Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST objevil největší populaci kulových hvězdokup

HST objevil největší populaci kulových hvězdokup

Kupa galaxií Abell 1689 na snímku z HST Autor: NASA, ESA, J. Blakeslee (NRC Herzberg Astrophysics Program, Dominion Astrophysical Observatory), and
Kupa galaxií Abell 1689 na snímku z HST
Autor: NASA, ESA, J. Blakeslee (NRC Herzberg Astrophysics Program, Dominion Astrophysical Observatory), and
Hubblův kosmický dalekohled HST objevil největší populaci kulových hvězdokup – odhadem v počtu 160 000 – rojících se podobně jako včely uvnitř zaplněného jádra obří kupy galaxií s názvem Abell 1689. Pro porovnání: naše Galaxie obsahuje přibližně 150 takovýchto kulových hvězdokup.

Studium kulových hvězdokup je rozhodující pro pochopení raných epizod intenzivní tvorby hvězd, které poznamenaly vznik galaxií. Pozorování pomocí HST rovněž potvrdila, že tato kompaktní hvězdná seskupení mohou být využita v roli spolehlivých stopařů rozložení skryté hmoty, ukryté ve vzdálené a rozlehlé kupě galaxií.

Kulové hvězdokupy – hustá seskupení stovek tisíc hvězd – jsou součástí galaxií a obsahují převážně nejstarší hvězdy ve vesmíru. Téměř 95 % kulových hvězdokup vzniklo v období jedné až dvou miliard roků po vzniku vesmíru (po tzv. velkém třesku), jehož stáří bylo určeno na 13,8 miliardy roků.

Skupina astronomů, jejíž vedoucím byl John Blakeslee (NRC Herzberg Astrophysics Program at the Dominion Astrophysical Observatory in Victoria, B.C.), využila citlivosti a rozlišovací schopnosti Hubblova kosmického dalekohledu k objevu značného množství těchto hvězdných fosílií, kterých bylo nalezeno přibližně 2krát více než v případě populace kulových hvězdokup objevených při předcházejících přehlídkách. Pozorování pomocí HST rovněž vytvořila rekord, pokud se týká vzdálenosti studovaných systémů: 2,25 miliardy světelných roků.

Astronomové zjistili, že kulové hvězdokupy jsou těsně spjaty se skrytou hmotou. „Naše studie kupy galaxií Abell 1689 ukázala, že vzájemný vztah mezi kulovými hvězdokupami a skrytou hmotou závisí na vzdálenosti od středu galaktické kupy,“ vysvětluje členka týmu Karla Alamo-Martinez (Center for Radio Astronomy and Astrophysics of the National Autonomous University of Mexico, Morelia). „Jinak řečeno, pokud víte, kolik kulových hvězdokup je uvnitř určitého objemu, můžete odhadnout množství přítomné skryté hmoty.“

Rozložení skryté hmoty v kupě galaxií Abell 1689 Autor: NASA, ESA, E. Jullo (Jet Propulsion Laboratory), P. Natarajan (Yale University), and J.-P. Kneib (La
Rozložení skryté hmoty v kupě galaxií Abell 1689
Autor: NASA, ESA, E. Jullo (Jet Propulsion Laboratory), P. Natarajan (Yale University), and J.-P. Kneib (La
Ačkoliv skrytá hmota není pozorovatelná, je považována za základní gravitační „kostru“, do které jsou hvězdy a galaxie zabudovány. Pochopení problematiky skryté hmoty může poskytnout vodítko, jak byly velké struktury (jako jsou galaxie a kupy galaxií) před miliardami roků vytvořeny.

Výzkum pomocí HST ukázal, že většina kulových hvězdokup v kupě galaxií Abell 1689 se zformovala v blízkosti centra galaktické kupy, kde je soustředěno nejvíce skryté hmoty. Množství kulových hvězdokup podle HST klesá se zvětšující se vzdáleností od centra kupy, což odpovídá pozorovanému poklesu množství skryté hmoty.

„Kulové hvězdokupy jsou pozůstatky z nejranějšího období utváření kupy galaxií Abell 1689. Naše práce ukázala, že byly velmi efektivní při formování v hustých oblastech skryté hmoty poblíž středu galaktické kupy,“ říká John Blakeslee, Dominion Astrophysical Observatory. „Naše objevy jsou v souladu s výzkumem kulových hvězdokup v ostatních kupách galaxií, avšak posouvají naše znalosti i do oblastí s vyšší hustotou skryté hmoty.“

K pohledu hluboko do srdce kupy galaxií Abell 1689 byla použita kamera Advanced Camera for Surveys (ACS) na palubě HST. Podařilo se detekovat viditelné světlo přicházející z 10 000 kulových hvězdokup, z nichž některé byly slabší než 29. magnituda. Na základě tohoto počtu John Blakeslee a jeho spolupracovníci odhadli, že v prostoru o průměru 2,4 miliónu světelných roků může být shromážděno více než 160 000 kulových hvězdokup. „I kdybychom se dívali hluboko do centra kupy, viděli bychom pouze ty nejjasnější kulové hvězdokupy, a pouze v blízkosti středu kupy Abell 1689, kam směřoval pohled Hubblova kosmického dalekohledu,“ dodává John Blakeslee.

Jasnost většiny kulových hvězdokup je odhadována na 31. magnitudu. To už je mimo dosah HST, avšak ne pro připravovaný kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST), který bude pracovat v oboru infračerveného záření a bude schopen pozorovat mnohem více kulových hvězdokup. Jeho start je naplánován na rok 2018.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře nad Pálavou

Polární záře nad Pálavou

Další informace »