Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Oceány na Marsu ještě před dvěma miliardami let?

Oceány na Marsu ještě před dvěma miliardami let?

Snímek z MRO ukazuje usazeniny hydratovaného oxidu křemičitého - opálu
Na Marsu se mohla kapalná voda vyskytovat mnohem déle, než jsme dosud předpokládali. Takový je závěr vědců poté, co sonda Mars Reconnaissance Orbiter zjistila v některých místech povrchu přítomnost usazenin hydratovaného oxidu křemičitého, známého jako opál. V takovýchto oblastech se mohly ještě před dvěma miliardami let vyskytovat otevřené vodní plochy. To by sehrálo velmi důležitou roli z hlediska studia formování povrchu planety a také možného výskytu života v těchto oblastech.

Za tento významný objev nové skupiny hydratovaných minerálů na Marsu vděčíme spektrometru CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars). Významný proto, že usazeniny hydratovaných minerálů nám říkají kde a kdy se v minulosti na Marsu vyskytovala kapalná voda.

Dosud byly na Marsu pozorovány celkem dvě významné skupiny minerálů: fylosilikáty a hydratované sírany. Jílu podobné fylosilikáty vznikly při dlouhodobém působení vody na vyvřelou lávu před asi 3,5 miliardami let. Během následujících několika stovek milionů let potom vznikaly odpařováním slané a mnohdy i kyselé vody hydratované sírany. Jejich formování bylo ukončeno někdy před 3 miliardami let. Nově objevená skupina opálu podobných hydratovaných oxidů představuje nejmladší typ minerálů. Ty vznikaly tam, kde se kapalná voda dostala do kontaktu s materiálem, který vznikl vulkanickou činností nebo při dopadu meteoritu.

MRO - Mars Reconnaissance Orbiter
Jedna taková oblast bohatá na tento typ minerálů byla zaznamenána v systému kaňonů Valles Marineris. Zde byly pozorovány tenké vrstvy táhnoucí se podél okraje a místy i uvnitř kaňonu samotného. Studie ukazuje, že tento typ minerálů, který byl současně potvrzen i v kráteru Gusev vozítkem Spirit, je na Marsu velmi rozšířen a to hlavně v relativně mladých terénech.

V některých oblastech byly nalezeny usazeniny opálů s příměsí síranu železnatého - buď okolo anebo přímo ve vyschlých říčních korytech. To znamená, že kyselá voda v kapalném stavu musela na povrchu Marsu existovat delší dobu než se doposud předpokládalo. Vědci totiž věří, že právě chladná kyselá voda byla v těchto oblastech zodpovědná za vznik opálu. Na jiných místech, kde nejsou jasné důkazy o přítomnosti kyselé vody, mohly opály vznikat za širokého spektra podmínek.

Důležité však je, že delší existence kapalné vody na Marsu zaručuje také delší dobu pro možný vývoj života. Oblasti bohaté na usazeniny opálů by tak do budoucna mohly být žhavými kandidáty na hledání známek po výskytu primitivních organismů v minulosti.

Zdroj: NASA, astronews.com




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »