Lidstvo s přístroji zamrzlými do ledu pod jižním pólem objevilo daleko ve vesmíru neutrino. Pokud bude tento objev povrzen, tak se bude jednat o první jasnou detekci kosmologicky vzdálených neutrin a začátek pozorované asociace mezi energetickými neutriny a kosmickými paprsky ze silných...
Proč je ve vesmíru více hmoty než antihmoty? Ministerstva energetiky v Číně a v USA spolu vytvořily Daya Bay Reactor Neutrino Experiment, aby pomohly osvětlit tuto stránku základní fyziky. Experiment se nachází pod tlustou vrstvou horniny asi 50 kilometrů severovýchodně od Hong...
Odkud ta neutrina přišla? Neutrinová observatoř IceCube u jižního pólu Země začala detekovat téměř neviditelné částice o velmi vysoké energii. I když tato vzácně interagující neutrina projdou většinou Země, než jsou detekována, tak odkud pocházejí je záhadou. Na obrázku je antarktická...
Vědci taví díry do spodku světa. Skoro 100 právě vytavených děr jižního pólu se nyní využívá jako astronomických observatoří. Astronomové v neutrinové observatoři IceCube Neutrino Observatory ponořili do každého svislého jezera dlouhou šňůru s navázanými detektory světla o velikosti míče na...
Vědci taví díry do spodku světa. Nedaleko Jižního pólu bylo opravdu protaveno několik děr a ty se nyní používají jako astronomické observatoře. Astronomové využívají detektoru AMANDA (Antarctic Muon and Neutrino Detector Array) a do každého vertikálního jezera spustili šňůru s uvázanými...
Velká sféra pod Japonskem pomohla prověřit naše pochopení vnitřních procesů ve Slunci. Sféra KamLAND, která je na snímku zobrazena během konstrukce v roce 2001, nedetekovala základní částice zvané anti-neutrina, o kterých se ví, že jsou vyzařována blízkými jadernými reaktory v Japansku. Tento...
Neutrinová observatoř Sudbury (SNO) detekovala ze Slunce tak málo neutrin, že může být revidován standardní model fundamentálních částic ve vesmíru. Na snímku nahoře je SNO při stavbě. Nyní je v provozu a tak tato velká koule v Kanadě detekuje skoro neviditelné částice...
Vědci taví díry do spodku světa. Skutečně, poblíž Jižního pólu bylo vytaveno několik děr a nyní se používají pro astronomická pozorování. Astronomové v rámci programu AMANDA (Antarctic Muon and Neutrino Detector Array) zanořují do každého vertikálního jezera šňůru s uzlíky velikosti...
Obrovská koule začala dva tisíce metrů pod zemí detekovat skoro neviditelné částice. Tyto částice jsou neutrina, je jich ve vesmíru velká hojnost, ale obvykle dokáží vším hladce projít. Naplněním této 12-metrové koule neobvyklým typem těžké vody a jejíž obklopením detektory světla...
Dva tisíce metrů pod zemí začala obrovská koule detekovat téměř neviditelné částice. Tyto částice - neutrina - jsou ve vesmíru velmi hojné ale obvykle prochází skrz všechno. Astronomové doufají, že zachytí náhodné srážky tímto nově postaveným 12-metrovým sférickým detektorem s neobvyklým typem...
Lidstvo s přístroji zamrzlými do ledu pod jižním pólem objevilo daleko ve vesmíru neutrino. Pokud bude tento objev povrzen, tak se bude jednat o první jasnou detekci kosmologicky vzdálených neutrin a začátek pozorované asociace mezi energetickými neutriny a kosmickými paprsky ze silných...
Proč je ve vesmíru více hmoty než antihmoty? Ministerstva energetiky v Číně a v USA spolu vytvořily Daya Bay Reactor Neutrino Experiment, aby pomohly osvětlit tuto stránku základní fyziky. Experiment se nachází pod tlustou vrstvou horniny asi 50 kilometrů severovýchodně od Hong...
Odkud ta neutrina přišla? Neutrinová observatoř IceCube u jižního pólu Země začala detekovat téměř neviditelné částice o velmi vysoké energii. I když tato vzácně interagující neutrina projdou většinou Země, než jsou detekována, tak odkud pocházejí je záhadou. Na obrázku je antarktická...
Vědci taví díry do spodku světa. Skoro 100 právě vytavených děr jižního pólu se nyní využívá jako astronomických observatoří. Astronomové v neutrinové observatoři IceCube Neutrino Observatory ponořili do každého svislého jezera dlouhou šňůru s navázanými detektory světla o velikosti míče na...
Vědci taví díry do spodku světa. Nedaleko Jižního pólu bylo opravdu protaveno několik děr a ty se nyní používají jako astronomické observatoře. Astronomové využívají detektoru AMANDA (Antarctic Muon and Neutrino Detector Array) a do každého vertikálního jezera spustili šňůru s uvázanými...
Velká sféra pod Japonskem pomohla prověřit naše pochopení vnitřních procesů ve Slunci. Sféra KamLAND, která je na snímku zobrazena během konstrukce v roce 2001, nedetekovala základní částice zvané anti-neutrina, o kterých se ví, že jsou vyzařována blízkými jadernými reaktory v Japansku. Tento...
Neutrinová observatoř Sudbury (SNO) detekovala ze Slunce tak málo neutrin, že může být revidován standardní model fundamentálních částic ve vesmíru. Na snímku nahoře je SNO při stavbě. Nyní je v provozu a tak tato velká koule v Kanadě detekuje skoro neviditelné částice...
Vědci taví díry do spodku světa. Skutečně, poblíž Jižního pólu bylo vytaveno několik děr a nyní se používají pro astronomická pozorování. Astronomové v rámci programu AMANDA (Antarctic Muon and Neutrino Detector Array) zanořují do každého vertikálního jezera šňůru s uzlíky velikosti...
Obrovská koule začala dva tisíce metrů pod zemí detekovat skoro neviditelné částice. Tyto částice jsou neutrina, je jich ve vesmíru velká hojnost, ale obvykle dokáží vším hladce projít. Naplněním této 12-metrové koule neobvyklým typem těžké vody a jejíž obklopením detektory světla...
Dva tisíce metrů pod zemí začala obrovská koule detekovat téměř neviditelné částice. Tyto částice - neutrina - jsou ve vesmíru velmi hojné ale obvykle prochází skrz všechno. Astronomové doufají, že zachytí náhodné srážky tímto nově postaveným 12-metrovým sférickým detektorem s neobvyklým typem...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
