Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Přiletěla kometa 1. velikosti

Přiletěla kometa 1. velikosti

Na ranní obloze v souhvězdí Orla lze nalézt velmi jasnou kometu. Nyní má 1. hvězdou velikost, je vidět okem a mohla by se ještě zjasňovat. Kometa C/2006 P1 McNaught byla objevena 7. srpna 2006 R. H. McNaughtem (Austrálie) jako objekt 17.3 magnitudy.

7.1.2007. článek doplněn o další informace o viditelnosti komety.

Pokud chcete kometu spatřit, musíte mít hodně štěstí na počasí a nejlépe vyrazit někam do hor, neboť její rychlý a "kolmý" let po obloze způsobí, že je z území střední Evropy pozorovatelná pouze do 7. ledna 2007. Nyní má kolem 1. magnitudy, relativně jasnou komu a krásný vějířovitý chvost.

V době perihélia bude ve vzdálenosti pouhých 0,17 AU od Slunce (o polovinu blíže jak planeta Merkur) a bude pozorovatelná na snímcích družice SOHO (v období od 11. do 15. ledna 2007). Pokud by došlo k nějakému velmi výraznému outburstu, není vyloučeno, že bude pozorovatelná okem na denní obloze (ale pozor na Slunce - kometa ho bude úhlově míjet velmi těsně).

Připravili jsme vyhledávací mapku komety. Stránky NASA umožňují 3D pohled na dráhu komety (aplet Java). Předpokládaný vývoj jasnosti a elementy dráhy komety jsou na stránkách Seiichi Yoshidy.

Doplnění - 7.1.2007

Poloha velmi jasné komety C/2006 P1 McNaught je pro pozorovatele v severních zeměpisných šířkách čím dál horší, nicméně vzhledem k jihovýchodnímu pohybu komety po obloze se nám naskyta ještě jedna zajímavá příležitost ji spatřit - a to na večerní obloze. Do úterka 9. ledna 2007 se dá nalézt asi 6° nad západním obzorem za velmi raného soumraku (Slunce je jen 5° pod obzorem!).

Spatřit kometu bude možné pouze, bude-li její jasnost vyšší než -2 magnitudy (průměrná jasnost Jupiteru). I tak bude nutné minimální vybavení - tedy alespoň triedr. Samozřejmě platí nutnost odkrytého západního obzoru a co nejlepší pozorovací podmínky (především čisté ovzduší).

Jak již bylo zmíněno, v období 11. - 15. ledna se bude kometa pohybovat ve zorném poli družice SOHO, konkrétně v koronografu LASCO C3. Aktuální snímky.

Kdyby měl někdo z Vás to obrovské štěstí se vydat na jižní zemskou polokouli, bude mít patrně velmi velkou šanci zažít neobvyke jasnou kometu na večerní obloze.

Z fyzikálního hlediska totiž platí, že nárůst jasnosti u většiny komet je větší po průchodu periheliem a navíc geometrická poloha dráhy komety vůči dráze Země je velmi příznivá (jižní pól Země je navíc nyní přikloněn směrem ke Slunci i k dráze kometě, neboť na jižní polokouli je teď léto). Kometa se (pro 50° jižní šířky) bude pohybovat víceméně kolmo nad obzor a již 20. ledna (týden po průchodu periheliem) bude po západu Slunce více jak 10° nad obzorem. Měsíc v té době bude ve fázi úzkého srpku jen dva dny po novu.

Mapky a nejdůležitější odkazy.

Petr Horálek a




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »