Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Cena Littera Astronomica za rok 2008

Cena Littera Astronomica za rok 2008

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2008 docenta Masarykovy university v Brně a popularizátora astronomie RNDr. Zdeňka Mikuláška, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 10. října 2008 od 16:00 ve slavnostním prostředí Havlíčkova domu v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku Tři malá zamyšlení na téma "Hvězdy a my" (Proč se nám hvězdy tak líbí? Hvězdy všemi (?) smysly, K čemu jsou nám hvězdy?). Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie u nás. Littera Astronomica byla poprvé udělena v roce 2002 a jejími držiteli se dosud stali Doc. Josip Kleczek z Astronomického ústavu AV ČR, Dr. Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ing. Antonín Rükl z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, Ing. Pavel Příhoda z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a RNDR. Oldřich Hlad také z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Cenu dotuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. (www.kanzelsberger.cz) a Společnost Astropis (www.astropis.cz).

Laureát převezme cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 18. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Evy Markové, CSc. Předání uvede čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.

Zdeněk Mikulášek se narodil v roce 1947 v Brně. O astronomii se začal zajímat od svých 14 let. Během středoškolských studií v Brně se velmi úspěšně účastnil astronomických soutěží a expedicí a po maturitě studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě MU v Brně, kde promoval v r. 1970. Externí vědeckou aspiranturu absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV, kde v r. 1980 obhájil kandidátskou disertaci na téma Studium pekuliární hvězdy CQ Uma. O rok později získal na UK v Praze akademický titul RNDr.

Po ukončení vysoké školy nastoupil do zaměstnání jako asistent na VUT v Brně, odkud v r. 1972 přešel na Hvězdárnu a planetárium M. Koperníka v Brně jako odborný pracovník. Po převratu v r. 1990 vyhrál konkurz na místo ředitele této významné české astronomické odborné i popularizační instituce, jež zastával až do r. 2001. Od r. 1995 působil jako odborný asistent na MU v Brně, kde převzal přednášky a praktika v oboru astronomie a astrofyziky na Přírodovědecké fakultě. V r. 2000 se habilitoval na Přírodovědecké fakultě MU v Brně prací Úvod do fyziky hvězd. Od r. 2002 zde pracuje v Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky, kde v současné době zastává funkci zástupce ředitele Ústavu. Ve své výzkumné práci se zabývá především chemicky pekuliárními hvězdami a těsnými dvojhvězdami jakož i studiem astroklimatu na základě soustavné vícebarevné fotometrie standardních hvězd. Zachoval si však i částečný úvazek na svém předešlém pracovišti, kde se věnuje popularizaci astronomie a astrofyziky.

Během celé své profesionální dráhy se soustavně zabývá rovněž didaktikou astronomie a s tím související popularizací astronomie a přírodních věd. Společně s historikem astronomie Dr. Zdeňkem Horským a svým kolegou a vrstevníkem Doc. Dr. Zdeňkem Pokorným napsali v r. 1988 pozoruhodnou knihu "Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru", která vyšla v nakladatelství Svoboda v dodnes nepřekonaném nákladu 135 tis. výtisků! Společně s Doc. Pokorným na ni pak v letech 1993-95 navázali pětidílnou sérií "Záludných otázek z astronomie", která vyvrcholila objemnou knihou "220 záludných otázek z astronomie" (Rovnost, Brno 1996), která měla své pokračování v knize "100+1záludných otázek - Astronomie" (Aventinum, Praha 2003).

Z. Mikulášek patří k nejoblíbenějším českým autorům populárně-vědeckých astronomických přednášek, které kromě odborné přesnosti vynikají poutavostí, jak o tom svědčí i jejich názvy, např. "Kosmologie v kostce", "Ohnivé smrště a železné lijáky", "Hvězdné srážky","Za blankytem neutronových hvězd", "Jak na hvězdy?", "Kosmické počasí a my", "První a poslední hvězdy ve vesmíru", "Obejdeme se bez hvězd?", "Kde se ve vesmíru vzalo zlato?" atd.

Zdeněk Mikulášek jak ve spolupráci se svým zesnulým vrstevníkem Doc. Z. Pokorným, tak i samostatně posunul úroveň české popularizace astronomie na kvalitativně vyšší úroveň a cena Littera Astronomica za rok 2008 mu právem náleží.

Po Zdeňku Mikuláškovi byla v roce 2000 pojmenována planetka č. 11124.

18. Podzimní knižní veletrh se koná ve dnech 10. - 11. října 2008 v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Podrobnosti o 18. Podzimním knižním veletrhu a jeho programu naleznete na www.hejkal.cz/trh/. Česká astronomická společnost v Havlíčkově Brodě již po sedmé slavnostně udělí cenu Littera Astronomica za literaturu spojenou s astronomií.

Astronomický výběr z programu 18. Podzimního knižního veletrhu:

Po celou dobu konání veletrhu

Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství Aldebaran nabízí prodej knih a projekci autentických pohledů do vesmíru pořízených velkými dalekohledy světa.

Pozorování Slunce dalekohledem (zdarma). Za jasného počasí nabídneme návštěvníkům veletrhu, ale i kolemjdoucím pohled na Slunce přes filtry, kterými je možné pozorovat sluneční skvrny. Pozorování se uskuteční po dobu veletrhu (v pátek 12 - 19, v sobotu 9 - 17) před Kulturním domem Ostrov. V případě zatažené oblohy předvedeme vlastnosti dalekohledu na pozemských objektech. Za deště se pozorování nekoná. Zajišťuje Jihlavská astronomická společnost.

Pátek 10. října 2008

  • 14:00 - 15:00 autogramiáda laureáta ceny Littera Astronomica 2008 Doc. RNDr. Zdeňka Mikuláška na stánku České astronomické společnosti
  • 16:00 slavnostní předání ceny Littera Astronomica 2008 v Havlíčkově domě, Muzeum Vysočiny, Havlíčkovo nám. 18, Havlíčkův Brod
  • 16:15 přednáška laureáta ceny Littera Astronomica 2008 Doc. RNDr. Zdeňka Mikuláška Tři malá zamyšlení na téma "Hvězdy a my" v Havlíčkově domě, Muzeum Vysočiny, Havlíčkovo nám. 18, Havlíčkův Brod

Kromě České astronomické společnosti (www.astro.cz) na přípravě spolupracuje Nakladatelství Aldebaran a Jihlavská astronomická společnost. Více informací o 18. Podzimním knižním veletrhu najdete na www.hejkal.cz.

Ke stažení: Tiskové prohlášení č. 121 ve formátu doc




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »