Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězdný kanibalismus odhalen

Hvězdný kanibalismus odhalen

Modří opozdilci v kulové hvězdokupě 47 Tucanae, žlutě zakroužkováni
Modří opozdilci ve 47 Tuc
Již mnoho let se astronomové podivují nad zvláštní skupinou hvězd, které se vyskytují hlavně v centrech kulových hvězdokup. Jedná se hmotné modré hvězdy, které však podle standartních teorií vývoje hvězd v kulových hvězdokupách měly již dávno zaniknout. Nyní ale vědci věří, že se jim podařilo tuto záhadu vysvětlit: podle nich jsou tito tzv. modří opozdilci (z angl. "blue straggler") zároveň i hvězdní kanibalové.

Všechny hvězdy v kulové hvězdokupě by měly být přibližně stejně staré. Jakkoli se toto tvrzení zdá být logické, pohled do center skutečných kulových hvězdokup tomu nenasvědčuje. Narážíme zde totiž i na neobyčejně hmotné horké hvězdy, modré opozdilce, které by však měly být o mnoho mladší, než ostatní hvězdy v kulové hvězdokupě. Životnost takovýchto hvězd totiž obvykle nepřesahuje několik miliónů let, takže kdyby opravdu vznikly současně s ostatními hvězdami (před 10-13 mld. let), dnes bychom je už v žádném případě nemohli pozorovat.

Dva modří opozdilci na detailním pohledu do centra 47 Tuc alt
Modří opozdilci ve 47 Tuc (detail)
Původ modrých opozdilců byl v minulosti vysvětlován dvěma odlišnými teoriemi. Podle první z nich jsou za jejich vznik zodpovědné srážky dvou hvězd (jejichž pravděpodobnost je právě v kulových hvězdokupách vyšší, než jinde v Galaxii), druhá teorie navrhuje, že tyto hvězdy vznikaly v binárních systémech, kde hmota jedné složky přetekla na druhou.

Aby zjistili, který z těchto dvou mechanismů vzniku modrých opozdilců je ten správný, prozkoumali vědci z McMaster University (Hamilton, Kanada) celkem 56 kulových hvězdokup a došli k pozoruhodnému závěru: počet modrých opozdilců v hvězdokupách totiž vůbec nezávisel na přepovězeném počtu hvězdných kolizí v dané hvězdokupě. Tím tedy byla první teorie smetena ze stolu. Místo toho však astronomové narazili na dosud neznámou závislost mezi počtem modrých opozdilců a hmotností jádra hvězdokupy.

To je dosud nejsilnější důkaz potvrzující platnost druhé z nabízených teorií, neboť hmotnější jádra hvězdokup obsahují i více dvojhvězd, jejichž počet byl při výzkumu také přímo určován. Nyní se vědci budou soustředit na charakteristiku samotného procesu vzniku, zda-li jde o proces izolovaný pouze na složky binárního systému nebo je to proces dynamický, který je ovlivněn i blízkými setkáními s jinými hvězdami hvězdokupy.

Zdroj:




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »