Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězdný kanibalismus odhalen

Hvězdný kanibalismus odhalen

Modří opozdilci v kulové hvězdokupě 47 Tucanae, žlutě zakroužkováni
Modří opozdilci ve 47 Tuc
Již mnoho let se astronomové podivují nad zvláštní skupinou hvězd, které se vyskytují hlavně v centrech kulových hvězdokup. Jedná se hmotné modré hvězdy, které však podle standartních teorií vývoje hvězd v kulových hvězdokupách měly již dávno zaniknout. Nyní ale vědci věří, že se jim podařilo tuto záhadu vysvětlit: podle nich jsou tito tzv. modří opozdilci (z angl. "blue straggler") zároveň i hvězdní kanibalové.

Všechny hvězdy v kulové hvězdokupě by měly být přibližně stejně staré. Jakkoli se toto tvrzení zdá být logické, pohled do center skutečných kulových hvězdokup tomu nenasvědčuje. Narážíme zde totiž i na neobyčejně hmotné horké hvězdy, modré opozdilce, které by však měly být o mnoho mladší, než ostatní hvězdy v kulové hvězdokupě. Životnost takovýchto hvězd totiž obvykle nepřesahuje několik miliónů let, takže kdyby opravdu vznikly současně s ostatními hvězdami (před 10-13 mld. let), dnes bychom je už v žádném případě nemohli pozorovat.

Dva modří opozdilci na detailním pohledu do centra 47 Tuc alt
Modří opozdilci ve 47 Tuc (detail)
Původ modrých opozdilců byl v minulosti vysvětlován dvěma odlišnými teoriemi. Podle první z nich jsou za jejich vznik zodpovědné srážky dvou hvězd (jejichž pravděpodobnost je právě v kulových hvězdokupách vyšší, než jinde v Galaxii), druhá teorie navrhuje, že tyto hvězdy vznikaly v binárních systémech, kde hmota jedné složky přetekla na druhou.

Aby zjistili, který z těchto dvou mechanismů vzniku modrých opozdilců je ten správný, prozkoumali vědci z McMaster University (Hamilton, Kanada) celkem 56 kulových hvězdokup a došli k pozoruhodnému závěru: počet modrých opozdilců v hvězdokupách totiž vůbec nezávisel na přepovězeném počtu hvězdných kolizí v dané hvězdokupě. Tím tedy byla první teorie smetena ze stolu. Místo toho však astronomové narazili na dosud neznámou závislost mezi počtem modrých opozdilců a hmotností jádra hvězdokupy.

To je dosud nejsilnější důkaz potvrzující platnost druhé z nabízených teorií, neboť hmotnější jádra hvězdokup obsahují i více dvojhvězd, jejichž počet byl při výzkumu také přímo určován. Nyní se vědci budou soustředit na charakteristiku samotného procesu vzniku, zda-li jde o proces izolovaný pouze na složky binárního systému nebo je to proces dynamický, který je ovlivněn i blízkými setkáními s jinými hvězdami hvězdokupy.

Zdroj:




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Denný tranzit ISS

Prelet ISS popred Mesiac.

Další informace »