Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa nízko nad obzorem

Kometa nízko nad obzorem

Kometa C/2007 F1 LONEOS
Kometa C/2007 F1 LONEOS
Za soumraku a za svítání je možné pozorovat malými dalekohledy a možná i pouhým okem kometu C/2007 F1 LONEOS. Její poloha na obloze je sice nepříznivá, ale kometa by se mohla stát patrně nejjasnější ze všech, které jsou na podzim obloze tohoto roku vidět.

Kometu objevil automatizovaný dalekohled pozorovacího projektu LONEOS (Lowell Observatory Near-Earth Object Search), který svou činnost zaměřenou na vyhledávání blízkozemních planetek a komet započal již v roce 1993. Observatoř s tímto přístrojem (Schmidtova komora 0.6-m; f/1.8) leží v arizonském Flagstaffu na území USA. Kometu C/2007 F1 spatřil teleskop 19. března 2007 jako objekt 19,5 magnitudy. Ukázalo se, že by mohla být pozorovatelná i pouhým okem, a to koncem října tohoto roku. Podmínky k jejímu spatření však nejsou moc příznivé a chcete-li kometu skutečně spatřit, bude zapotřebí vyrazit dál od parazitního světelného znečištění. Druhou nezbytnou podmínkou k jejímu spatření je pokud možno zcela odkrytý západní (ráno východní) obzor, protože výška komety nad obzorem z našich zeměpisných šířek nepřesáhne na tmavé obloze 15 stupňů.

Díky vzájemné poloze Země, Slunce a komety bude možné objekt pozorovat na večerní obloze po soumraku a do poloviny října i na ranní obloze před svítáním. V první polovině října kometa prolétá souhvězdím Vlasů Bereniky, kde 4. a 5. října projde otevřenou hvězdokupou Mel 111. V první dekádě měsíce by mohla mít jasnost kolem 7. magnitudy (pozorovatelná binokuláry). Trend vzestupu jasnosti je rychlý, avšak zatím nejistý. Nejlepší podmínky pro pozorování komety nastávají v druhé polovině října, kdy by mohla dosáhnout až 4,5 magnitudy (srovnatelná se slabšími hvězdami, které ještě můžeme očima vidět). Kometa prolétá z jižní částí souhvězdí Pastýře přes hlavu Hada do Vah, kde ji však spatříme už jen za ideálních podmínek – velmi nízko na večerní obloze.

Do 12. října bude vhodnější kometu hledat na ranní obloze v souhvězdí Vlasů Bereniky asi 10 stupňů nad VSV obzorem (kolem 6. hodiny středoevropského letního času). Kdo se kometu vydá pozorovat do hor, mohl by kromě ní spatřit i stříbřitý pás zodiakálního světla i jasnou planetu Venuši poblíž planety Saturn a jasné hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Poté se zlepšují večerní pozorovací podmínky, které však ovlivní rušivý svit dorůstajícího Měsíce (znatelné to bude přibližně od 15. října). Kometa se bude pohybovat jiho-východním směrem. Dobrou vyhledávací polohu bude mít 18. a 19. října, kdy prolétá velmi blízko jasné hvězdy η-Bootis (2,7 magnitudy; jasná jako hvězdy ve Velkém vozu). V době jejího největšího jasu 28. října - ji už nalezneme jen velmi nízko v souhvězdí Vah a bude zapotřebí ji vyhledávat prakticky půl hodiny po setmění (asi v 18:20 letního středoevropského času), neboť Měsíc v té době bude ještě pod obzorem a kometa asi 12 stupňů vysoko.

Pokud tedy počasí dovolí, nenechte si tuto příležitost ujít. Do konce roku 2007 budeme moci pozorovat ještě návrat komety 8P Tuttle, jejíž pozorovací podmínky budou mnohem příznivější, avšak samotná kometa bude oproti této poněkud slabší.

Vyhledávací mapka komety ZDE, informace o kometě ZDE. Zdroje: http://neo.jpl.nasa.gov/programs/loneos.html a http://www.aerith.net/.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »