Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Fermi sledoval rekordní gama záblesk

Fermi sledoval rekordní gama záblesk

Rentgenový dosvit gama záblesku GRB 080916C zachycený družicí Swift
Rentgenový dosvit gama záblesku GRB 080916C zachycený družicí Swift
Hned první gama záblesk, který mohl kosmický dalekohled Fermi detailně zkoumat, se ukázal být v mnoha ohledech naprosto výjimečným - jeho celková energie předčila zatím všechny dosud zachycené záblesky. Astronomové nyní doufají, že se jim díky této události podaří zjistit více o procesech, které jsou příčinami těchto záblesků.

Gama záblesky jsou nejjasnější exploze ve vesmíru, které bývají nejčastěji spojovány se zánikem velmi hmotných hvězd. Když taková hvězda kolabuje do stadia neutronové hvězdy anebo černé díry, silně vyzařuje v gama oblasti elmag. spektra, přičemž jsou také urychlovány nabité částice na relativistické rychlosti. To vše pak interaguje s plynem a prachem v okolí, který je tím vybuzen k záření, čímž vzniká tzv. dosvit gama záblesku. O těchto událostech se však dozvídáme bez jakéhokoli předchozího varování, takže museli astronomové vyvinout důmyslný "poplašný systém", aby mohli na dané místo na obloze zamířit v co možná nejkratší době co možná nejvíc přístrojů a pozorovat mizející dosvit.

Snímek z videa, které zachycuje pozorování záblesku GRB 080916C
Snímek z videa, které zachycuje pozorování záblesku GRB 080916C (LAT, Fermi)
Rekordní záblesk nesoucí označení GRB 080916C (kód nám říká, že jde o třetí gama záblesk zaznamenaný dne 16.9.2008) vzplanul v polovině září loňského roku v souhvězdí Lodního kýlu (Carina). Na palubě sondy Fermi ho registrovali přístroje Gamma-ray Burst Monitor (GBM) a Large Area Telescope (LAT), které zaznamenali emise o energiích v rozmezí od 3000 do 5.106 násobku energie viditelného světla. Osmiminutuvé pozorování přístroje LAT bylo shrnuto do 6 s trvajícího videa (obrázek vpravo), které si můžete stáhnout zde. Barevné tečky reprezentují paprsky o různých energiích, přitom modrá znamená energii méně než 100 MeV, zelená 100 MeV až 1 GeV a červená více jak 1 GeV (energie viditelného světla je 2-3 eV).

Optický dosvit záblesku GRB 080916C zachycený 2,2 m Max Planck Telescope, ESO, La Silla
Optický dosvit záblesku GRB 080916C zachycený 2,2 m Max Planck Telescope, ESO, La Silla
Asi 32 hodin po vzplanutí záblesku začala skupina vedená Jochenem Greinerem z Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics in Garching pátrat po jeho dosvitu. Tým souběžně zaznamenával data v sedmi různých vlnových délkách za použití přístroje Gamma-Ray Burst Optical/Near-Infrared Detector (GROND), umístěného na 2,2 m Max Planck Telescope (La Silla, ESO). Z měření rudého posuvu (způsobeného rozpínáním vesmíru) byla určena vzdálenost události na 12,2 miliardy světelných let, což učinilo dosud výjimečný záblesk GRB 080916C naprosto neuvěřitelným. Na základě těchto dat byla celková energie záblesku určena na 9000 násobek energie normální supernovy - za předpokladu, že energie byla vyzářena rovnoměrně do všech stran. To je standardní postup při srovnávání podobných událostí, ovšem jak známo, při gama záblescích je většina energie emitována v úzce směrovaných výtryscích. GRB 080916C tak překonal prozatímního držitele rekordu, záblesk GRB 080319B, který jsme (teoreticky) mohli na jaře loňského roku pozorovat v souhvězdí Pastýře i pouhým okem (viz článek).

Údaje zaznamenané laboratoří Fermi také astronomům pomohli určit nejnižší hodnoty rychlostí, kterými se materiál emitující gama paprsky mohl pohybovat: uvnitř výtrysků byl plyn urychlován až na rychlosti 0,999999c. Další kuriózní vlastností tohoto záblesku bylo pětisekundové zpoždění mezi okamžikem nejvyšší a nejnižší energetické emise, což bylo zpozorováno pouze u jednoho dřívějšího záblesku. Znamená to, že záření s vyšší energií k nám přišlo z jiných částí výtrysku, anebo byl jiný mechanismus jeho vzniku.

Zdroj:




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »