Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Když se čtyři kupy galaxií srazí...

Když se čtyři kupy galaxií srazí...

Kompozitní pohled na systém MACSJ0717.5+3745
Kupa galaxií MACSJ0717.5+3745
S pomocí dat získaných dalekohledy Chandra, Hubble a Keck se astronomům podařilo odhalit srážku opravdu kosmických rozměrů. Ve vzdálenosti 5,4 miliard světelných let interagují hned čtyři kupy galaxií. Navíc do této již tak neklidné oblasti ústí 13 mil. světelných let dlouhý proud hmoty.

Kombinací dat z rentgenového teleskopu Chandara, HST a Keckova desetimetru se nyní podařilo získat informace o prostorovém uspořádání a vnitřních pohybech systému MACSJ0717.5+3745 (krátce MACSJ0717), který se nachází ve vzdálenosti kolem 5,4 Gly od Země. Na základě toho bylo zjištěno, že ve skutečnosti se jedná o čtyři kolidující kupy galaxií, jež splývají v jednu velkou. Jde o zatím největší událost tohoto druhu, která kdy byla pozorována.

Kupa MACSJ0717 je pozoruhodná hned z několika důvodů. Jednak do ní ústí 13 miliónů dlouhý proud galaxií, plynu a temné hmoty (tzv. filament) a to do oblasti, kde se již tak nachází neobvykle mnoho materiálu. Přirovnává se to k situaci, kdy na plné parkoviště neustále proudí další auta - dochází k jedné srážce za druhou.

Pozoruhodná je navíc také teplota kupy. Při každé srážce se energie uvolňuje ve formě tepla a to činí MACSJ0717 jednu z nejteplejších pozorovaných kup galaxií.

Filament ústící do MACSJ0717 byl znám už dříve, avšak teprve nyní mohlo být dokázáno, že je skutečně příčinou neklidu v této oblasti. Vedlo k tomu zjištění, že ve většině případů jsou směry rychlostí jednotlivých částí kupy a filamentu opačné a také, že nejteplejší oblast kupy se nachází právě v místě, kde do ní filament ústí.

Toto pozorování navíc potvrdilo správnost již dříve provedených počítačových simulací vývoje velkorozměrových struktur vesmíru. Podle nich by se nejhmotnější kupy galaxií měly tvořit právě tam, kde se kříží filamenty tvořené galaxiemi, plynem a temnou hmotou.

Za úspěchem tohoto pozorování stojí hlavě kombinace optických dat z dalekohledů Hubble a Keck a rentgenových dat z družice Chandra. Jen tak mohla být zrekonstruována trojrozměrná struktura kupy a zjištěny její vnitřní pohyby. Do budoucna je v plánu další intenzivní pozorování v RTG oboru a to hlavně 13 Mly dlouhého filamentu. To má pomoci dozvědět se více o horkém plynu v něm a jeho vlivu na plyn v kupě.

Systém MACSJ0717 je nádherným příkladem interakce obřích kup galaxií s okolím na měřítku řádu desítek milionů světelných let. Představuje tak ideální objekt pro studium vzniku a vývoje podobných struktur ve vesmíru.

Zdroj:




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



14. vesmírný týden 2026

14. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk

2. dubna 2026 ve 4:11 ráno nastal takzvaný růžový úplněk

Další informace »