Sluneční soustava
Maličký Mimas, obrovský Saturn
Drobný měsíc Mimas se zdá být ještě menším ve srovnání s obrovskou bílou bouří a tmavými vlnami na okraji mrakové skupiny v Saturnově atmosféře.
Ačkoli proudění v atmosféře, pohybující se od východu k západu, je na Saturnu mnohem mohutnější než na Zemi nebo dokonce na Jupiteru, rozdíly v rychlosti proudění mezi jednotlivými oblačnými pásy nejsou tak výrazné.
Snímek byl pořízen úzko úhlovou kamerou sondy Cassini již 25. září 2004, ze vzdálenosti 7,8 milionu kilometrů od Saturnu, skrz filtr citlivý na vlnovou délku infračerveného světla o středu na 727 nanometrech. Rozlišení snímku je 46 kilometrů na pixel.
Phobos se vynořil ze tmy
Sonda Mars Express pořídila 22. srpna 2004 kamerou HRSC (High Resolution Stereo Camera) zatím nejdetailnější snímek Marsova měsíce Phobos. Byl vyfotografován ze vzdálenosti asi 200 km. Vědci doufají, že objasní původ sítě rýh, které sahají na tomto měsíci od rovníku až k pólu.Mimořádné změny počasí na planetě Uran
Pomocí největšího dalekohledu světa Keck s objektivem o průměru 10 m získali astronomové dosud nevídaný pohled na atmosféru planety Uran. Snímky jim umožnily nahlédnout do nejzáhadnější "kuchyně" počasí ve sluneční soustavě.Dva týmy astronomů, jeden z Berkeley, druhý z Wisconsinu, použily Keckův dalekohled, vybavený adaptivní optikou k pořízení detailních snímků atmosféry Urana a jeho prstenců.
Titan stále záhadný
Přestože od nízkého přeletu sondy Cassini okolo Saturnova měsíce Titan uběhlo už téměř 14 dnů, vědci stále nejsou o nic moudřejší než byli před tímto průletem. Očekávalo se, že snímky v nejrůznějších částech spektra a radarové obrazy ze vzdálenosti jen 1.200 kilometrů dokážou proniknout oblaky a mlhou obklopující Titan a odpovědět na otázku, do jakého prostředí asi přistane sonda Huygens, která se směrem k povrchu měsíce vydá o prvním svátku vánočním.
Překvapivý nárůst oxidu uhličitého
Hladina atmosférického oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, udělala nenadálý skok, který nemůže být vysvětlen žádným odpovídajícím vzrůstem pozemských emisí z elektráren a motorových vozidel. Jejich produkce se v posledních letech tak prudce nezvýšila.Slunce je nyní nejaktivnější za posledních 8000 let
Tithonium Chasma, část Valles Marineris
Snímky byly pořízeny během 442 oběhu sondy okolo rudé planety. Jejich originální rozlišení činí až 52 metrů na pixel.
Neviditelné komety křižují sluneční soustavu
Podle názoru některých astronomů může být naše sluneční soustava zaplněna velkým množstvím téměř neviditelných komet, které mnohonásobně zvyšují nebezpečí katastrofických událostí - srážek Země s velkými nebeskými tělesy.Takováto tělesa zatím ještě nikdy astronomové nepozorovali přímo. Avšak vědci jsou přesvědčeni, že pouze přítomnost těchto temných komet v našem kosmickém okolí může uspokojivě vysvětlit dávnou astronomickou záhadu: proč pozorujeme pouze nepatrnou část komet, jejichž existenci předpokládají dosavadní teorie?
Sluneční minimum přichází
Nové pohledy na Saturnovu magnetosféru
Propadliny Claritas Fossae
Snímky byly pořízeny během 508 oběhu sondy okolo planety, v červnu 2004 s rozlišením přibližně 40 metrů na pixel. Zobrazený region je východní část Claritas Fossae a západní část Solis Planum na 260° východní délky a 28° jižní šířky. Rozptýlený modro bílý nádech v horní části obrázku jsou mraky nebo mlžné aerosoly.
Geologické procesy na Zemi - živě
Po ničivém výbuchu v roce 1980 a větší erupci v roce 1986 se opět probouzí k životu sopka Svatá Helena v americkém státě Washington.Mars: kam zmizela voda a atmosféra Marsu?
Na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, která od 25. 12. 2003 obíhá kolem rudé planety, je umístěn mj. přístroj ASPERA-3. Jeho úkolem je studovat vzájemnou interakci tzv. slunečního větru s atmosférou Marsu. Vědci předpokládají, že právě částice slunečního větru, které doslova bombardovaly ovzduší Marsu miliardy roků, způsobily současný stav: Mars tak přišel téměř o veškeré zásoby plynů, obklopujících planetu. V současné době je atmosféra Marsu přibližně 100krát řidší než pozemské ovzduší.Inspirující setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu
První tři dny měsíce října byla a jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí vyhrazeny členům a příznivcům Společnosti pro meziplanetární hmotu. Meziplanetární hmota v podobě meteoroidů, meteorů, meteoritů, planetek či komet má celou řadu aktuálních problémů a nezodpovězených otázek, které jsou stále předmětem výzkumu. K poznatkům, které již známe (nebo si to alespoň myslíme), je potřeba přiřazovat poznatky nové. Proto bylo setkání tohoto druhu lákadlem i pro další zájemce.Globální oteplování by mohlo způsobit dobu ledovou
Globální oteplování by mohlo zanedlouho v Severní Americe a západní Evropě způsobit dobu ledovou. Tento paradoxní scénář získává stále větší podporu mezi ekology a klimatology. Snímky, které byly pořízeny americkou družicí DMSP (Defense Meteorological Satellite Program), ukazují stav arktického ledu v roce 1979 a 2003.Planetka Toutatis "v těsné" blízkosti Země
Ve středu 29. září 2004 proletí "v těsné" blízkosti Země jedna z velkých planetek Toutatis. K Zemi se přiblíží nejvíce v 15:37 SELČ, a to na vzdálenost 1.549.719 km. Na noční obloze bude viditelná dalekohledem, ale bohužel jen na jižní polokouli.Vzácná planetka nebo spící kometa?
Astronomové řadí malá tělesa ve sluneční soustavě do různých kategorií. Znají typické planetky hlavního pásu kroužící na jen málo protáhlých drahách mezi Marsem a Jupiterem, asteroidy přibližující se k Zemi, komety na protáhlých drahách charakteristické oblakem plynu a prachu kolem jádra komety případně i ohonem či tělesa za drahou Neptunu. Jen velmi výjimečně najdou těleso, které nezapadá jednoznačně do žádné z těchto skupin a existuje na jejich rozhraní.