Proč by měl stín kouře raketoplánu při startu mířit k Měsíci? Počátkem roku 2001 při startu raketoplánu Atlantis, bylo Slunce, Země, Měsíc a raketoplán správně seřazeny pro takovou fotogenickou koincidenci. Zaprvé, kouř z raketoplánu vrhá dlouhý stín, doba musí být...
Jak se dostane raketoplán, který přistál v Kalifornii, zpět na Floridu ke svému dalšímu startu? Odpověď je převozem. NASA provozuje dvě komerční letadla Boeing 747 upravená tak, aby mohla nést na hřbetu raketoplán. Obě letadla se oficiálně se nazývají Shuttle Carrier...
Jaký je to druh mračna? Žádný přírodní. Na snímku nahoře vane pryč kouřová vlečka z posledního pátečního startu raketoplánu Atlantis. Překroucená vlečka kouře byla zachycena krátce po startu nad budovou NASA Vehicle Assembly Building, největší samostatnou budovou na světě. Rakety při...
Proč by měl stín kouře raketoplánu po startu mířit na Měsíc? Počátkem roku 2001 při startu raketoplánu Atlantis, byly Slunce, Země, Měsíc a raketoplán v seřazení příznivém pro tuto fotogenickou koincidenci. Zaprvé, kouř z raketoplánu vrhá dlouhý stín, takže denní doba musí být buď...
Někdy je sice na zemi noc, ale ve vzduchu je stále den. Jak se Země otáčí a Slunce zapadá, tak se od země zvedá západ slunce. Proto tedy při západu slunce na zemi sluneční světlo stále ozařuje mraky nahoře. Za obvyklých okolností by mohl být vidět pěkný západ slunce, ale noční svítící...
Mezinárodní kosmická stanice (International Space Station - ISS) je vůbec největším lidmi vytvořeným objektem na oběžné dráze kolem Země. Koncem minulého měsíce a začátkem tohoto měsíce stanici navštívil a dozásobil raketoplán Discovery. Stanici nyní provozuje posádka Expedice...
Členové posádky Mezinárodní kosmické stanice (ISS) minulý týden pečlivě sledovali sice plánovaný, ale neobvyklý přemet raketoplánu Discovery při přibližování. Raketoplán při přemetu, který se odehrával asi 200m od ISS kdy byl též pořízen snímek nahoře, řídila velitelka Discovery Eileen...
Rozvíjející se Mezinárodní kosmická stanice (ISS - International Space Station) zase změnila svůj vzhled. Minulý měsíc navštívil ISS raketoplán Atlantis a nainstaloval třetí z jedenácti dílů, ze kterých se bude skládat nosník "Integrated Truss Structure". Nový příhradový...
Při ranní úsvitu 1. března odstartoval raketoplán Columbia zanechávajíce za sebou tlustý sloupec zplodin hoření svých burácejících raket, jenž krátce zaplavily mračna světlem falešného úsvitu. Událost zahájila následující jedenáctidení výpravu k vylepšení kosmického dalekohledu Hubble...
Tento dramaticky vyhlížející plamen způsobilo zapálení motorů orbitálního manévrovacího systému (OMS) raketoplánu Discovery při letu "hlavou dolů" na nízké oběžné dráze Země. Discovery byl pojmenován po lodi, jíž velel kapitán James Cook RN, anglický astronom a mořeplavec v 18....
Proč by měl stín ohonu kouře po startu raketoplánu směřovat k Měsíci? Minulý týden při startu raketoplánu Atlantis byly Slunce, Země, Měsíc a raketoplán pro tuto fotogenickou koincidenci správně seřazeny. Zaprvé, aby mohl oblak kouře z raketoplánu vrhat dlouhý stín, musí být doba buď kolem...
Proč by měl stín kouře raketoplánu při startu mířit k Měsíci? Počátkem roku 2001 při startu raketoplánu Atlantis, bylo Slunce, Země, Měsíc a raketoplán správně seřazeny pro takovou fotogenickou koincidenci. Zaprvé, kouř z raketoplánu vrhá dlouhý stín, doba musí být...
Jak se dostane raketoplán, který přistál v Kalifornii, zpět na Floridu ke svému dalšímu startu? Odpověď je převozem. NASA provozuje dvě komerční letadla Boeing 747 upravená tak, aby mohla nést na hřbetu raketoplán. Obě letadla se oficiálně se nazývají Shuttle Carrier...
Jaký je to druh mračna? Žádný přírodní. Na snímku nahoře vane pryč kouřová vlečka z posledního pátečního startu raketoplánu Atlantis. Překroucená vlečka kouře byla zachycena krátce po startu nad budovou NASA Vehicle Assembly Building, největší samostatnou budovou na světě. Rakety při...
Proč by měl stín kouře raketoplánu po startu mířit na Měsíc? Počátkem roku 2001 při startu raketoplánu Atlantis, byly Slunce, Země, Měsíc a raketoplán v seřazení příznivém pro tuto fotogenickou koincidenci. Zaprvé, kouř z raketoplánu vrhá dlouhý stín, takže denní doba musí být buď...
Někdy je sice na zemi noc, ale ve vzduchu je stále den. Jak se Země otáčí a Slunce zapadá, tak se od země zvedá západ slunce. Proto tedy při západu slunce na zemi sluneční světlo stále ozařuje mraky nahoře. Za obvyklých okolností by mohl být vidět pěkný západ slunce, ale noční svítící...
Mezinárodní kosmická stanice (International Space Station - ISS) je vůbec největším lidmi vytvořeným objektem na oběžné dráze kolem Země. Koncem minulého měsíce a začátkem tohoto měsíce stanici navštívil a dozásobil raketoplán Discovery. Stanici nyní provozuje posádka Expedice...
Členové posádky Mezinárodní kosmické stanice (ISS) minulý týden pečlivě sledovali sice plánovaný, ale neobvyklý přemet raketoplánu Discovery při přibližování. Raketoplán při přemetu, který se odehrával asi 200m od ISS kdy byl též pořízen snímek nahoře, řídila velitelka Discovery Eileen...
Rozvíjející se Mezinárodní kosmická stanice (ISS - International Space Station) zase změnila svůj vzhled. Minulý měsíc navštívil ISS raketoplán Atlantis a nainstaloval třetí z jedenácti dílů, ze kterých se bude skládat nosník "Integrated Truss Structure". Nový příhradový...
Při ranní úsvitu 1. března odstartoval raketoplán Columbia zanechávajíce za sebou tlustý sloupec zplodin hoření svých burácejících raket, jenž krátce zaplavily mračna světlem falešného úsvitu. Událost zahájila následující jedenáctidení výpravu k vylepšení kosmického dalekohledu Hubble...
Tento dramaticky vyhlížející plamen způsobilo zapálení motorů orbitálního manévrovacího systému (OMS) raketoplánu Discovery při letu "hlavou dolů" na nízké oběžné dráze Země. Discovery byl pojmenován po lodi, jíž velel kapitán James Cook RN, anglický astronom a mořeplavec v 18....
Proč by měl stín ohonu kouře po startu raketoplánu směřovat k Měsíci? Minulý týden při startu raketoplánu Atlantis byly Slunce, Země, Měsíc a raketoplán pro tuto fotogenickou koincidenci správně seřazeny. Zaprvé, aby mohl oblak kouře z raketoplánu vrhat dlouhý stín, musí být doba buď kolem...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
