Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  TP95: Výjimečný úkaz - zákryt Saturnu Měsícem 2. března ráno

TP95: Výjimečný úkaz - zákryt Saturnu Měsícem 2. března ráno

První březnová noc roku 2007 pro nás přichystala zajímavý úkaz. V pátek 2. března v ranních hodinách (tj. v noci ze čtvrtka na pátek) planetu Saturn zakryje Měsíc. Měsíc na své dráze po obloze postupně zakrývá některé hvězdy a také planety. Na rozdíl od běžných každodenních zákrytů hvězd Měsícem jsou zákryty planet Měsícem mnohem vzácnější (planet je zkrátka výrazně méně než hvězd na obloze). Zákryt planety Saturn s prstencem je navíc mimořádně pěkným zážitkem. K pozorování postačí oči, protože Saturn je velmi jasným objektem na obloze, vypadá jako jasná hvězda a poznáte ho např. tak, že v souhvězdí Lva (kam se Saturn nyní promítá) je to ta „hvězda“, která je tam oproti mapě oblohy prostě navíc. Úkaz se odehraje nad jihozápadním obzorem.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. č. 95 z 27. 2. 2007

Před zákrytem Saturn bude v těsné blízkosti Měsíce, takže nebude možné si ho splést. Budete moci pozorovat, jak Saturn zmizí za Měsícem a po necelé třičtvrtěhodině se na druhé straně Měsíce opět objeví. Lepší ovšem bude použít alespoň lovecký triedr, lépe Saturn v silném světle Měsíce uvidíte. Astronomický dalekohled už ukáže i postupně mizející prstenec planety za Měsíc. Zatímco zákryt hvězdy za Měsícem je okamžik, planetární kotouček (a v případě Saturnu ještě prstenec) mizí za Měsíc desítky sekund. I tak to ale není pozorování pro mnoho lidí, u dalekohledu se stačí vystřídat sotva pár pozorovatelů. A tak se nezlobte na hvězdárny, že vám tento úkaz nenabídnou k pozorování dalekohledy, nejspíš by se na vás stejně nedostalo. Vstup Saturnu za Měsíc nastane ve 3 h 36 min, výstup pak ve 4 h 15 min. Údaje platí pro Prahu, v ČR se neliší více než o minuty, záleží na zeměpisných souřadnicích pozorovacího místa.

V letošním roce dojde ještě k jednomu zákrytu Saturnu Měsícem - 22. května ve večerních hodinách, od 21:23 do 22:30 (středoevropského letního času, který v tu dobu už bude platit). Začátek úkazu ale bude probíhat ještě za soumraku, takže z tohoto hlediska je březnový zákryt příznivější. Květnová příležitost bude na dlouhou dobu poslední – další zákryt Saturna Měsícem nastane až 4. ledna 2025. V letošním roce ještě Měsíc zakryje planetu Mars, a to na Štědrý den. Měsíc v průběhu roku zakryje i planetu Venuši, zákryt se ale odehraje ve dne.

070302_saturn_occ.jpg
Série obrázků vám pomůže udělat si představu o průběhu úkazu, jak by měl být pozorovatelný i menšími dalekohledy. Zdroj: Zákrytový zpravodaj Zákrytové a astrometrické sekce ČAS, časy jsou uvedeny v tzv. světovém čase (středoevropský čas mínus 1 hodina) a jsou spočítány pro rokycanskou hvězdárnu.

Pozorování zákrytů hvězd a planet Měsícem patří k těm astronomickým oborům, v nichž nacházejí uplatnění amatérští pozorovatelé. Výsledky pozorování mají význam pro studium dynamiky systému Země-Měsíc, ale i pro studium měsíční topografie. Pozorování u nás koordinuje hvězdárna ve Valašském Meziříčí spolu se Zákrytovou a astrometrickou sekcí České astronomické společnosti.

Tiskové prohlášení je dostupné ve formátu MS Word




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »