Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Fermi sledoval rekordní gama záblesk

Fermi sledoval rekordní gama záblesk

Rentgenový dosvit gama záblesku GRB 080916C zachycený družicí Swift
Rentgenový dosvit gama záblesku GRB 080916C zachycený družicí Swift
Hned první gama záblesk, který mohl kosmický dalekohled Fermi detailně zkoumat, se ukázal být v mnoha ohledech naprosto výjimečným - jeho celková energie předčila zatím všechny dosud zachycené záblesky. Astronomové nyní doufají, že se jim díky této události podaří zjistit více o procesech, které jsou příčinami těchto záblesků.

Gama záblesky jsou nejjasnější exploze ve vesmíru, které bývají nejčastěji spojovány se zánikem velmi hmotných hvězd. Když taková hvězda kolabuje do stadia neutronové hvězdy anebo černé díry, silně vyzařuje v gama oblasti elmag. spektra, přičemž jsou také urychlovány nabité částice na relativistické rychlosti. To vše pak interaguje s plynem a prachem v okolí, který je tím vybuzen k záření, čímž vzniká tzv. dosvit gama záblesku. O těchto událostech se však dozvídáme bez jakéhokoli předchozího varování, takže museli astronomové vyvinout důmyslný "poplašný systém", aby mohli na dané místo na obloze zamířit v co možná nejkratší době co možná nejvíc přístrojů a pozorovat mizející dosvit.

Snímek z videa, které zachycuje pozorování záblesku GRB 080916C
Snímek z videa, které zachycuje pozorování záblesku GRB 080916C (LAT, Fermi)
Rekordní záblesk nesoucí označení GRB 080916C (kód nám říká, že jde o třetí gama záblesk zaznamenaný dne 16.9.2008) vzplanul v polovině září loňského roku v souhvězdí Lodního kýlu (Carina). Na palubě sondy Fermi ho registrovali přístroje Gamma-ray Burst Monitor (GBM) a Large Area Telescope (LAT), které zaznamenali emise o energiích v rozmezí od 3000 do 5.106 násobku energie viditelného světla. Osmiminutuvé pozorování přístroje LAT bylo shrnuto do 6 s trvajícího videa (obrázek vpravo), které si můžete stáhnout zde. Barevné tečky reprezentují paprsky o různých energiích, přitom modrá znamená energii méně než 100 MeV, zelená 100 MeV až 1 GeV a červená více jak 1 GeV (energie viditelného světla je 2-3 eV).

Optický dosvit záblesku GRB 080916C zachycený 2,2 m Max Planck Telescope, ESO, La Silla
Optický dosvit záblesku GRB 080916C zachycený 2,2 m Max Planck Telescope, ESO, La Silla
Asi 32 hodin po vzplanutí záblesku začala skupina vedená Jochenem Greinerem z Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics in Garching pátrat po jeho dosvitu. Tým souběžně zaznamenával data v sedmi různých vlnových délkách za použití přístroje Gamma-Ray Burst Optical/Near-Infrared Detector (GROND), umístěného na 2,2 m Max Planck Telescope (La Silla, ESO). Z měření rudého posuvu (způsobeného rozpínáním vesmíru) byla určena vzdálenost události na 12,2 miliardy světelných let, což učinilo dosud výjimečný záblesk GRB 080916C naprosto neuvěřitelným. Na základě těchto dat byla celková energie záblesku určena na 9000 násobek energie normální supernovy - za předpokladu, že energie byla vyzářena rovnoměrně do všech stran. To je standardní postup při srovnávání podobných událostí, ovšem jak známo, při gama záblescích je většina energie emitována v úzce směrovaných výtryscích. GRB 080916C tak překonal prozatímního držitele rekordu, záblesk GRB 080319B, který jsme (teoreticky) mohli na jaře loňského roku pozorovat v souhvězdí Pastýře i pouhým okem (viz článek).

Údaje zaznamenané laboratoří Fermi také astronomům pomohli určit nejnižší hodnoty rychlostí, kterými se materiál emitující gama paprsky mohl pohybovat: uvnitř výtrysků byl plyn urychlován až na rychlosti 0,999999c. Další kuriózní vlastností tohoto záblesku bylo pětisekundové zpoždění mezi okamžikem nejvyšší a nejnižší energetické emise, což bylo zpozorováno pouze u jednoho dřívějšího záblesku. Znamená to, že záření s vyšší energií k nám přišlo z jiných částí výtrysku, anebo byl jiný mechanismus jeho vzniku.

Zdroj:




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »