Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězdný kanibalismus odhalen

Hvězdný kanibalismus odhalen

Modří opozdilci v kulové hvězdokupě 47 Tucanae, žlutě zakroužkováni
Modří opozdilci ve 47 Tuc
Již mnoho let se astronomové podivují nad zvláštní skupinou hvězd, které se vyskytují hlavně v centrech kulových hvězdokup. Jedná se hmotné modré hvězdy, které však podle standartních teorií vývoje hvězd v kulových hvězdokupách měly již dávno zaniknout. Nyní ale vědci věří, že se jim podařilo tuto záhadu vysvětlit: podle nich jsou tito tzv. modří opozdilci (z angl. "blue straggler") zároveň i hvězdní kanibalové.

Všechny hvězdy v kulové hvězdokupě by měly být přibližně stejně staré. Jakkoli se toto tvrzení zdá být logické, pohled do center skutečných kulových hvězdokup tomu nenasvědčuje. Narážíme zde totiž i na neobyčejně hmotné horké hvězdy, modré opozdilce, které by však měly být o mnoho mladší, než ostatní hvězdy v kulové hvězdokupě. Životnost takovýchto hvězd totiž obvykle nepřesahuje několik miliónů let, takže kdyby opravdu vznikly současně s ostatními hvězdami (před 10-13 mld. let), dnes bychom je už v žádném případě nemohli pozorovat.

Dva modří opozdilci na detailním pohledu do centra 47 Tuc alt
Modří opozdilci ve 47 Tuc (detail)
Původ modrých opozdilců byl v minulosti vysvětlován dvěma odlišnými teoriemi. Podle první z nich jsou za jejich vznik zodpovědné srážky dvou hvězd (jejichž pravděpodobnost je právě v kulových hvězdokupách vyšší, než jinde v Galaxii), druhá teorie navrhuje, že tyto hvězdy vznikaly v binárních systémech, kde hmota jedné složky přetekla na druhou.

Aby zjistili, který z těchto dvou mechanismů vzniku modrých opozdilců je ten správný, prozkoumali vědci z McMaster University (Hamilton, Kanada) celkem 56 kulových hvězdokup a došli k pozoruhodnému závěru: počet modrých opozdilců v hvězdokupách totiž vůbec nezávisel na přepovězeném počtu hvězdných kolizí v dané hvězdokupě. Tím tedy byla první teorie smetena ze stolu. Místo toho však astronomové narazili na dosud neznámou závislost mezi počtem modrých opozdilců a hmotností jádra hvězdokupy.

To je dosud nejsilnější důkaz potvrzující platnost druhé z nabízených teorií, neboť hmotnější jádra hvězdokup obsahují i více dvojhvězd, jejichž počet byl při výzkumu také přímo určován. Nyní se vědci budou soustředit na charakteristiku samotného procesu vzniku, zda-li jde o proces izolovaný pouze na složky binárního systému nebo je to proces dynamický, který je ovlivněn i blízkými setkáními s jinými hvězdami hvězdokupy.

Zdroj:




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »