Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Oceány na Marsu ještě před dvěma miliardami let?

Oceány na Marsu ještě před dvěma miliardami let?

Snímek z MRO ukazuje usazeniny hydratovaného oxidu křemičitého - opálu
Na Marsu se mohla kapalná voda vyskytovat mnohem déle, než jsme dosud předpokládali. Takový je závěr vědců poté, co sonda Mars Reconnaissance Orbiter zjistila v některých místech povrchu přítomnost usazenin hydratovaného oxidu křemičitého, známého jako opál. V takovýchto oblastech se mohly ještě před dvěma miliardami let vyskytovat otevřené vodní plochy. To by sehrálo velmi důležitou roli z hlediska studia formování povrchu planety a také možného výskytu života v těchto oblastech.

Za tento významný objev nové skupiny hydratovaných minerálů na Marsu vděčíme spektrometru CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars). Významný proto, že usazeniny hydratovaných minerálů nám říkají kde a kdy se v minulosti na Marsu vyskytovala kapalná voda.

Dosud byly na Marsu pozorovány celkem dvě významné skupiny minerálů: fylosilikáty a hydratované sírany. Jílu podobné fylosilikáty vznikly při dlouhodobém působení vody na vyvřelou lávu před asi 3,5 miliardami let. Během následujících několika stovek milionů let potom vznikaly odpařováním slané a mnohdy i kyselé vody hydratované sírany. Jejich formování bylo ukončeno někdy před 3 miliardami let. Nově objevená skupina opálu podobných hydratovaných oxidů představuje nejmladší typ minerálů. Ty vznikaly tam, kde se kapalná voda dostala do kontaktu s materiálem, který vznikl vulkanickou činností nebo při dopadu meteoritu.

MRO - Mars Reconnaissance Orbiter
Jedna taková oblast bohatá na tento typ minerálů byla zaznamenána v systému kaňonů Valles Marineris. Zde byly pozorovány tenké vrstvy táhnoucí se podél okraje a místy i uvnitř kaňonu samotného. Studie ukazuje, že tento typ minerálů, který byl současně potvrzen i v kráteru Gusev vozítkem Spirit, je na Marsu velmi rozšířen a to hlavně v relativně mladých terénech.

V některých oblastech byly nalezeny usazeniny opálů s příměsí síranu železnatého - buď okolo anebo přímo ve vyschlých říčních korytech. To znamená, že kyselá voda v kapalném stavu musela na povrchu Marsu existovat delší dobu než se doposud předpokládalo. Vědci totiž věří, že právě chladná kyselá voda byla v těchto oblastech zodpovědná za vznik opálu. Na jiných místech, kde nejsou jasné důkazy o přítomnosti kyselé vody, mohly opály vznikat za širokého spektra podmínek.

Důležité však je, že delší existence kapalné vody na Marsu zaručuje také delší dobu pro možný vývoj života. Oblasti bohaté na usazeniny opálů by tak do budoucna mohly být žhavými kandidáty na hledání známek po výskytu primitivních organismů v minulosti.

Zdroj: NASA, astronews.com




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »