Mlhovina Koňská hlava na snímku z HST v oboru IR záření Autor: NASA/ESAAstronomové využili kvality známého Hubblova kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA) a pořídili nový snímek fotogenické mlhoviny s názvem Koňská hlava. Fotografie byla pořízena nikoliv ve viditelném světle, ale v oboru infračerveného záření. Snímek byl získán 24. dubna 2013, v den 23. výročí vypuštění této mimořádné kosmické observatoře na oběžnou dráhu kolem Země na palubě amerického raketoplánu Discovery.
Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA Autor: NASA Astronomové využívající létající observatoř SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) pořídili v oboru infračerveného záření doposud nejdetailnější snímek vznikající masivní hvězdy uvnitř hustého kokonu prachu a plynu. Hvězda pojmenovaná G35.20-0.74 je obvykle zkráceně označována jako G35. Jedná se o jednu z nejhmotnějších známých protohvězd. Nachází se relativně blízko Země, ve vzdálenosti 8 000 světelných roků.
Zdroj rentgenového záření Autor: NASADesátý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům a pozorováním zejména robotickými dalekohledy, se uskuteční v Karlových Varech od 22. do 25. dubna 2013. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR z 22. 4. 2013
Poloha nejhmotnější dvojhvězdy v mlhovině 30 Doradus Autor: NASA/ESADva hvězdní „otesánci“ obíhají kolem sebe. Na publikovaném snímku z Hubblova kosmického dalekohledu HST je zachycena oblast tvorby hvězd 30 Doradus ve Velkém Magellanově oblaku. Dvojice velmi hmotných hvězd pojmenovaná R144 je na snímku vyznačena šipkou. V okamžiku svého zrodu měla tato dvojhvězda „porodní váhu“ přibližně 300 až 400 hmotností Slunce. V současné době leží její hmotnost v rozmezí 200 až 300 hmotností Slunce, což z tohoto systému dělá nejhmotnější známou dvojhvězdu. Poněkud vlevo od středu obrázku můžete spatřit velmi hmotnou hvězdokupu R136 (je označena kroužkem).
ALMA rozpoznává mladé galaxie - eso1318 Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), J. Hodge et al., A. Weiss et al., NASA Spitzer Science CenterTisková zpráva Evropské jižní observatoře (018/2013): Tým astronomů použil dalekohled ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) k upřesnění polohy více než stovky galaxií s nejproduktivnější hvězdotvorbou v mladém vesmíru. Výkon přístroje ALMA je mimořádný. Během několika hodin pozorování zachytil stejné množství těchto galaxií, jaké bylo podobnými teleskopy na celém světě sledováno za posledních deset let.
HST pořídil snímek nejvzdálenější supernovy Autor: NASA/ESA Hubblův kosmický dalekohled HST překonal dosavadní rekord a objevil nejvzdálenější supernovu typu, který je využíván k určování vzdáleností ve vesmíru. Supernova s označením UDS10Wil přezdívaná SN Wilson podle 28. prezidenta USA, kterým byl Woodrow Wilson, explodovala před více než 10 miliardami roků. V té době byl vesmír v počátečním vývojovém stadiu, kdy hvězdy vznikaly ve velkém počtu.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (017/2013): Tento pozoruhodný nový snímek pořídil dalekohled ESO/VLT. Zachycuje zářivě zelenou planetární mlhovinu IC 1295. Mlhovina obklopuje slabou umírající hvězdu ležící asi 3 300 světelných let od nás a na obloze byste ji nalezli v souhvězdí Štítu. Jedná se o nejdetailnější snímek tohoto objektu, jaký byl dosud pořízen.
Mapa rozložení reliktního záření podle družice Planck Autor: ESADne 21. března 2013 oznámila Evropská kosmická agentura ESA, že získala na základě pozorování vesmíru pomocí kosmického dalekohledu Planck (start 14. 5. 2009) doposud nejdetailnější mapu rozložení kosmického mikrovlnného pozadí (cosmic microwave background – CMB) – tzv. reliktního záření z doby krátce po velkém třesku. Mapa byla zhotovena na základě dat získaných družicí Planck během prvních 15,5 měsíců pozorování. Za tuto dobu poprvé zmapovala celou oblohu a v oboru mikrovlnného záření registrovala nejstarší světlo z doby, kdy vesmír byl starý pouhých 380 000 roků.
Oblast zrodu hvězd v souhvězdí Orion Autor: NASA/ESA/ESO/JPL-Caltech/Max-Planck Institute for AstronomyAstronomové objevili několik vůbec nejmladších hvězd, jaké byly doposud pozorovány, a to díky průzkumu vesmíru pomocí kosmické observatoře Herschel Space Observatory, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Objev byl uskutečněn s významným přispěním NASA a dalších kosmických i pozemních observatoří.
Spirální galaxie NGC 1637 - eso1315 Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (015/2013): Na obloze najdete v souhvězdí Eridanus spirální galaxii NGC 1637, která se nachází asi 35 milionů světelných let od Země. V roce 1999 narušila jinak neměnný vzhled této galaxie poměrně jasná supernova. Astronomové studující dozvuky této exploze na observatoři Paranal v Chile pomocí dalekohledu ESO/VLT pořídili působivý snímek, na kterém je tato poměrně blízká galaxie zachycena v neobvyklých detailech. A vy si ji teď můžete prohlédnout.
Třetí nejbližší hvězdný systém - dvojice hnědých trpaslíků Autor: Janella Williams, Penn State University Dvojice nově objevených hvězd je třetím nejbližším hvězdným systémem vzhledem ke Slunci. Informace o tom byla publikována v časopise Astrophysical Journal Letters. Tato dvojhvězda se tak stala nejbližší objevenou hvězdnou soustavou od roku 1916. Novou dvojhvězdu objevil Kevin Luhman (Penn State University) se svými spolupracovníky z Centra pro exoplanety a obyvatelné světy.
snímky vzdálených galaxií zobrazených gravitační čočkou (červeně) pořízené dalekohledem ALMA Autor: ALMA (ESO/NRAO/NAOJ), J. Vieira et al.Rekordní vzorek vzdálených galaxií si připsal dosud nejvzdálenější publikovanou detekci vody
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (013/2013): Pozorování provedená na observatoři ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) ukazují, že nejintenzivnější fáze zrodu hvězd ve vesmíru se odehrála mnohem dříve, než se původně myslelo. Výsledky byly publikovány v souboru článků uveřejněných v prestižních odborných časopisech Nature a Astrophysical Journal. Výzkum je ukázkou toho, jaké nové objevy můžeme očekávat od mezinárodní observatoře ALMA, jejíž slavnostní inaugurace se odehrála 13. března 2013.
HD 140283 - nejstarší známá hvězda ve vesmíru Autor: NASA, ESA, and A. Feild and F. Summers (STScI) Na kovy velmi chudá hvězda, která je od Země vzdálena pouhých 190,1 světelných roků, může být nejstarší známou hvězdou ve vesmíru. Její věk byl určen na 14,46±0,80 miliardy roků. Z toho vyplývá, že je téměř tak stará jako samotný vesmír. Tento závěr vyplynul z nové studie, kterou realizoval Howard Bond se svými spolupracovníky. Takovéto hvězdy chudé na kovy jsou pro astronomy mimořádně důležité, neboť nezávisle nastavují spodní limit pro stáří vesmíru, který může být použit k potvrzení stáří určeného jinými metodami.
mlhovina Humr-NGC6357-ESO/VISTA Autor: ESO/VVV Survey/D. Minniti. Acknowledgement: Ignacio ToledoNový infračervený záběr mlhoviny NGC 6357 z dalekohledu VISTA
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (009/2013): Nový snímek pořízený dalekohledem ESO/VISTA zachycuje kosmickou krajinu plnou zářících oblaků plynu a cárů prachu obklopujících mladé horké hvězdy. Na tomto infračerveném záběru je v překvapivých nových detailech zachycena hvězdná porodnice známá pod označením NGC 6357. Snímek byl pořízen v rámci přehlídky Mléčné dráhy prováděné v současnosti pomocí dalekohledu VISTA, jejímž úkolem je mapování struktury Galaxie a vysvětlení jejího původu.
Současná představa o stavbě naší Galaxie Autor: NASA/JPLHvězdný průvodce by mohl informovat o téměř polovině naší mateřské Galaxie jako o neznámé zóně. Jedná se především o tu část Galaxie za galaktických středem, která je téměř nepozorovatelná a o které toho víme opravdu velmi málo. A to i přesto, že Mléčná dráha je jednou z dobře zmapovaných spirálních galaxií v blízkém vesmíru. Zaplnit tato prázdná místa, jak se zdá, by mohly hvězdy vyvržené z rodných hvězdokup. S jejich pomocí bude snad možné vytvořit první přesnější mapu celé naší Galaxie.
hvězdokupa NGC 6520 a temný oblak Barnard 86 Autor: ESONebeský gekon na snímku kamery WFI
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (007/2013): Tento nový snímek, pořízený pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) v ohnisku dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile, zachycuje jasnou hvězdokupu NGC 6520 a jejího souseda – podivný tmavý oblak Barnard 86 (který někomu může připomínat gekona). Tato dvojice objektů se promítá na pozadí milionů zářících hvězd jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy – oblast je hvězdami tak přehuštěna, že na celém snímku snad není ani kousek tmavé oblohy.
Galaxie M 106 na snímku z HST Autor: NASAHubblův kosmický dalekohled HST – s malou pomocí amatérských astronomů – pořídil jeden z nejlepších snímků blízké spirální galaxie Messier 106 (zkráceně M 106). Od Země je vzdálena 23,5 miliónu světelných roků. Galaxie M 106 je jednou z nejjasnějších a nejbližších spirálních galaxií vzhledem k Mléčné dráze. Její poloha se promítá do souhvězdí Honicích psů. Je známa také jako galaxie NGC 4258.
oblak Sharpless 2-296, část mlhoviny Racek - eso1306 Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (006/2013): Tento nový snímek z produkce ESO zachycuje část prachoplynného oblaku, který je znám jako mlhovina Racek. Záběr odhaluje působivou směsici temných i zářících oblaků vlnících se mezi jasnými hvězdami a odstíny červené barvy na snímku modelují křídla tohoto nebeského ptáka. Záběr byl pořízen kamerou WFI (Wide Field Imager) a dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile.
Dalekohled LSST Autor: LSST U příležitosti svojí návštěvy Fyzikálního ústavu AV ČR prosloví prof. Steven Kahn ze Stanfordské univerzity veřejnou přednášku o chystaném největším přehlídkovém dalekohledu - o projektu Large Synoptic Survey Telescope (LSST). Prof. Kahn je v současné době zástupcem ředitele tohoto projektu a zároveň vedoucím týmu zodpovědným za konstrukci kamery tohoto teleskopu.
Přednáška prof. Kahna se uskuteční v sídle Akademie věd na Národní 3, Praha 1 v Brožíkově sále (č. 206) v pondělí 4. února od 17 hodin a bude proslovena v anglickém jazyce bez tlumočení. Vstup na přednášku je volný do vyčerpání kapacity sálu.
Černá díra Autor: HST Černé díry mají stále punc skoro mystických objektů. Ale je třeba říct, že naše znalosti, co to černé díry jsou, jak se chovají sami nebo hmota v jejich okolí, to všechno je předmětem intenzivního výzkumu, který přináší své výsledky. Na černé díry a především na jejich rotaci se zaměřuje Doc. Vladimír Karas, ředitel Astronomického ústavu AV ČR.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
