Když se čtyři kupy galaxií srazí...
Kombinací dat z rentgenového teleskopu Chandara, HST a Keckova desetimetru se nyní podařilo získat informace o prostorovém uspořádání a vnitřních pohybech systému MACSJ0717.5+3745 (krátce MACSJ0717), který se nachází ve vzdálenosti kolem 5,4 Gly od Země. Na základě toho bylo zjištěno, že ve skutečnosti se jedná o čtyři kolidující kupy galaxií, jež splývají v jednu velkou. Jde o zatím největší událost tohoto druhu, která kdy byla pozorována.
Kupa MACSJ0717 je pozoruhodná hned z několika důvodů. Jednak do ní ústí 13 miliónů dlouhý proud galaxií, plynu a temné hmoty (tzv. filament) a to do oblasti, kde se již tak nachází neobvykle mnoho materiálu. Přirovnává se to k situaci, kdy na plné parkoviště neustále proudí další auta - dochází k jedné srážce za druhou.
Pozoruhodná je navíc také teplota kupy. Při každé srážce se energie uvolňuje ve formě tepla a to činí MACSJ0717 jednu z nejteplejších pozorovaných kup galaxií.
Filament ústící do MACSJ0717 byl znám už dříve, avšak teprve nyní mohlo být dokázáno, že je skutečně příčinou neklidu v této oblasti. Vedlo k tomu zjištění, že ve většině případů jsou směry rychlostí jednotlivých částí kupy a filamentu opačné a také, že nejteplejší oblast kupy se nachází právě v místě, kde do ní filament ústí.
Toto pozorování navíc potvrdilo správnost již dříve provedených počítačových simulací vývoje velkorozměrových struktur vesmíru. Podle nich by se nejhmotnější kupy galaxií měly tvořit právě tam, kde se kříží filamenty tvořené galaxiemi, plynem a temnou hmotou.
Za úspěchem tohoto pozorování stojí hlavě kombinace optických dat z dalekohledů Hubble a Keck a rentgenových dat z družice Chandra. Jen tak mohla být zrekonstruována trojrozměrná struktura kupy a zjištěny její vnitřní pohyby. Do budoucna je v plánu další intenzivní pozorování v RTG oboru a to hlavně 13 Mly dlouhého filamentu. To má pomoci dozvědět se více o horkém plynu v něm a jeho vlivu na plyn v kupě.
Systém MACSJ0717 je nádherným příkladem interakce obřích kup galaxií s okolím na měřítku řádu desítek milionů světelných let. Představuje tak ideální objekt pro studium vzniku a vývoje podobných struktur ve vesmíru.
Zdroj:
O autorovi
Jakub Vošmera
Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz
