Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  GRB 080319B aneb přímý zásah

GRB 080319B aneb přímý zásah

GRB 080319B zachycený družicí Swift
GRB 080319B zachycený družicí Swift

V březnu tohoto roku ohromil astronomy z celého světa extrémně energetický gama záblesk. Během následujících týdnů se na pozorování jeho dosvitu zaměřilo velké množství pozemních i na oběžné dráze pracujících přístrojů. Po zpracování jimi získaných dat teď mohou vědci předložit první výsledky: podle nich byl výtrysk gama záblesku namířen téměř přesně ve směru Země.

Vzplanutí gama záblesku GRB 080319B (po angl. zkratce GRB - gamma ray burst následuje kód nesoucí informaci o datu vzplanutí a pořadí v daném dni, v tomto případě se tedy jednalo o druhý záblesk dne 19.3.2008) bylo zcela mimořádnou událostí. I když se tak stalo ve vzdálenosti téměř 7,5 miliardy světelných let od Země, byl optický protějšek záblesku natolik jasný, že mohl být po krátkou dobu pozorován i pouhým okem (jeho hvězdná velikost dosáhla až 5,3 mag). Stal se tedy tím nejvzdálenějším, co jsme mohli v tu dobu pouhým okem pozorovat, slavnou M31, která pro nás za normálních okolností představuje "nejstarší světlo", překonal asi 3000krát! V článku nedávno uveřejněném časopisem Nature, jsou shrnuty výsledky pozorování, uskutečněných pomocí mnoha dalekohledů pracujících na nejrůznějších vlnových délkách.

Připomeňme, že gama záblesky (mající kosmický původ) jsou na rozdíl od jiných podobných jevů (supernov, nov) většinou úzce směrované, energie uvolněná při jejich vzniku je do okolí vyzářena v podobě dvou výtrysků (jetů). Původ těchto jevů, jejichž zářivý výkon často překonává zářivý výkon celé mateřské galaxie, je připisován kolapsu rychle rotujících velmi hmotných hvězd (tzv. dlouhé záblesky) či srážce dvou neutronových hvězd nebo černých děr (nebo také kombinace černá díra-neutronová hvězda), které tvoří binární systém (krátké záblesky). Nejsou však vyloučeny další zatím neznámé mechanismy. Většina energie uvolněná při záblesku je vyzářena formou vysokofrekvenčního gama záření (proto gama záblesky, výjimkou mohou být některé typy jako SGR - viz například [3]), ale může být pozorován i tzv. dosvit v jiných oborech elmag. spektra včetně viditelného.

Závěr celé studie, na jejíž tvorbě se podílel tým více než 90 spoluautorů zní takto: výjimečná jasnost gama záblesku GRB 080319B by mohla být vysvětlena tak, že výtrysk byl namířen téměř přesně do směru, kde se nacházela Země. Ta tedy dostala přímý zásah proudem energie a částic, pohybujících se rychlostí okolo 0,9999995c.

Vědci předpokládají, že tyto ultrarychlé částice byly do okolního prostoru vyzářeny pod úhlem pouhých 0,4°. Tento úzce směrovaný výtrysk tvořil jádro až 20krát širšího výtrysku, jenž obsahoval méně energetické částice. Takto popsanou strukturou jetu by se mohl vyznačovat každý gama záblesk, ale malá pravděpodobnost zásahu užší částí výtrysku způsobuje to, že u většiny záblesků pozorujeme pouze široký osmistupňový výtrysk. Tato teorie připouští, že záblesky podobné tomu z března letošního roku by se měly opakovat průměrně jednou za 10 let.

Gama záblesk GRB 080319B poprvé zaregistrovala družice Swift (na tuto činnost specializovaná) ve směru souhvězdí Pastýře (Bootes). Krátce poté se na tento objekt zaměřilo velké množství dalekohledů včetně těch největších, jako je VLT. Jemu se také jako prvnímu podařilo získat spektrum objektu a následně z posuvu spektrálních čar zjistit již zmíněnou vzdálenost 7,5 Gly (z=0,94). To znamená, že celá událost se odehrála v době, kdy měl vesmír teprve polovinu svého současného stáří a vznik Země náležel do vzdálené budoucnosti. Namířeno tedy bylo naslepo, ale zásah byl dokonalý.

Zdroje: www.science.nasa.gov [1], www.astronews.com [2], www.en.wikipedia.org [3]




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »