Rentgenový dosvit gama záblesku GRB 080916C zachycený družicí SwiftHned první gama záblesk, který mohl kosmický dalekohled Fermi detailně zkoumat, se ukázal
být v mnoha ohledech naprosto výjimečným - jeho celková energie předčila zatím všechny dosud
zachycené záblesky. Astronomové nyní doufají, že se jim díky této události podaří zjistit více
o procesech, které jsou příčinami těchto záblesků.
Gama záblesky jsou nejjasnější exploze ve vesmíru, které bývají nejčastěji spojovány se zánikem
velmi hmotných hvězd. Když taková hvězda kolabuje do stadia neutronové hvězdy anebo černé díry,
silně vyzařuje v gama oblasti elmag. spektra, přičemž jsou také urychlovány nabité částice na relativistické
rychlosti. To vše pak interaguje s plynem a prachem v okolí, který je tím vybuzen k záření, čímž vzniká
tzv. dosvit gama záblesku. O těchto událostech se však dozvídáme bez jakéhokoli
předchozího varování, takže museli astronomové vyvinout důmyslný "poplašný systém",
aby mohli na dané místo na obloze zamířit v co možná nejkratší době co možná nejvíc přístrojů a
pozorovat mizející dosvit.
Snímek z videa, které zachycuje pozorování záblesku GRB 080916C (LAT, Fermi)
Rekordní záblesk nesoucí označení GRB 080916C (kód nám říká, že jde o třetí gama záblesk
zaznamenaný dne 16.9.2008) vzplanul v polovině září loňského roku v souhvězdí Lodního kýlu (Carina).
Na palubě sondy Fermi ho registrovali přístroje Gamma-ray Burst Monitor
(GBM) a Large Area Telescope (LAT), které zaznamenali emise o energiích v rozmezí od 3000 do
5.106 násobku energie viditelného světla. Osmiminutuvé pozorování přístroje LAT bylo shrnuto
do 6 s trvajícího videa (obrázek vpravo), které si můžete stáhnout zde.
Barevné tečky reprezentují paprsky o různých energiích, přitom modrá znamená energii méně než 100 MeV,
zelená 100 MeV až 1 GeV a červená více jak 1 GeV (energie viditelného světla je 2-3 eV).
Optický dosvit záblesku GRB 080916C zachycený 2,2 m Max Planck Telescope, ESO, La Silla
Asi 32 hodin po vzplanutí záblesku začala skupina vedená Jochenem Greinerem z
Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics in Garching pátrat po jeho dosvitu.
Tým souběžně zaznamenával data v sedmi různých vlnových délkách za použití přístroje Gamma-Ray Burst Optical/Near-Infrared Detector
(GROND), umístěného na 2,2 m Max Planck Telescope (La Silla, ESO). Z měření rudého posuvu
(způsobeného rozpínáním vesmíru) byla určena vzdálenost události na 12,2 miliardy světelných let,
což učinilo dosud výjimečný záblesk GRB 080916C naprosto neuvěřitelným. Na základě těchto dat byla
celková energie záblesku určena na 9000 násobek energie normální supernovy - za předpokladu, že energie
byla vyzářena rovnoměrně do všech stran. To je standardní postup při srovnávání podobných událostí,
ovšem jak známo, při gama záblescích je většina energie emitována v úzce směrovaných výtryscích.
GRB 080916C tak překonal prozatímního držitele rekordu, záblesk GRB 080319B, který jsme (teoreticky)
mohli na jaře loňského roku pozorovat v souhvězdí Pastýře i pouhým okem (viz článek).
Údaje zaznamenané laboratoří Fermi také astronomům pomohli určit nejnižší hodnoty rychlostí,
kterými se materiál emitující gama paprsky mohl pohybovat: uvnitř výtrysků byl plyn urychlován
až na rychlosti 0,999999c. Další kuriózní vlastností tohoto záblesku bylo pětisekundové
zpoždění mezi okamžikem nejvyšší a nejnižší energetické emise, což bylo zpozorováno pouze u
jednoho dřívějšího záblesku. Znamená to, že záření s vyšší energií k nám přišlo z jiných částí
výtrysku, anebo byl jiný mechanismus jeho vzniku.
Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše.
30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)