Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Endeavour odstartuje k ISS, online na astro.cz
Petr Kubala Vytisknout článek

Endeavour odstartuje k ISS, online na astro.cz

Znak mise STS-126
Znak mise STS-126
V noci z pátku na sobotu se očekává start raketoplánu Endeavour na misi STS-126. Cílem je Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Ze startu raketoplánu budeme vůbec poprvé dělat na astro.cz online přenos. Jeho začátek je naplánován na 1:00 SEČ.


Start bude online na astro.cz v sobotu 15. listopadu od 1:00 SEČ.

Endeavour zažil zajímavé okamžiky už na Zemi. Původně měl sloužit jako bezpečnostní pojistka pro misi STS-125 raketoplánu Atlantis k Hubblovu kosmickému dalekohledu. V případě, že by se posádka raketoplánu Atlantis dostala na oběžné dráze do potíží, měl se vydat na záchrannou misi s označením STS-400 právě Endeavour. Ten čekal na startovací rampě 39B od 19. září. Mise k HST ale byla odložena a tak se Endeavour 23. října přesunul ze startovací rampy 39B na rampu 39A. Rampa "B" se totiž v současné době postupně předělává pro potřeby nosné rakety Ares a není možné ji využít pro nakládání užitečného zatížení do raketoplánu.

Start

Endeavour se má k ISS vydat v noci z pátku 14. na sobotu 15. listopadu v 1:55 našeho času. Start pochopitelně bude vysílat v přímém přenosu NASA TV a vůbec poprvé vám z něj přineseme textový online přenos, jeho začátek plánujeme na 1:00.

Odpočítávání ke startu začalo na Mysu Canaveral už ve středu ve 4:00 SEČ v čase T-43 hodin.

Posádka

Posádka mise STS-126 patří spíše mezi méně zkušené. Žádný z astronautů nemá na svém kontě více než jeden let. Tři ze členů posádky se dokonce vydají do vesmíru poprvé. Endeavour dopraví na ISS novou členku stálé posádky, kterou je Američanka Sandra H. Magnus. Ta nahradí svého kolegu Gregoryho E. Chamitoffa.

  • Christopher J. Ferguson (*1961) - kapitán
  • Eric A. Boe (*1964) - pilot
  • Donald R. Pettit (*1955) - letový specialista
  • Stephen G. Bowen (*1964) - letový specialista
  • Heidemarie M. Stefanyshyn-Piper (*1963) - letový specialista
  • Robert S. Kimbrough (*1967) - letový specialista
  • Sandra H. Magnus (*1964) - posádka ISS, ze Země na ISS
  • Gregory E. Chamitoff (*1962) - posádka ISS, z ISS na Zemi

Posádka raketoplánu Endeavour (STS-126). Z leva: Sandra Magnus, Steve Bowen, Donald Pettit, Commander Chris Ferguson, Eric Boe, Shane Kimbrough and Heidemarie Stefanyshyn-Piper
Posádka raketoplánu Endeavour (STS-126). Z leva: Sandra Magnus, Steve Bowen, Donald Pettit, Commander Chris Ferguson, Eric Boe, Shane Kimbrough and Heidemarie Stefanyshyn-Piper
Posádka raketoplánu Endeavour (STS-126). Z leva: Sandra Magnus, Steve Bowen, Donald Pettit, Commander Chris Ferguson, Eric Boe, Shane Kimbrough and Heidemarie Stefanyshyn-Piper.




Cíle mise

MPLM Leonardo v nákladovém prostoru raketoplánu
MPLM Leonardo v nákladovém prostoru raketoplánu
Raketoplán Endeavour dopraví k ISS velké množství zásob a materiálu v modulu MPLM Leonardo, který je během letu k ISS umístěn v nákladovém prostoru kosmického korábu. Po příletu k ISS bude modul vyzdvižen z nákladového prostoru a připojen k ISS.

V útrobách modulu jsou zásoby, nutné k rozšíření současného počtu 3 členů posádky ISS na plánovaných 6, k čemuž by mělo dojít už příští rok. Po vyložení materiálu bude modul naplněn nepotřebným materiálem a navrácen zpět do nákladového prostoru raketoplánu Endeavour.

Kromě toho mají proběhnout až čtyři výstupy do kosmu, při kterých se budou astronauti snažit především opravit spoje SAJR na slunečních panelech.

Zdroj:




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »