Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Seznamte se, Artur Kraus! - díl druhý

Seznamte se, Artur Kraus! - díl druhý

Společná fotografie před letadlem E. Čiháka
Společná fotografie před letadlem E. Čiháka
Za činy velikánů našich dějin vždy stálo několik jedinců, kteří napomáhali svými radami, skutky, či velikostí své osobnosti k pokroku. V dnešním druhém díle o životě a díle barona Krause Vám budeme vyprávět příběh o dobývání výšin nebeských a co má astronom vizionář a průkopník na poli technickém, Artur Kraus, společného s českou aviatikou.

Artur Kraus - Letový ředitel

Doba, ve které Artur Kraus žil, nabízela možnost dobývání i jiných než pozemních cílů. Někdy na začátku 90. let 19. stol. se baron Kraus pokusil jít ve šlépějích svého přítele, německého vzduchoplavce a průkopníka v oblasti aviatiky Otto Lilienhala, který však při svých pokusech dobýt oblaka dopadl neslavně.

Krausova ornitoptéra
Krausova ornitoptéra
Stejně jako Lilienthal se i Artur Kraus pokusil postavit kluzák, takzavanou "ornitoptéru" - letoun poháněný lidskou silou, který by napodoboval let ptáků. Zcela se ponořil do studia pohybu a letu ptáků a podle pamětníků prý o nich dokázal velmi poutavě vyprávět. V záznamech v jeho denících z oné doby nalezneme zmínku o v pravdě badatelských počinech, kdy s takřka dychtivostí zoologa zkoumal jejich stavbu a kostru.

Nakonec se mu podařilo kluzák opravdu postavit. K jeho ovládnutí však potřeboval poměrně dost fyzické síly a tak tajně trénoval a běhal mimo zraky lidí za svým kočárem, který využíval jako vodiče. Zrakům všetečných obyvatel vašak zcela neunikl a tak pro ně nepochopitelné počínání pana barona dalo vzniknout oné přezdívce "Bláznivý baron".

Ornitopréra - křídlo
Ornitopréra - křídlo
Zdálo se, že i tuto obtíž překonal. Nakonec však, jak již tušíte, let skončil neúspěchem. Celkem ozkoušel ornitoptéry dvě. Po druhém neúspěšném pokusu se o další let již nepokusil. Nicméně stále věřil, že je to možné. Nakonec se stal věrným pozorovatelem a příznivcem aviatiků, jako byl Jan Kašpar a Evžen Čihák.

Jeho zkušenosti v oblasti aviatiky a výborné organizační schopnosti nezahálely dlouho. Pro mladého Jana Kašpara byl Artur Kraus tím pravým člověkem na svém místě.

Z různých pramenů můžeme číst, že Artur Kraus byl pro Jana Kašpara mecenášem a sponzorem. Není to však úplně přesné. Sám Kašpar nazýval Artura Krause mecenášem a dobře věděl proč. Kašparův otec měl s mladým Janem velké plány. Byl zámožným hoteliérem a ani v nejmenším si nechtěl připustit, že by jeho syn jednou nepřevzal podnik a věnoval se něčemu tak odlišnému, jako je právě aviatika. Právě v tom tkvěla neuvěřitelná schopnost barona Krause. Nejen že dokázal přesvědčit Kašparova otce aby mu povolil věnovat se letectví, ale navíc ho přesvědčil, aby ho v jeho snažení plně finančně podporoval.

Byla tu vašak ještě jedna obtíž, která stála v cestě letcům té doby a právě Jan Kašpar měl to ohromné štěstí, že Artur Kraus byl jeho věrným spojencem. Rakouská monarchie nebyla příliš nakloněna faktu, že se v Čechách rozmáhá letectví, a tak byl vydán výnos, který ukládal každému aviatikovi mít vlastního letového ředitele, který mu bude sjednávat vystoupení a zajišťovat jeho činnost finančně. Zde se plně projevil talent a skvělé organizační schopnosti barona Krause. Ač byl o mnoho let starší než Kašpar a motorové létání nazýval jakýmsi vozením, byl Kašparovi vždy nápomocen jak radou, tak i skutkem.

Byl to právě baron Kraus, který 16. 4. 1910 podal zprávu o Kašparově prvním vzletu a nastartoval tak cestu k dobývání českých nebes.

Až tedy opět v létě tohoto roku spatříte propagační stánek pardubické hvězdárny na pardubickém letišti, vzpomeňte, že astronomie v tomto kraji má k aviatice velmi blízko. Možná blíže, než si kdo dokáže představit.

Doporučujeme: Seznamte se, Artur Kraus! - díl první.




O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »