Jak vypadá kometa Leonard z vesmíru? Dnešní snímek z vesmírného dalekohledu Yangwang-1 společnosti Origin.Space ukazuje nejen v současnosti jasnou kometu, ale i několik dalších vesmírných zajímavostí. Na snímku pořízeném před 5 dny v optickém a ultrafialovém světle je kometa C/2021 A1...
Jak vypadá oheň ve vesmíru? Ohřátý vzduch v gravitaci Země stoupá a rozpíná se, což způsobuje, že plameny mají tvar slzy. V mikrogravitaci vzduchem naplněné Mezinárodní kosmické stanice (ISS) jsou však plameny kulovité. Oheň je rychlé vázání kyslíku a plameny se v mikrogravitaci setkávají s novými...
Bruce McCandless II byl ve vzdálenosti asi 100 metrů od nákladového prostoru raketoplánu Challenger dál, než kdokoliv před ním. Astronaut McCandless na snímku nahoře ovládal manévrovací jednotku MMU (Manned Maneuvering Unit) a volně se vznášel ve vesmíru. McCandless s dalším astronautem...
Ve sto metrech od nákladového prostoru raketoplánu Challenger byl Bruce McCandless II dále, než kdokoliv dříve před ním. Astronaut McCandless na snímku nahoře se vznášel volně ve vesmíru s pomocí manévrovací jednotky MMU (Manned Maneuvering Unit). McCandless a jeho kolega astronaut...
Ze země se zdá, že nádherné polární záře tančí vysoko nahoře. Ale Mezinárodní kosmická stanice ISS obíhá skoro ve stejné výšce, jako mnoho polárních září, někdy prolétá nad a někdy přes ně. Proudy aurorálních elektronů a protonů přesto pro ISS nepředstavují žádné přímé nebezpečí. Tuto...
Má náš vesmír vyšší, ale nezvyklé prostorové dimenze? Tato myšlenka získala na popularitě, protože pomáhá vysvětlit, proč se velice vzdálené části našeho vesmíru jeví tak podobné a proč se zdá, že geometrie našeho vesmíru přirozeně nevyplývá z množství hmoty, kterou zdá se obsahuje. Tato...
Jedna z největších nepotvrzených vesmírných legend je udice (tether). Udice z dlouhých pramenů materiálu poskytují příslib stabilizace družic, výroby elektřiny i snadné dopravy. Možná nejextrémnější vizí vesmírné udice je kosmický výtah, který zpopularizoval Arthur C. Clarke, kde...
Už se vám někdy stalo, že všechno bylo vzhůru nohama a vy jste nevěděli, jak to má být? Naštěstí se nestalo astronautovi Jamesi S. Vossovi 21. května 2001 při jeho šestihodinové přípravě na opravu a vylepšení Mezinárodní kosmické stanice. Voss je vidět ukotvený nahoře v...
Vysoko nad planetou Zemí, člověk pomáhá poškozenému stroji. Strojem, v této možná dojemné historii, je kosmický dalekohled Hubble Space Telescope, který ale není na obrázku. Tím člověkem je astronaut Steven L. Smith, a nahoře je vidět, jak si z madla dálkového manipulátoru Remote...
Proč umísťovat observatoře ve vesmíru? Většina dalekohledů je na zemi. Na zemi lze snadno umístit těžší dalekohled a lze jej snadněji opravit. Potíž je, že pozemské dalekohledy se musí dívat přes pozemskou atmosféru. Zaprvé, atmosféra Země blokuje široký rozsah elektromagnetického...
Jak vypadá kometa Leonard z vesmíru? Dnešní snímek z vesmírného dalekohledu Yangwang-1 společnosti Origin.Space ukazuje nejen v současnosti jasnou kometu, ale i několik dalších vesmírných zajímavostí. Na snímku pořízeném před 5 dny v optickém a ultrafialovém světle je kometa C/2021 A1...
Jak vypadá oheň ve vesmíru? Ohřátý vzduch v gravitaci Země stoupá a rozpíná se, což způsobuje, že plameny mají tvar slzy. V mikrogravitaci vzduchem naplněné Mezinárodní kosmické stanice (ISS) jsou však plameny kulovité. Oheň je rychlé vázání kyslíku a plameny se v mikrogravitaci setkávají s novými...
Bruce McCandless II byl ve vzdálenosti asi 100 metrů od nákladového prostoru raketoplánu Challenger dál, než kdokoliv před ním. Astronaut McCandless na snímku nahoře ovládal manévrovací jednotku MMU (Manned Maneuvering Unit) a volně se vznášel ve vesmíru. McCandless s dalším astronautem...
Ve sto metrech od nákladového prostoru raketoplánu Challenger byl Bruce McCandless II dále, než kdokoliv dříve před ním. Astronaut McCandless na snímku nahoře se vznášel volně ve vesmíru s pomocí manévrovací jednotky MMU (Manned Maneuvering Unit). McCandless a jeho kolega astronaut...
Ze země se zdá, že nádherné polární záře tančí vysoko nahoře. Ale Mezinárodní kosmická stanice ISS obíhá skoro ve stejné výšce, jako mnoho polárních září, někdy prolétá nad a někdy přes ně. Proudy aurorálních elektronů a protonů přesto pro ISS nepředstavují žádné přímé nebezpečí. Tuto...
Má náš vesmír vyšší, ale nezvyklé prostorové dimenze? Tato myšlenka získala na popularitě, protože pomáhá vysvětlit, proč se velice vzdálené části našeho vesmíru jeví tak podobné a proč se zdá, že geometrie našeho vesmíru přirozeně nevyplývá z množství hmoty, kterou zdá se obsahuje. Tato...
Jedna z největších nepotvrzených vesmírných legend je udice (tether). Udice z dlouhých pramenů materiálu poskytují příslib stabilizace družic, výroby elektřiny i snadné dopravy. Možná nejextrémnější vizí vesmírné udice je kosmický výtah, který zpopularizoval Arthur C. Clarke, kde...
Už se vám někdy stalo, že všechno bylo vzhůru nohama a vy jste nevěděli, jak to má být? Naštěstí se nestalo astronautovi Jamesi S. Vossovi 21. května 2001 při jeho šestihodinové přípravě na opravu a vylepšení Mezinárodní kosmické stanice. Voss je vidět ukotvený nahoře v...
Vysoko nad planetou Zemí, člověk pomáhá poškozenému stroji. Strojem, v této možná dojemné historii, je kosmický dalekohled Hubble Space Telescope, který ale není na obrázku. Tím člověkem je astronaut Steven L. Smith, a nahoře je vidět, jak si z madla dálkového manipulátoru Remote...
Proč umísťovat observatoře ve vesmíru? Většina dalekohledů je na zemi. Na zemi lze snadno umístit těžší dalekohled a lze jej snadněji opravit. Potíž je, že pozemské dalekohledy se musí dívat přes pozemskou atmosféru. Zaprvé, atmosféra Země blokuje široký rozsah elektromagnetického...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
