Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Phoenix vstal z popela
Petr Kubala Vytisknout článek

Phoenix vstal z popela

Analýza půdy
Analýza půdy
Kosmická sonda Phoenix, která od konce května pracuje v severních oblastech Marsu, dostala svému jménu. Stejně jako bájný pták i vyslanec lidstva na nehostinné rudé planetě "vstal z popela". Včera přišla z NASA smutná zpráva, že se sonda zřejmě na dobro odmlčela. Naděje ale umírá poslední a Phoenix dnes opět zavolal domů…

Cože? Chvíli nevolám a vy mě už pohřbíváte? … něco podobného by se klidně mohlo objevit na blogu sondy Phoenix. Ano, i sonda na rudé planetě má dnes svůj blog na internetu. Nepíše ho pochopitelně sama, ale prostřednictvím některého z členů týmu, jenž se o chod Phoenixu stará. Stránky jsou ale psány s humorným nádechem a v první osobě plurálu. Konec konců přesvědčit se můžete sami na adrese: http://twitter.com/MarsPhoenix

Slunce se v severních oblastech Marsu dostává každý den níž a níž. Kromě toho se v okolí sondy v uplynulých dnech vyskytla písečná bouře. To vše má za důsledek stále nižší dodávky energie. V noci na čtvrtek se Phoenix odmlčel a mnoho lidí se oprávněně domnívalo, že je "konec". Nebylo by to nic nečekaného, když Phoenix na Marsu přistával koncem května, počítalo se s minimálně 3 měsíci provozu, maximálně však měla sonda pracovat zhruba do října. V pátek nad ránem našeho času ale kosmická sonda Mars Odyssey na oběžné dráze okolo rudé planety zaznamenala signál, přicházející z povrchu. "Hej! Jsem tady, jen jsem si zdřímnul", volal Phoenix. Sonda se přepnula do spícího módu. Poté došlo k restartování a následně se sonda ozvala. Phoenix byl ale po úspěšném kontaktu se Zemí na dalších 19 hodin uspán, aby dobil baterie.

Přesto je jasné, že Phoenix už před sebou nemá příliš dní v provozu. Teploty v jeho okolí klesají. Ve dne se pohybují okolo -50°C a v noci klesají až k -141°C.

Pokud se chcete podívat, co Phoenix na Marsu prováděl, pak se určitě podívejte na encyklopedii Space 40 od Antonína Vítka.

Zdroj: space.com




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »