Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rosetta se připravuje na průzkum planetky

Rosetta se připravuje na průzkum planetky

Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.
Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.
Řídící středisko nedávno probudilo kosmickou sondu Rosetta z hibernace před plánovaným výzkumem planetky (2867) Steins, kolem níž prolétne 5. září 2008. Kometární průzkumník Evropské kosmické agentury ESA (European Space Agency) bude studovat relativně vzácnou planetku, kterou navštíví na své cestě ke kometě 67/P Churyumov-Gerasimenko.

Kosmická sonda Rosetta byla vypuštěna v březnu 2004, do blízkosti cílové komety se dostane teprve v roce 2014 (více než 10 let po startu), přičemž překoná vzdálenost zhruba 6,5 miliardy km. V době průletu Rosetty kolem komety bude vzdálenost mezi sondou a Sluncem přibližně 600 miliónů km nebo-li 4 AU (1 AU - astronomická jednotka - odpovídá vzdálenosti 150 miliónů km, což je vzdálenost mezi Sluncem a Zemí).

Rosetta zatím prolétla dvakrát kolem Země a jednou kolem planety Mars, přičemž využila gravitační manévry k úpravě své dráhy, což bylo nezbytné pro pokračování její cesty ke kometě. Třetí a poslední gravitační manévr v blízkosti Země se uskuteční v listopadu 2009. V průběhu meziplanetární cesty sonda prolétne kolem dvou planetek, které bude zblízka studovat: 5. 9. 2008 to bude planetka (2867) Steins a v červenci 2010 planetka (21) Lutetia. V okamžiku průletu kolem planetky Steins bude mít sonda již za sebou dráhu v délce 3,7 miliardy km a od Slunce bude vzdálena 2,1 AU.

Po absolvování zatím posledního gravitačního manévru při průletu kolem Země 13. listopadu 2007 Rosetta zamířila do hlavního pásu asteroidů, který se nachází mezi drahami planet Mars a Jupiter. Dne 27. března 2008 sonda prolétla nejblíže Slunci v tzv. hibernovaném stavu, kdy byly vypnuty veškeré přístroje sondy, v provozu zůstaly jen nezbytně nutné systémy.

Výzkum planetky Steins

Kosmická sonda Rosetta prolétne 5. září 2008 ve 20:37 SELČ kolem planetky Steins ve vzdálenosti 800 km, nad jejímž povrchem doslova prosviští relativní rychlostí 8,6 km/s. Průměr planetky je odhadován na 10 km.

Jako příprava na tento průlet budou všechny vědecké přístroje sondy v průběhu července zkontrolovány a vyzkoušeny. V období od 4. srpna do 4. září uskuteční řídící středisko navigační kampaň: planetka Steins bude sledována kamerami na palubě sondy a tato pozorování budou použita k upřesnění dráhy planetky, která byla vypočítána na základě pozemních pozorování.

Asteroidy obsahují vzorky materiálu Sluneční soustavy v odlišném stupni vývoje a jejich výzkum umožní astronomům lépe porozumět vzniku a vývoji Země, a také dalších planet a ostatních těles naší planetární soustavy.

Planetka (2867) Steins patří mezi relativně vzácný typ planetek. Na základě provedených pozemních pozorování byla klasifikována jako typ E, tvořený především silikáty a bazalty, avšak jejich vlastnosti nejsou detailně známy. Právě z těchto důvodů byla planetka Steins vybrána jako jedna ze dvou planetek, které bude sonda Rosetta studovat mezi tím, než dosáhne svého hlavního cíle - komety 67/P Churyumov-Gerasimenko. Znalosti získané z tohoto průzkumu rozšíří naše informace o složení a vývoji asteroidů typu E, které se tak stanou doplňkem pozemních pozorování. Na druhou stranu tyto údaje pomohou astronomům lépe interpretovat budoucí pozemní pozorování planetek.

Hlavní úkoly výzkumu planetky

Tato pozorování budou použita k určení hlavních charakteristik a parametrů planetky a k prověrce vědeckých přístrojů sondy Rosetta, z nichž většina bude aktivních během průletu kolem planetky (2867) Steins.

Vědecké cíle během průletu jsou následující:

Určení charakteristik planetky na základě studia jejích fyzikálních a chemických vlastností;

Studium kinetických vlastností (například rotace);

Výzkum povrchu planetky k provedení srovnávací studie s povrchy dalších planetek za účelem pochopení rozdílů mezi jednotlivými typy asteroidů;

Výzkum interakce mezi slunečním větrem a planetkou;

Výzkum okolního prostředí planetky včetně pátrání po jejím případném přirozeném měsíci, studium magnetických a elektrických vlastností v bezprostředním okolí, studium případného plynu a prachu, obklopujícího planetku.

Během průletu kolem planetky prověří Rosetta své konstrukční limity především v důsledku rychlého natáčení sondy v době největšího přiblížení k planetce. Tento manévr je nezbytný z toho důvodu, aby se planetka stále nacházela v zorném poli jednotlivých vědeckých přístrojů. S ohledem na tuto situaci byla úplná simulace tohoto manévru provedena 24. 3. 2008. Zkouška byla úspěšná a potvrdila důkladnost konstrukce sondy Rosetta.

Hlavní časové milníky

02. 03. 2004 - start
04. 03. 2005 - první gravitační manévr při průletu kolem Země
25. 02. 2007 - gravitační manévr při průletu kolem Marsu
13. 11. 2007 - druhý gravitační manévr při průletu kolem Země
05. 09. 2008 - průlet kolem planetky (2867) Steins ve vzdálenosti asi 800 km
13. 11. 2009 - třetí gravitační manévr při průletu kolem Země
10. 07. 2010 - průlet kolem planetky (21) Lutetia o průměru 100 km ve vzdálenosti asi 3000 km rychlostí 15 km/s
květen 2011 až leden 2014 - sonda bude uvedena do hibernace
květen 2014 - přílet ke kometě 67/P Churyumov-Gerasimenko
srpen 2014 - navedení na oběžnou dráhu a mapování povrchu kometárního jádra
listopad 2014 - přistání modulu Philae na povrchu jádra komety
srpen 2015 - průlet komety perihelem dráhy
konec roku 2015 - ukončení mise.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »