Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST objevil největší populaci kulových hvězdokup

HST objevil největší populaci kulových hvězdokup

Kupa galaxií Abell 1689 na snímku z HST Autor: NASA, ESA, J. Blakeslee (NRC Herzberg Astrophysics Program, Dominion Astrophysical Observatory), and
Kupa galaxií Abell 1689 na snímku z HST
Autor: NASA, ESA, J. Blakeslee (NRC Herzberg Astrophysics Program, Dominion Astrophysical Observatory), and
Hubblův kosmický dalekohled HST objevil největší populaci kulových hvězdokup – odhadem v počtu 160 000 – rojících se podobně jako včely uvnitř zaplněného jádra obří kupy galaxií s názvem Abell 1689. Pro porovnání: naše Galaxie obsahuje přibližně 150 takovýchto kulových hvězdokup.

Studium kulových hvězdokup je rozhodující pro pochopení raných epizod intenzivní tvorby hvězd, které poznamenaly vznik galaxií. Pozorování pomocí HST rovněž potvrdila, že tato kompaktní hvězdná seskupení mohou být využita v roli spolehlivých stopařů rozložení skryté hmoty, ukryté ve vzdálené a rozlehlé kupě galaxií.

Kulové hvězdokupy – hustá seskupení stovek tisíc hvězd – jsou součástí galaxií a obsahují převážně nejstarší hvězdy ve vesmíru. Téměř 95 % kulových hvězdokup vzniklo v období jedné až dvou miliard roků po vzniku vesmíru (po tzv. velkém třesku), jehož stáří bylo určeno na 13,8 miliardy roků.

Skupina astronomů, jejíž vedoucím byl John Blakeslee (NRC Herzberg Astrophysics Program at the Dominion Astrophysical Observatory in Victoria, B.C.), využila citlivosti a rozlišovací schopnosti Hubblova kosmického dalekohledu k objevu značného množství těchto hvězdných fosílií, kterých bylo nalezeno přibližně 2krát více než v případě populace kulových hvězdokup objevených při předcházejících přehlídkách. Pozorování pomocí HST rovněž vytvořila rekord, pokud se týká vzdálenosti studovaných systémů: 2,25 miliardy světelných roků.

Astronomové zjistili, že kulové hvězdokupy jsou těsně spjaty se skrytou hmotou. „Naše studie kupy galaxií Abell 1689 ukázala, že vzájemný vztah mezi kulovými hvězdokupami a skrytou hmotou závisí na vzdálenosti od středu galaktické kupy,“ vysvětluje členka týmu Karla Alamo-Martinez (Center for Radio Astronomy and Astrophysics of the National Autonomous University of Mexico, Morelia). „Jinak řečeno, pokud víte, kolik kulových hvězdokup je uvnitř určitého objemu, můžete odhadnout množství přítomné skryté hmoty.“

Rozložení skryté hmoty v kupě galaxií Abell 1689 Autor: NASA, ESA, E. Jullo (Jet Propulsion Laboratory), P. Natarajan (Yale University), and J.-P. Kneib (La
Rozložení skryté hmoty v kupě galaxií Abell 1689
Autor: NASA, ESA, E. Jullo (Jet Propulsion Laboratory), P. Natarajan (Yale University), and J.-P. Kneib (La
Ačkoliv skrytá hmota není pozorovatelná, je považována za základní gravitační „kostru“, do které jsou hvězdy a galaxie zabudovány. Pochopení problematiky skryté hmoty může poskytnout vodítko, jak byly velké struktury (jako jsou galaxie a kupy galaxií) před miliardami roků vytvořeny.

Výzkum pomocí HST ukázal, že většina kulových hvězdokup v kupě galaxií Abell 1689 se zformovala v blízkosti centra galaktické kupy, kde je soustředěno nejvíce skryté hmoty. Množství kulových hvězdokup podle HST klesá se zvětšující se vzdáleností od centra kupy, což odpovídá pozorovanému poklesu množství skryté hmoty.

„Kulové hvězdokupy jsou pozůstatky z nejranějšího období utváření kupy galaxií Abell 1689. Naše práce ukázala, že byly velmi efektivní při formování v hustých oblastech skryté hmoty poblíž středu galaktické kupy,“ říká John Blakeslee, Dominion Astrophysical Observatory. „Naše objevy jsou v souladu s výzkumem kulových hvězdokup v ostatních kupách galaxií, avšak posouvají naše znalosti i do oblastí s vyšší hustotou skryté hmoty.“

K pohledu hluboko do srdce kupy galaxií Abell 1689 byla použita kamera Advanced Camera for Surveys (ACS) na palubě HST. Podařilo se detekovat viditelné světlo přicházející z 10 000 kulových hvězdokup, z nichž některé byly slabší než 29. magnituda. Na základě tohoto počtu John Blakeslee a jeho spolupracovníci odhadli, že v prostoru o průměru 2,4 miliónu světelných roků může být shromážděno více než 160 000 kulových hvězdokup. „I kdybychom se dívali hluboko do centra kupy, viděli bychom pouze ty nejjasnější kulové hvězdokupy, a pouze v blízkosti středu kupy Abell 1689, kam směřoval pohled Hubblova kosmického dalekohledu,“ dodává John Blakeslee.

Jasnost většiny kulových hvězdokup je odhadována na 31. magnitudu. To už je mimo dosah HST, avšak ne pro připravovaný kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST), který bude pracovat v oboru infračerveného záření a bude schopen pozorovat mnohem více kulových hvězdokup. Jeho start je naplánován na rok 2018.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »