Jeden z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších vědců současnosti, britský matematik, teoretický fyzik a astrofyzik Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu.
Věnuje se mimo jiné kosmologii a problematice černých děr. Teorii o vzniku a chování černých děr doplnil v roce 1975 teorií o kvantovém vypařování černých děr (tzv. Hawkingův efekt). V roce 1977 se stal profesorem gravitační fyziky v Cambridge a od roku 1979 je nositelem titulu Lukasiánský profesor matematiky University of Cambridge.
Už v 21 letech (na počátku studia v Oxfordu) se u něj projevily první příznaky nemoci (amyotrofická laterální skleróza), která způsobuje postupné ochrnutí celého těla. V té době mu lékaři dávali maximálně dva roky života (rok 1963). Od roku 1968 je Stephen Hawking upoután na vozíček a od roku 1985 s okolním světem komunikuje jen pomocí speciálního počítače, který generuje elektronický hlas (může pohybovat jen konečky prstů).
Stephen Hawking se i přes své postižení stále aktivně podílí na vědeckém výzkumu, přednáší a vystupuje v televizi. Široké veřejnosti je znám i díky své publikační činnosti. Bestsellerem se stala např. "Stručná historie času" (A Brief History of Time: From the Big Bang to Black Holes, 1988), česky vyšla v roce 1991 a 1997.
I přes své postižení se chce vydat do kosmu. Na letošní rok plánuje let na nižší oběžnou dráhu v rámci komerčních letů SpaceShipTwo společnosti Virgin Galactic (cestu by měl sponzorovat její majitel) a v roce 2009 pak "normální" let do kosmu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
