Proč by měl stín kouře raketoplánu při startu mířit k Měsíci? Počátkem roku 2001 při startu raketoplánu Atlantis, bylo Slunce, Země, Měsíc a raketoplán správně seřazeny pro takovou fotogenickou koincidenci. Zaprvé, kouř z raketoplánu vrhá dlouhý stín, doba musí být...
Jak se dostane raketoplán, který přistál v Kalifornii, zpět na Floridu ke svému dalšímu startu? Odpověď je převozem. NASA provozuje dvě komerční letadla Boeing 747 upravená tak, aby mohla nést na hřbetu raketoplán. Obě letadla se oficiálně se nazývají Shuttle Carrier...
Jaký je to druh mračna? Žádný přírodní. Na snímku nahoře vane pryč kouřová vlečka z posledního pátečního startu raketoplánu Atlantis. Překroucená vlečka kouře byla zachycena krátce po startu nad budovou NASA Vehicle Assembly Building, největší samostatnou budovou na světě. Rakety při...
Proč by měl stín kouře raketoplánu po startu mířit na Měsíc? Počátkem roku 2001 při startu raketoplánu Atlantis, byly Slunce, Země, Měsíc a raketoplán v seřazení příznivém pro tuto fotogenickou koincidenci. Zaprvé, kouř z raketoplánu vrhá dlouhý stín, takže denní doba musí být buď...
Někdy je sice na zemi noc, ale ve vzduchu je stále den. Jak se Země otáčí a Slunce zapadá, tak se od země zvedá západ slunce. Proto tedy při západu slunce na zemi sluneční světlo stále ozařuje mraky nahoře. Za obvyklých okolností by mohl být vidět pěkný západ slunce, ale noční svítící...
Mezinárodní kosmická stanice (International Space Station - ISS) je vůbec největším lidmi vytvořeným objektem na oběžné dráze kolem Země. Koncem minulého měsíce a začátkem tohoto měsíce stanici navštívil a dozásobil raketoplán Discovery. Stanici nyní provozuje posádka Expedice...
Členové posádky Mezinárodní kosmické stanice (ISS) minulý týden pečlivě sledovali sice plánovaný, ale neobvyklý přemet raketoplánu Discovery při přibližování. Raketoplán při přemetu, který se odehrával asi 200m od ISS kdy byl též pořízen snímek nahoře, řídila velitelka Discovery Eileen...
Rozvíjející se Mezinárodní kosmická stanice (ISS - International Space Station) zase změnila svůj vzhled. Minulý měsíc navštívil ISS raketoplán Atlantis a nainstaloval třetí z jedenácti dílů, ze kterých se bude skládat nosník "Integrated Truss Structure". Nový příhradový...
Při ranní úsvitu 1. března odstartoval raketoplán Columbia zanechávajíce za sebou tlustý sloupec zplodin hoření svých burácejících raket, jenž krátce zaplavily mračna světlem falešného úsvitu. Událost zahájila následující jedenáctidení výpravu k vylepšení kosmického dalekohledu Hubble...
Tento dramaticky vyhlížející plamen způsobilo zapálení motorů orbitálního manévrovacího systému (OMS) raketoplánu Discovery při letu "hlavou dolů" na nízké oběžné dráze Země. Discovery byl pojmenován po lodi, jíž velel kapitán James Cook RN, anglický astronom a mořeplavec v 18....
Proč by měl stín ohonu kouře po startu raketoplánu směřovat k Měsíci? Minulý týden při startu raketoplánu Atlantis byly Slunce, Země, Měsíc a raketoplán pro tuto fotogenickou koincidenci správně seřazeny. Zaprvé, aby mohl oblak kouře z raketoplánu vrhat dlouhý stín, musí být doba buď kolem...
Proč by měl stín kouře raketoplánu při startu mířit k Měsíci? Počátkem roku 2001 při startu raketoplánu Atlantis, bylo Slunce, Země, Měsíc a raketoplán správně seřazeny pro takovou fotogenickou koincidenci. Zaprvé, kouř z raketoplánu vrhá dlouhý stín, doba musí být...
Jak se dostane raketoplán, který přistál v Kalifornii, zpět na Floridu ke svému dalšímu startu? Odpověď je převozem. NASA provozuje dvě komerční letadla Boeing 747 upravená tak, aby mohla nést na hřbetu raketoplán. Obě letadla se oficiálně se nazývají Shuttle Carrier...
Jaký je to druh mračna? Žádný přírodní. Na snímku nahoře vane pryč kouřová vlečka z posledního pátečního startu raketoplánu Atlantis. Překroucená vlečka kouře byla zachycena krátce po startu nad budovou NASA Vehicle Assembly Building, největší samostatnou budovou na světě. Rakety při...
Proč by měl stín kouře raketoplánu po startu mířit na Měsíc? Počátkem roku 2001 při startu raketoplánu Atlantis, byly Slunce, Země, Měsíc a raketoplán v seřazení příznivém pro tuto fotogenickou koincidenci. Zaprvé, kouř z raketoplánu vrhá dlouhý stín, takže denní doba musí být buď...
Někdy je sice na zemi noc, ale ve vzduchu je stále den. Jak se Země otáčí a Slunce zapadá, tak se od země zvedá západ slunce. Proto tedy při západu slunce na zemi sluneční světlo stále ozařuje mraky nahoře. Za obvyklých okolností by mohl být vidět pěkný západ slunce, ale noční svítící...
Mezinárodní kosmická stanice (International Space Station - ISS) je vůbec největším lidmi vytvořeným objektem na oběžné dráze kolem Země. Koncem minulého měsíce a začátkem tohoto měsíce stanici navštívil a dozásobil raketoplán Discovery. Stanici nyní provozuje posádka Expedice...
Členové posádky Mezinárodní kosmické stanice (ISS) minulý týden pečlivě sledovali sice plánovaný, ale neobvyklý přemet raketoplánu Discovery při přibližování. Raketoplán při přemetu, který se odehrával asi 200m od ISS kdy byl též pořízen snímek nahoře, řídila velitelka Discovery Eileen...
Rozvíjející se Mezinárodní kosmická stanice (ISS - International Space Station) zase změnila svůj vzhled. Minulý měsíc navštívil ISS raketoplán Atlantis a nainstaloval třetí z jedenácti dílů, ze kterých se bude skládat nosník "Integrated Truss Structure". Nový příhradový...
Při ranní úsvitu 1. března odstartoval raketoplán Columbia zanechávajíce za sebou tlustý sloupec zplodin hoření svých burácejících raket, jenž krátce zaplavily mračna světlem falešného úsvitu. Událost zahájila následující jedenáctidení výpravu k vylepšení kosmického dalekohledu Hubble...
Tento dramaticky vyhlížející plamen způsobilo zapálení motorů orbitálního manévrovacího systému (OMS) raketoplánu Discovery při letu "hlavou dolů" na nízké oběžné dráze Země. Discovery byl pojmenován po lodi, jíž velel kapitán James Cook RN, anglický astronom a mořeplavec v 18....
Proč by měl stín ohonu kouře po startu raketoplánu směřovat k Měsíci? Minulý týden při startu raketoplánu Atlantis byly Slunce, Země, Měsíc a raketoplán pro tuto fotogenickou koincidenci správně seřazeny. Zaprvé, aby mohl oblak kouře z raketoplánu vrhat dlouhý stín, musí být doba buď kolem...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
