Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Fermi sledoval rekordní gama záblesk

Fermi sledoval rekordní gama záblesk

Rentgenový dosvit gama záblesku GRB 080916C zachycený družicí Swift
Rentgenový dosvit gama záblesku GRB 080916C zachycený družicí Swift
Hned první gama záblesk, který mohl kosmický dalekohled Fermi detailně zkoumat, se ukázal být v mnoha ohledech naprosto výjimečným - jeho celková energie předčila zatím všechny dosud zachycené záblesky. Astronomové nyní doufají, že se jim díky této události podaří zjistit více o procesech, které jsou příčinami těchto záblesků.

Gama záblesky jsou nejjasnější exploze ve vesmíru, které bývají nejčastěji spojovány se zánikem velmi hmotných hvězd. Když taková hvězda kolabuje do stadia neutronové hvězdy anebo černé díry, silně vyzařuje v gama oblasti elmag. spektra, přičemž jsou také urychlovány nabité částice na relativistické rychlosti. To vše pak interaguje s plynem a prachem v okolí, který je tím vybuzen k záření, čímž vzniká tzv. dosvit gama záblesku. O těchto událostech se však dozvídáme bez jakéhokoli předchozího varování, takže museli astronomové vyvinout důmyslný "poplašný systém", aby mohli na dané místo na obloze zamířit v co možná nejkratší době co možná nejvíc přístrojů a pozorovat mizející dosvit.

Snímek z videa, které zachycuje pozorování záblesku GRB 080916C
Snímek z videa, které zachycuje pozorování záblesku GRB 080916C (LAT, Fermi)
Rekordní záblesk nesoucí označení GRB 080916C (kód nám říká, že jde o třetí gama záblesk zaznamenaný dne 16.9.2008) vzplanul v polovině září loňského roku v souhvězdí Lodního kýlu (Carina). Na palubě sondy Fermi ho registrovali přístroje Gamma-ray Burst Monitor (GBM) a Large Area Telescope (LAT), které zaznamenali emise o energiích v rozmezí od 3000 do 5.106 násobku energie viditelného světla. Osmiminutuvé pozorování přístroje LAT bylo shrnuto do 6 s trvajícího videa (obrázek vpravo), které si můžete stáhnout zde. Barevné tečky reprezentují paprsky o různých energiích, přitom modrá znamená energii méně než 100 MeV, zelená 100 MeV až 1 GeV a červená více jak 1 GeV (energie viditelného světla je 2-3 eV).

Optický dosvit záblesku GRB 080916C zachycený 2,2 m Max Planck Telescope, ESO, La Silla
Optický dosvit záblesku GRB 080916C zachycený 2,2 m Max Planck Telescope, ESO, La Silla
Asi 32 hodin po vzplanutí záblesku začala skupina vedená Jochenem Greinerem z Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics in Garching pátrat po jeho dosvitu. Tým souběžně zaznamenával data v sedmi různých vlnových délkách za použití přístroje Gamma-Ray Burst Optical/Near-Infrared Detector (GROND), umístěného na 2,2 m Max Planck Telescope (La Silla, ESO). Z měření rudého posuvu (způsobeného rozpínáním vesmíru) byla určena vzdálenost události na 12,2 miliardy světelných let, což učinilo dosud výjimečný záblesk GRB 080916C naprosto neuvěřitelným. Na základě těchto dat byla celková energie záblesku určena na 9000 násobek energie normální supernovy - za předpokladu, že energie byla vyzářena rovnoměrně do všech stran. To je standardní postup při srovnávání podobných událostí, ovšem jak známo, při gama záblescích je většina energie emitována v úzce směrovaných výtryscích. GRB 080916C tak překonal prozatímního držitele rekordu, záblesk GRB 080319B, který jsme (teoreticky) mohli na jaře loňského roku pozorovat v souhvězdí Pastýře i pouhým okem (viz článek).

Údaje zaznamenané laboratoří Fermi také astronomům pomohli určit nejnižší hodnoty rychlostí, kterými se materiál emitující gama paprsky mohl pohybovat: uvnitř výtrysků byl plyn urychlován až na rychlosti 0,999999c. Další kuriózní vlastností tohoto záblesku bylo pětisekundové zpoždění mezi okamžikem nejvyšší a nejnižší energetické emise, což bylo zpozorováno pouze u jednoho dřívějšího záblesku. Znamená to, že záření s vyšší energií k nám přišlo z jiných částí výtrysku, anebo byl jiný mechanismus jeho vzniku.

Zdroj:




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

kometa Wirtanen

Nové zpracování 60 snímků, zarovnáno na kometu a hvězdy.

Další informace »