Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST objevil největší populaci kulových hvězdokup

HST objevil největší populaci kulových hvězdokup

Kupa galaxií Abell 1689 na snímku z HST Autor: NASA, ESA, J. Blakeslee (NRC Herzberg Astrophysics Program, Dominion Astrophysical Observatory), and
Kupa galaxií Abell 1689 na snímku z HST
Autor: NASA, ESA, J. Blakeslee (NRC Herzberg Astrophysics Program, Dominion Astrophysical Observatory), and
Hubblův kosmický dalekohled HST objevil největší populaci kulových hvězdokup – odhadem v počtu 160 000 – rojících se podobně jako včely uvnitř zaplněného jádra obří kupy galaxií s názvem Abell 1689. Pro porovnání: naše Galaxie obsahuje přibližně 150 takovýchto kulových hvězdokup.

Studium kulových hvězdokup je rozhodující pro pochopení raných epizod intenzivní tvorby hvězd, které poznamenaly vznik galaxií. Pozorování pomocí HST rovněž potvrdila, že tato kompaktní hvězdná seskupení mohou být využita v roli spolehlivých stopařů rozložení skryté hmoty, ukryté ve vzdálené a rozlehlé kupě galaxií.

Kulové hvězdokupy – hustá seskupení stovek tisíc hvězd – jsou součástí galaxií a obsahují převážně nejstarší hvězdy ve vesmíru. Téměř 95 % kulových hvězdokup vzniklo v období jedné až dvou miliard roků po vzniku vesmíru (po tzv. velkém třesku), jehož stáří bylo určeno na 13,8 miliardy roků.

Skupina astronomů, jejíž vedoucím byl John Blakeslee (NRC Herzberg Astrophysics Program at the Dominion Astrophysical Observatory in Victoria, B.C.), využila citlivosti a rozlišovací schopnosti Hubblova kosmického dalekohledu k objevu značného množství těchto hvězdných fosílií, kterých bylo nalezeno přibližně 2krát více než v případě populace kulových hvězdokup objevených při předcházejících přehlídkách. Pozorování pomocí HST rovněž vytvořila rekord, pokud se týká vzdálenosti studovaných systémů: 2,25 miliardy světelných roků.

Astronomové zjistili, že kulové hvězdokupy jsou těsně spjaty se skrytou hmotou. „Naše studie kupy galaxií Abell 1689 ukázala, že vzájemný vztah mezi kulovými hvězdokupami a skrytou hmotou závisí na vzdálenosti od středu galaktické kupy,“ vysvětluje členka týmu Karla Alamo-Martinez (Center for Radio Astronomy and Astrophysics of the National Autonomous University of Mexico, Morelia). „Jinak řečeno, pokud víte, kolik kulových hvězdokup je uvnitř určitého objemu, můžete odhadnout množství přítomné skryté hmoty.“

Rozložení skryté hmoty v kupě galaxií Abell 1689 Autor: NASA, ESA, E. Jullo (Jet Propulsion Laboratory), P. Natarajan (Yale University), and J.-P. Kneib (La
Rozložení skryté hmoty v kupě galaxií Abell 1689
Autor: NASA, ESA, E. Jullo (Jet Propulsion Laboratory), P. Natarajan (Yale University), and J.-P. Kneib (La
Ačkoliv skrytá hmota není pozorovatelná, je považována za základní gravitační „kostru“, do které jsou hvězdy a galaxie zabudovány. Pochopení problematiky skryté hmoty může poskytnout vodítko, jak byly velké struktury (jako jsou galaxie a kupy galaxií) před miliardami roků vytvořeny.

Výzkum pomocí HST ukázal, že většina kulových hvězdokup v kupě galaxií Abell 1689 se zformovala v blízkosti centra galaktické kupy, kde je soustředěno nejvíce skryté hmoty. Množství kulových hvězdokup podle HST klesá se zvětšující se vzdáleností od centra kupy, což odpovídá pozorovanému poklesu množství skryté hmoty.

„Kulové hvězdokupy jsou pozůstatky z nejranějšího období utváření kupy galaxií Abell 1689. Naše práce ukázala, že byly velmi efektivní při formování v hustých oblastech skryté hmoty poblíž středu galaktické kupy,“ říká John Blakeslee, Dominion Astrophysical Observatory. „Naše objevy jsou v souladu s výzkumem kulových hvězdokup v ostatních kupách galaxií, avšak posouvají naše znalosti i do oblastí s vyšší hustotou skryté hmoty.“

K pohledu hluboko do srdce kupy galaxií Abell 1689 byla použita kamera Advanced Camera for Surveys (ACS) na palubě HST. Podařilo se detekovat viditelné světlo přicházející z 10 000 kulových hvězdokup, z nichž některé byly slabší než 29. magnituda. Na základě tohoto počtu John Blakeslee a jeho spolupracovníci odhadli, že v prostoru o průměru 2,4 miliónu světelných roků může být shromážděno více než 160 000 kulových hvězdokup. „I kdybychom se dívali hluboko do centra kupy, viděli bychom pouze ty nejjasnější kulové hvězdokupy, a pouze v blízkosti středu kupy Abell 1689, kam směřoval pohled Hubblova kosmického dalekohledu,“ dodává John Blakeslee.

Jasnost většiny kulových hvězdokup je odhadována na 31. magnitudu. To už je mimo dosah HST, avšak ne pro připravovaný kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST), který bude pracovat v oboru infračerveného záření a bude schopen pozorovat mnohem více kulových hvězdokup. Jeho start je naplánován na rok 2018.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »