteru Endurance. Zdá se, že některé ploché kameny uvnitř kráteru posetého marťanskými borůvkami mají překvapivé zubaté čepele, úzké pláty, které vyčnívají na jejich...
Příští zastávka: Mars. Minulý měsíc byla z Cape Canaveral na Floridě v USA raketou Boeing Delta II vypuštěna první ze dvou misí k Marsu. Na snímku nahoře je vidět, jak odpadají pomocné motory na tuhé pohonné hmoty a stoupající raketa odráží světlo zbytků zplodin. Očekává se, že...
Panorama místa spočinutí vozítka Opportunity na Marsu z Údolí vytrvalosti (Perseverance Valley) je 360-ti stupňovou mozaikou ve falešných barvách. Scénu tvoří celkem 354 jednotlivých snímků pořízených přes 3 různé filtry panoramatickou kamerou vozítka od 13. května do 10. června 2018. Vlevo dole...
Po více než 14 letech aktivní činnosti na povrchu Marsu končí jeden z nejpůsobivějších příběhů průzkumu Sluneční soustavy, mise Mars Exploration Rover. NASA vyslala 12. února poslední dávku příkazů směrem k Marsu v naději, že na ně vozítko Opportunity nějak zareaguje. Protože se tak nestalo, byla...
Vozítko Opportunity dojelo do údolí Perseverance Valley v červnu 2018. Jeho pohled je rekonstruován na kolorizované mozaice snímků pořízených kamerou Mars Exploration Rover Navcam. Perseverance Valley, neboli Údolí vytrvalosti, je odpovídající název této destinace. Vozítko...
Na jaře proběhla médii krátká zpráva, že z vozítka na solární pohon, které se prohání po povrchu Marsu už více než 10 let, je maratónec. Vozítko však překonalo i další metu. Na Marsu je už více než 4000 solů, jak nazýváme marsovské dny. Ty jsou asi o půl hodiny delší, než pozemské. A i když práce...
Nasaďte si svoje červenomodré brýle (červená na levém oku) a podívejte se přes tuto širou marťanskou krajinu. Panaromatické stereo pohled se skládá ze snímků z kamery Navcam popojíždějící Curiosity při zastávce během 100 metrů dlouhé jízdy 548. sol (19. února). Na obzoru je vidět 5,5...
Vozítko Opportunity dosedlo na Mars 25. ledna (UT) 2004, takže dnes je 10. výročí jeho přistání. Po více než 3500 solech (marťanských slunečních dnech) robot ze Země o velikosti golfového vozítka stále aktivně zkoumá rudou planetu, přestože jeho původní mise byla plánována na tři...
Dne 25. ledna 2004 (UT) dopadlo na Mars vozítko Opportunity, takže dnešní den je už 9. výročí přistání. Po více než 3200 solech (marsovských slunečních dnech) robot velikosti golfového vozítka stále aktivně zkoumá rudou planetu, i když původní mise byla plánována jen na tři měsíce. Vozítko...
Rok po svém vypuštění strávil robotický geolog Opportunity několik posledních solů na Marsu pomalým sjížděním svahů kráteru Endurance. Zdá se, že některé ploché kameny uvnitř kráteru posetého marťanskými borůvkami mají překvapivé zubaté čepele, úzké pláty, které vyčnívají na jejich...
Příští zastávka: Mars. Minulý měsíc byla z Cape Canaveral na Floridě v USA raketou Boeing Delta II vypuštěna první ze dvou misí k Marsu. Na snímku nahoře je vidět, jak odpadají pomocné motory na tuhé pohonné hmoty a stoupající raketa odráží světlo zbytků zplodin. Očekává se, že...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
