Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Discovery: okolnosti odkladů
Vít Straka Vytisknout článek

Discovery: okolnosti odkladů

Ještě tam chvíli vydrž, Discovery!
Ještě tam chvíli vydrž, Discovery!
V pátek 20. února se na mysu Canaveral sešli manažeři NASA, aby zhodnotili přípravu raketoplánu Discovery, který má k Mezinárodní kosmické stanici doručit solární panely. Výsledkem byl ne zrovna překvapivý čtvrtý odklad startu, tentokrát dokonce na neurčito.

S čím jsou vlastně problémy? V průběhu startu, kdy je k raketoplánu připojena externí nádrž s kapalným vodíkem a kyslíkem, zásobující při startu hlavní motory , do ní proudí plynný vodík. Nádrž totiž musí být řádně natlakovaná pro správný přísun paliva hlavním motorům raketoplánu (každý z nich ho za sekundu spotřebuje skoro půl tuny). Špatný tlak v externí nádrži by mohl mít katastrofické následky, při příliš vysokém tlaku by speciální ventil určité množství vodíku vypustil ven, což by mohlo skončit velice špatně (viz Challenger). Méně katastrofické následky (i když také nepříjemné) by měl nízký tlak v externí nádrži. Došlo by k předčasnému vypnutí některého z hlavních motorů (pokud by k tomu došlo nedlouho po startu, raketoplán by nedosáhl potřebné rychlosti a musel by nouzově přistát).

Jeden z ventilů, kontrolujících průtok vodíku do hlavní nádrže
Jeden z ventilů, kontrolujících průtok vodíku do hlavní nádrže
Všechny zalarmoval start Endeavouru STS-126 v listopadu. Kousek takového ventilu, kontrolujícího průtok plynného vodíku do externí nádrže, se ulomil a putoval potrubím. Poškozený ventil do nádrže propouštěl příliš moc vodíku, což naštěstí včas objevily palubní počítače a snížily průtok přes zbylé 2 ventily. Hlavním problémem je ale onen ulomený kousek, putující potrubím. Pokud by ho prorazil, vodík, unikající směrem k hlavním motorům, by mohl zapříčinit katastrofu. To se tenkrát naštěstí nestalo ale důvod poškození ventilu a možné důsledky dosud nejsou prozkoumány. Navíc byly dodatečně zkontrolovány ventily v ostatních raketoplánech a kontroly ukázaly malé trhlinky. To je hlavní důvod odkladů startu Discoveryho (původní datum 12.2., první odklad na 19.2., poté na 22.2., 27.2. a nyní na neurčito). Práce na testování už jsou ale v plném proudu. Odpovědní inženýři z NASA a spolupracujících firem sestrojili kopii dotyčného potrubí a v plném provozu do něj házeli úlomky. Následný průzkum ukázal, že je potrubí zevnitř poškrábané, k proražení ale nedošlo. Každopádně práce a testy pokračují, je nutná dokonalá znalost problému.

Ve středu 25. února budou mít manažeři NASA další setkání, po kterém se snad dozvíme víc. S dalšími odklady by ale mohl být problém. Discovery totiž nemůže startovat v intervalu od 14. března do 6. dubna, kvůli konfliktu s příletem Sojuzu TMA-14 ke stanici s novou základní posádkou (28. března). Pokud by odpovědná místa ve středu odsouhlasila brzké datum startu, mise Discoveryho by se stihla ještě před Sojuzem. V opačném případě by byla přesunuta na duben, to už by ale mohla rozhodit už tak nabitý program letů. Ať tak či tak, bezpečnost mise by určitě měla zůstat prioritou.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »