Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nová služba - horké zprávy astro.cz
redakce Vytisknout článek

Nová služba - horké zprávy astro.cz

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Redakce astro.cz přináší čtenářům novou službu. Prostřednictvím emailu vás budeme informovat o aktuálním dění v astronomii nebo kosmonautice. Neuniknou vám tak informace o úkazech na obloze, startu raketoplánu, významné události apod.

Co potřebuji?

Služba horké zprávy je zcela zdarma. Vše co potřebujete, je platná emailová adresa a registrace. Registrovat se můžete na adrese: www.astro.cz/registrace/registrovat

Už registrovaný jsem, co mám tedy udělat?

Informační kanály
Informační kanály
Mnoho čtenářů již registrováno je a dostává emailem upozornění na vložený článek. Pokud tito čtenáři mají zájem dostávat také informační kanály, musí si příslušnou volbu nastavit na adrese: www.astro.cz/registrace/login

Po registraci si můžete nastavit některou z variant: astronomii či kosmonautiku. Případně i upozornění na nový článek (viz obrázek). Nebo vše - v tomto případě obdržíte obě varianty (astronomie + kosmonautika) a navíc některé další zajímavé novinky.

Co když jsem zapomněl přihlašovací údaje?

K dispozici je i formulář pro případ, že jste své přihlašovací údaje zapomněli. Najdete ho rovněž na adrese www.astro.cz/registrace/login

Co vlastně budu dostávat?

Cílem je především upozornit čtenáře na důležité dění v astronomii nebo kosmonautice v reálnem čase. Zasílání zpráv je nepravidelné (cca 3 až 6x měsíčně), nemusíte se bát zahlcení své emailové schránky. Na výběr máte celkem čtyři možnosti, které si můžete nastavit:

Astronomie:

  • Dění na obloze (meteorické roje, zatmění, komety, supernovy, …)
  • Upozornění na významné události v astronomii
  • Upozornění na významná výročí v astronomii

Kosmonautika:

  • Významné události ve vysílání NASA TV
  • Informace o startech raketoplánů nebo kosmických sond
  • Upozornění na významné události v kosmonautice
  • Upozornění na významná výročí v kosmonautice

Vše:

Pokud si nastavíte volbu "vše", budou vám emailem chodit obě předcházející varianty (astronomie, kosmonautika) a navíc i některé další novinky.

Články:

Při nastavení této možnosti budete emailem upozornění na nový článek na astro.cz. Tato služba již funguje delší dobu. Pokud ji máte nastavenou, není nutné cokoliv měnit.


Budou někde zaslané zprávy archivovány?

Ano, zaslané zprávy se zobrazují jako klasické novinky v pravé části astro.cz. Poznáte je podle popisku dole. Kompletní archív naleznete na: www.astro.cz/hot_news/





O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »