< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Společnost  >  Pořádáme...  >  Podzimní knižní veletrh

Podzimní knižní veletrh

Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran v roce 2011; zleva: Libor Lenža, tajemník ČAS Petr Sobotka, předsedkyně ČAS Eva Marková a laureát ceny Littera Astronomica Josip Kleczek Autor: Miloš Podařil
Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran v roce 2011; zleva: Libor Lenža, tajemník ČAS Petr Sobotka, předsedkyně ČAS Eva Marková a laureát ceny Littera Astronomica Josip Kleczek
Autor: Miloš Podařil
Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě (hlavním pořadatelem veletrhu je havlíčkobrodské Nakladatelství Hejkal) se koná již od roku 1991. Česká astronomická společnost se veletrhu účastní od roku 2002.

Česká astronomická společnost v rámci Podzimního knižního veletrhu provozuje informační ale i prodejní stánek v těsné spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Aldebaran, které  se specializuje na knižní tituly především z oblasti přírodních věd. Více informací o Nakladatelství a vydavatelstvím Aldebaran naleznete na webu http://www.nva.cz.

V rámci veletrhu Česká astronomická společnost uděluje prestižní literární cenu Littera Astronomica, která je tradičním oceněním osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Ocenění může být příležitostně uděleno i organizaci (např. nakladatelství) za mimořádný ediční počin. Předávání ceny zpravidla probíhá za účasti funkcionářů České astronomické společnosti a dále ředitelky knižního veletrhu PhDr. Markéty Hejkalové či knihkupce Jana Kanzelsbergea. Oceněná osobnost v rámci veletrhu po předání Ceny většinou pronáší i laureátskou přednášku.

Doprovodný program v rámci Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě; astronomický stan Pobočky Vysočina ČAS před vchodem do Kulturního domu Ostrov. Autor: Miloš Podařil
Doprovodný program v rámci Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě; astronomický stan Pobočky Vysočina ČAS před vchodem do Kulturního domu Ostrov.
Autor: Miloš Podařil
Česká astronomická společnost prostřednictvím své Pobočky Vysočina (viz http://vysocina.astro.cz) dále v rámci doprovodného programu před vchodem do Kulturního domu Ostrov nabízí všem návštěvníkům veletrhu, ale i kolemjdoucím pozorování Slunce pomocí dalekohledů. V případě zatažené oblohy předvádíme vlastnosti dalekohledů na pozemských objektech. Součástí doprovodného programu jsou i hry a soutěže o drobné astronomické ceny.

Na doprovodném programu dále spolupracuje Jihlavská astronomická společnost. Podrobnosti o aktuálním ročníku Podzimního knižního veletrhu jsou k dispozici na webu http://www.hejkal.cz/veletrh.



Fotogalerie

Doprovodný program Doprovodný program Pozorování Slunce Pozorování Slunce Pozorování Slunce Pozorování Slunce Stánek ČAS a Aldebaranu Stánek ČAS a Aldebaranu Stánek ČAS a Aldebaranu

Zobrazit fotogalerii »

< >
Doprovodný program Doprovodný program Pozorování Slunce Pozorování Slunce Pozorování Slunce Pozorování Slunce Stánek ČAS a Aldebaranu Stánek ČAS a Aldebaranu Stánek ČAS a Aldebaranu Přednáška Jiřího Grygara Littera Astronomica Stan JAS a PV ČAS

O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Další články autora (57)

Štítky: Podzimní knižní veletrh, Littera astronomica

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »