Co se děje s kometou G3 ATLAS? Poté, co kometa v polovině ledna prošla blízko Slunce, je její hlava stále slabší a slabší. Koncem ledna se kometa C/2024 G3 (ATLAS) stala bezhlavým zázrakem, přestože nadále po západu Slunce na obloze jižní polokoule Země ukazovala impozantní ohony. Na panelu jsou...
Proč má tato kometa tolik ohonů? Kometa C/2024 G3 (ATLAS) si během posledních dvou týdnů vytvořila několik dlouhých a spletitých ohonů viditelných z jižní polokoule Země. Mnozí pozorovatelé hlásili, že impozantní kometu spatřili i bez jakékoliv optiky nad západním obzorem těsně po západu...
Kometa Nishimura roste. Přesněji řečeno, jak se kometa C/2023 P1 (Nishimura) blíží ke Slunci, tak rostou její ohony. Tato teprve minulý měsíc objevená kometa se již blíží jasnosti pouhým okem, když se nyní pohybuje uvnitř dráhy Země. Kometa bude nejblíže Zemi příští týden, ale nejblíže Slunci bude...
Kde by měla Philae přistát? Kosmická sonda Rosetta Evropské kosmické agentury nyní poletuje kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a bude se muset rozhodnout, kde by se měl její přistávací modul pokusit dosednout. Rosetta od příletu ke kometě počátkem tohoto měsíce odesílá podrobné...
Tento nádherný snímek jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko pořídila 3. srpna úzkoúhlá kamera kosmické sondy Rosetta. Po 10 letech a 6,5 miliardách kilometrů cesty po drahách s gravitační asistencí meziplanetárním prostorem se Rosetta přiblížila na 285 kilometrů od svého cíle....
Sledujte těchto 5 políček ve směru hodinových ručiček počínaje horním obrázkem a máte výhled z kosmické sondy EPOXI, když se 4. listopadu přibližovala, prolétala pod a ohlédla se zpátky k jádru komety komety Hartley 2. K nejtěsnějšímu přiblížení došlo až na 700 kilometrů. Je to už po...
Jak opravdu vypadá jádro komety? O kometárních jádrech, která vznikala z prvotního materiálu Sluneční soustavy se předpokládalo, že se podobají špinavým ledovcům. Ale pozemské dalekohledy ukazovaly jenom okolní mrak plynu a prachu aktivních komet, které se přiblížily ke Slunci a zřetelně...
Proč se kometa Holmes zjasnila? Nečekaně jasná kometa 17P/Holmes nadále zdobí severní oblohu jako pouhým okem viditelný přídavek souhvězdí Perseus. Kterýkoliv nadšený pozorovatel na severní polokouli s tmavou oblohou, zvědavostí a mapkou oblohy, by měl být schopen během pár minut kometu...
Sférická koma komety Holmes zbytněla do průměru přes 1,4 miliónu kilometrů a vytvořila řídký prachový oblak dokonce větší než Slunce. Všechen ten prach a plyn, který rozptyluje sluneční světlo, vyšel z pozoruhodně aktivního jádra komety, jejíž průměr se před říjnovým vzplanutím odhadoval na...
Cílová kamera sondy Deep Impact pořídila při přibližování k jádru komety Tempel 1 rychlostí 10 kilometrů za sekundu sérii opravdu dramatických snímků. Následné obrázky zlepšují své rozlišení a zde byly složeny v měřítku 5 metrů na pixel, včetně snímků pořízených jen pár metrů od...
Tato slabá kometa LINEAR, s oficiálním označením C/2001 A2 (LINEAR) míříla koncem března na jižní oblohu, když se náhle zjasnila. Pozorovatele potěšilo vzplanutí, které bylo zjevně způsobené fragmentací jejího jádra, jak kometa zvýšila svou jasnost až k viditelnosti pouhým...
Jak se vůbec říká svazku kometárních fragmentů ... flotila, hejno, stádo, roj? Otázka je v každém případě namístě u komety LINEAR (C/1992 S4 LINEAR) jejíž jádro se zjevně rozpadlo koncem minulého měsíce při její první cestě vnitřní sluneční soustavou. Tento počítačem zpracovaný složený snímek...
Ve středu M51, 23 miliónů světelných let vzdálené galaxie, astronomové identifikovali hustou oblast mladých hvězd. Vířící oblouky spirálních ramen této zepředu viditelné galaxie v souhvězdí Honících psů inspirovaly její známý název Vírová galaxie. Tento snímek jejího jádra pořízený v roce...
Co se děje s kometou G3 ATLAS? Poté, co kometa v polovině ledna prošla blízko Slunce, je její hlava stále slabší a slabší. Koncem ledna se kometa C/2024 G3 (ATLAS) stala bezhlavým zázrakem, přestože nadále po západu Slunce na obloze jižní polokoule Země ukazovala impozantní ohony. Na panelu jsou...
Proč má tato kometa tolik ohonů? Kometa C/2024 G3 (ATLAS) si během posledních dvou týdnů vytvořila několik dlouhých a spletitých ohonů viditelných z jižní polokoule Země. Mnozí pozorovatelé hlásili, že impozantní kometu spatřili i bez jakékoliv optiky nad západním obzorem těsně po západu...
Kometa Nishimura roste. Přesněji řečeno, jak se kometa C/2023 P1 (Nishimura) blíží ke Slunci, tak rostou její ohony. Tato teprve minulý měsíc objevená kometa se již blíží jasnosti pouhým okem, když se nyní pohybuje uvnitř dráhy Země. Kometa bude nejblíže Zemi příští týden, ale nejblíže Slunci bude...
Kde by měla Philae přistát? Kosmická sonda Rosetta Evropské kosmické agentury nyní poletuje kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a bude se muset rozhodnout, kde by se měl její přistávací modul pokusit dosednout. Rosetta od příletu ke kometě počátkem tohoto měsíce odesílá podrobné...
Tento nádherný snímek jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko pořídila 3. srpna úzkoúhlá kamera kosmické sondy Rosetta. Po 10 letech a 6,5 miliardách kilometrů cesty po drahách s gravitační asistencí meziplanetárním prostorem se Rosetta přiblížila na 285 kilometrů od svého cíle....
Sledujte těchto 5 políček ve směru hodinových ručiček počínaje horním obrázkem a máte výhled z kosmické sondy EPOXI, když se 4. listopadu přibližovala, prolétala pod a ohlédla se zpátky k jádru komety komety Hartley 2. K nejtěsnějšímu přiblížení došlo až na 700 kilometrů. Je to už po...
Jak opravdu vypadá jádro komety? O kometárních jádrech, která vznikala z prvotního materiálu Sluneční soustavy se předpokládalo, že se podobají špinavým ledovcům. Ale pozemské dalekohledy ukazovaly jenom okolní mrak plynu a prachu aktivních komet, které se přiblížily ke Slunci a zřetelně...
Proč se kometa Holmes zjasnila? Nečekaně jasná kometa 17P/Holmes nadále zdobí severní oblohu jako pouhým okem viditelný přídavek souhvězdí Perseus. Kterýkoliv nadšený pozorovatel na severní polokouli s tmavou oblohou, zvědavostí a mapkou oblohy, by měl být schopen během pár minut kometu...
Sférická koma komety Holmes zbytněla do průměru přes 1,4 miliónu kilometrů a vytvořila řídký prachový oblak dokonce větší než Slunce. Všechen ten prach a plyn, který rozptyluje sluneční světlo, vyšel z pozoruhodně aktivního jádra komety, jejíž průměr se před říjnovým vzplanutím odhadoval na...
Cílová kamera sondy Deep Impact pořídila při přibližování k jádru komety Tempel 1 rychlostí 10 kilometrů za sekundu sérii opravdu dramatických snímků. Následné obrázky zlepšují své rozlišení a zde byly složeny v měřítku 5 metrů na pixel, včetně snímků pořízených jen pár metrů od...
Tato slabá kometa LINEAR, s oficiálním označením C/2001 A2 (LINEAR) míříla koncem března na jižní oblohu, když se náhle zjasnila. Pozorovatele potěšilo vzplanutí, které bylo zjevně způsobené fragmentací jejího jádra, jak kometa zvýšila svou jasnost až k viditelnosti pouhým...
Jak se vůbec říká svazku kometárních fragmentů ... flotila, hejno, stádo, roj? Otázka je v každém případě namístě u komety LINEAR (C/1992 S4 LINEAR) jejíž jádro se zjevně rozpadlo koncem minulého měsíce při její první cestě vnitřní sluneční soustavou. Tento počítačem zpracovaný složený snímek...
Ve středu M51, 23 miliónů světelných let vzdálené galaxie, astronomové identifikovali hustou oblast mladých hvězd. Vířící oblouky spirálních ramen této zepředu viditelné galaxie v souhvězdí Honících psů inspirovaly její známý název Vírová galaxie. Tento snímek jejího jádra pořízený v roce...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
