Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Discovery připraven ke startu aneb Proč bude ISS na obloze ještě jasnější?
Vít Straka Vytisknout článek

Discovery připraven ke startu aneb Proč bude ISS na obloze ještě jasnější?

Tak hodně štěstí, posádko!
Tak hodně štěstí, posádko!
V pátek dostal po dlouhých odkladech povolení ke startu raketoplán Discovery, který má na Mezinárodní kosmickou stanici doručit poslední pár solárních panelů. Start je naplánován na čtvrtek 12. března ve 2:20 ráno. Sledujte online přenos na astro.cz od 1:00.

Původně se měl Discovery STS-119 vydat do vesmíru 12. února, start byl však několikrát odložen kvůli problémy s průtokovými ventily (viz článek). V pátek 6. března se sešli manažeři NASA na tzv. Flight Readiness Rewiev (zhodnocení přípravy k letu) a na základě výsledků inspekcí a testů ventilů dali Discoverymu zelenou. Do vesmíru se vydá 12. března ve 2:20 ráno našeho času.

Jeho hlavním úkolem bude doručit na ISS poslední část hřbetu stanice se dvěma solárními panely. Stanice bude dostávat více elektřiny v souvislosti se zvýšením základní posádky ze 3 na 6 členů, ke kterému dojde 29. května, po příletu lodi Sojuz TMA-15 s tříčlennou posádkou k dlouhodobému pobytu.

Místo v nákladovém prostoru raketoplánu zaujme nosník S6 se dvěma solárními panely. Váží 14 tun, je 14 metrů dlouhý, 5 metrů široký a stál 300 milionů dolarů. Bude robotickou paží stanice vyzvednut z raketoplánu a při první kosmické vycházce (celkem budou 4) připojen ke staršímu bratrovi, nosníku S5. S6 má stejně jako on dva solární panely, jejichž rozpětí po rozvinutí bude 73 metrů. Každý panel je dlouhý 35 metrů a široký 11,5. Váží více než tunu a sestává ze 32 800 solárních buněk. Každá má plochu 8 cm čtverečních a obsahuje 4100 diod. Po jeho připojení spacewalkeři připraví solární panely k rozvinutí, které bude na pořadu 8. den mise (možná už 6., když nebude zapotřebí dodatečná inspekce tepelného štítu raketoplánu.

STS-119 bude velet veterán Lee Archambault, který se do vesmíru už jednou podíval jako pilot Atlantisu STS-117 v červnu 2007. Pilotem bude nováček Tony Antonelli, jako letoví specialisté byli vybráni Steve Swanson, Richard Arnold, Joseph Acaba, John Phillips a Koichi Wakata. Hlavním spacewalkerem mise bude Swanson, který letěl s Archambaultem na STS-117 a vykonal zde 2 kosmické vycházky, zbylí 2 spacewalkeři Acaba a Arnold poletí do vesmíru poprvé. John Phillips už má za sebou 2 mise, v roce 2001 let raketoplánem Endeavour a v roce 2005 byl šest měsíců členem 11. základní posádky ISS. Japonec Wakata, který zůstane na stanici a nahradí Sandru Magnusovou, letí do vesmíru potřetí, má za sebou dva výlety raketoplánem.

Discovery doručí na stanici také náhradní součást nové čističky vody, instalované na ISS v listopadu posádkou raketoplánu Endeavour. Systém, odstraňující z moči nečistoty v počáteční fázi procesu, selhal krátce po odletu Endeavouru.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »