Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Discovery připraven ke startu aneb Proč bude ISS na obloze ještě jasnější?
Vít Straka Vytisknout článek

Discovery připraven ke startu aneb Proč bude ISS na obloze ještě jasnější?

Tak hodně štěstí, posádko!
Tak hodně štěstí, posádko!
V pátek dostal po dlouhých odkladech povolení ke startu raketoplán Discovery, který má na Mezinárodní kosmickou stanici doručit poslední pár solárních panelů. Start je naplánován na čtvrtek 12. března ve 2:20 ráno. Sledujte online přenos na astro.cz od 1:00.

Původně se měl Discovery STS-119 vydat do vesmíru 12. února, start byl však několikrát odložen kvůli problémy s průtokovými ventily (viz článek). V pátek 6. března se sešli manažeři NASA na tzv. Flight Readiness Rewiev (zhodnocení přípravy k letu) a na základě výsledků inspekcí a testů ventilů dali Discoverymu zelenou. Do vesmíru se vydá 12. března ve 2:20 ráno našeho času.

Jeho hlavním úkolem bude doručit na ISS poslední část hřbetu stanice se dvěma solárními panely. Stanice bude dostávat více elektřiny v souvislosti se zvýšením základní posádky ze 3 na 6 členů, ke kterému dojde 29. května, po příletu lodi Sojuz TMA-15 s tříčlennou posádkou k dlouhodobému pobytu.

Místo v nákladovém prostoru raketoplánu zaujme nosník S6 se dvěma solárními panely. Váží 14 tun, je 14 metrů dlouhý, 5 metrů široký a stál 300 milionů dolarů. Bude robotickou paží stanice vyzvednut z raketoplánu a při první kosmické vycházce (celkem budou 4) připojen ke staršímu bratrovi, nosníku S5. S6 má stejně jako on dva solární panely, jejichž rozpětí po rozvinutí bude 73 metrů. Každý panel je dlouhý 35 metrů a široký 11,5. Váží více než tunu a sestává ze 32 800 solárních buněk. Každá má plochu 8 cm čtverečních a obsahuje 4100 diod. Po jeho připojení spacewalkeři připraví solární panely k rozvinutí, které bude na pořadu 8. den mise (možná už 6., když nebude zapotřebí dodatečná inspekce tepelného štítu raketoplánu.

STS-119 bude velet veterán Lee Archambault, který se do vesmíru už jednou podíval jako pilot Atlantisu STS-117 v červnu 2007. Pilotem bude nováček Tony Antonelli, jako letoví specialisté byli vybráni Steve Swanson, Richard Arnold, Joseph Acaba, John Phillips a Koichi Wakata. Hlavním spacewalkerem mise bude Swanson, který letěl s Archambaultem na STS-117 a vykonal zde 2 kosmické vycházky, zbylí 2 spacewalkeři Acaba a Arnold poletí do vesmíru poprvé. John Phillips už má za sebou 2 mise, v roce 2001 let raketoplánem Endeavour a v roce 2005 byl šest měsíců členem 11. základní posádky ISS. Japonec Wakata, který zůstane na stanici a nahradí Sandru Magnusovou, letí do vesmíru potřetí, má za sebou dva výlety raketoplánem.

Discovery doručí na stanici také náhradní součást nové čističky vody, instalované na ISS v listopadu posádkou raketoplánu Endeavour. Systém, odstraňující z moči nečistoty v počáteční fázi procesu, selhal krátce po odletu Endeavouru.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »