Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Když se čtyři kupy galaxií srazí...

Když se čtyři kupy galaxií srazí...

Kompozitní pohled na systém MACSJ0717.5+3745
Kupa galaxií MACSJ0717.5+3745
S pomocí dat získaných dalekohledy Chandra, Hubble a Keck se astronomům podařilo odhalit srážku opravdu kosmických rozměrů. Ve vzdálenosti 5,4 miliard světelných let interagují hned čtyři kupy galaxií. Navíc do této již tak neklidné oblasti ústí 13 mil. světelných let dlouhý proud hmoty.

Kombinací dat z rentgenového teleskopu Chandara, HST a Keckova desetimetru se nyní podařilo získat informace o prostorovém uspořádání a vnitřních pohybech systému MACSJ0717.5+3745 (krátce MACSJ0717), který se nachází ve vzdálenosti kolem 5,4 Gly od Země. Na základě toho bylo zjištěno, že ve skutečnosti se jedná o čtyři kolidující kupy galaxií, jež splývají v jednu velkou. Jde o zatím největší událost tohoto druhu, která kdy byla pozorována.

Kupa MACSJ0717 je pozoruhodná hned z několika důvodů. Jednak do ní ústí 13 miliónů dlouhý proud galaxií, plynu a temné hmoty (tzv. filament) a to do oblasti, kde se již tak nachází neobvykle mnoho materiálu. Přirovnává se to k situaci, kdy na plné parkoviště neustále proudí další auta - dochází k jedné srážce za druhou.

Pozoruhodná je navíc také teplota kupy. Při každé srážce se energie uvolňuje ve formě tepla a to činí MACSJ0717 jednu z nejteplejších pozorovaných kup galaxií.

Filament ústící do MACSJ0717 byl znám už dříve, avšak teprve nyní mohlo být dokázáno, že je skutečně příčinou neklidu v této oblasti. Vedlo k tomu zjištění, že ve většině případů jsou směry rychlostí jednotlivých částí kupy a filamentu opačné a také, že nejteplejší oblast kupy se nachází právě v místě, kde do ní filament ústí.

Toto pozorování navíc potvrdilo správnost již dříve provedených počítačových simulací vývoje velkorozměrových struktur vesmíru. Podle nich by se nejhmotnější kupy galaxií měly tvořit právě tam, kde se kříží filamenty tvořené galaxiemi, plynem a temnou hmotou.

Za úspěchem tohoto pozorování stojí hlavě kombinace optických dat z dalekohledů Hubble a Keck a rentgenových dat z družice Chandra. Jen tak mohla být zrekonstruována trojrozměrná struktura kupy a zjištěny její vnitřní pohyby. Do budoucna je v plánu další intenzivní pozorování v RTG oboru a to hlavně 13 Mly dlouhého filamentu. To má pomoci dozvědět se více o horkém plynu v něm a jeho vlivu na plyn v kupě.

Systém MACSJ0717 je nádherným příkladem interakce obřích kup galaxií s okolím na měřítku řádu desítek milionů světelných let. Představuje tak ideální objekt pro studium vzniku a vývoje podobných struktur ve vesmíru.

Zdroj:




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »