Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Největší srážka ledovců

Největší srážka ledovců

iceberg.jpg
V Antarktidě nedaleko americké polární stanice McMurdo mělo podle vědců z NASA dojít v sobotu 15. ledna 2005 k obrovské srážce dvou ledovců. Zatím ke srážce nedošlo. V pondělí 17. ledna byla ledovcová kra B-15A vzdálena od Drygalského ledového jazyka necelých 5 km a pohybovala se rychlostí 1,6 km za den od zátoky McMurdo do Rossova moře.

"Srážka je pravděpodobná, ale vítr a mořské proudy mohou změnit směr pohybu ledovce. Není žádná záruka, že jakákoliv srážka bude nebo by mohla být katastrofální s velkými důsledky", řekl australský vědec Neal Young z Antarktického centra pro výzkum klimatu a ekosystému (Antarctic Climate and Ecosystem Cooperative Research Centre).

Kamery MODIS (Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer) na satelitech Aqua a Terra (NASA) monitorují, jak se 160 km dlouhý ledovec B-15A posouvá směrem k ledovcovému výběžku Drygalski. "Bude to srážka titánů, důležitá a mimořádná událost," říká Robert Bindshadler z NASA (Goddard Space Flight Center) "Jestliže se oba obrovské ledovce srazí, mohli bychom vidět jednu z největších "demolicí" na planetě." "Dokonce i ťuknutí od takového obra bude velmi silné. Určitě to bude daleko větší rána, než jakou jsme kdy u ledovců pozorovali," říká Binshadler. "Až se ledovce srazí, "pomačkají si nárazníky," říká Bindshadler. Okraje by se mohly zdeformovat a ulámaný led hromadit nebo bude unášen do Rossova moře. Jestliže ledovec B-15A bude mít před srážkou dostatečnou rychlost, výsledky kolize by mohly být víc než velkolepé. Dokonce by se Drygalského ledovec mohl odlomit. Jedná se o výběžek silné vrstvy ledu, který vyrůstá do Rossova moře z antarktického pevninského ledovce na Scottově pobřeží. "Ledovcové jazyky se příležitostně odlamují," říká Bindshadler. "Ale nikde není žádná jistota, že to bude i tentokrát. Výsledek závisí na pohybu ledovce B-15A."

Tak velké kusy ulomeného ledu vždy působí problémy. Plocha ledovce B-15A je 3.000 km2. Jde o největší úlomek z "mateřské" kry B-15 (více), která se zase odštěpila od ledovce B12 v březnu 2000. Vědci jsou přesvědčeni, že ulamování obrovských kusů ledu je součástí dlouhodobého přirozeného cyklu o délce 50 až 100 let.

Vývoj a pohyb antarktického ledovec B-15A v blízkosti Drygalského ledového jazyka sleduje i evropská družice Envisat. Na oběžnou dráhu ji z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně v ranních hodinách v pátek 1.března 2002 vynesla raketa Ariane. Obíhá ve výšce 800 km s oběžnou doba 100 minuta a monitoruje oceány, ledovce, pevninu i atmosféru. Informace z celého povrchu Země získá za 35 dnů. Úkolem této největší (8.200 kg) a nejdražší (73 miliard Kč) evropské družice Envisat je studium změn životního prostředí, včetně globálního oteplování a tání ledovců.

Vývoj v této oblasti si můžete prohlédnout např. na snímcích na internetové adrese: http://earth.esa.int/ew/special_events/iceberg-b15_antartic/sp_iceberg-b15.htm.

V Antarktidě je i česká výprava prof. Pavla Proška (Masarykova univerzita Brno, katedra geografie), která si pro stavbu první české polární vědecké stanice v Antarktidě zvolila severní pobřeží Rossova ostrova. Bude se tedy nacházet poměrně blízko kolize ledovců.

Zdroj: www.nasa.gov a earth.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »