Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Endeavour se odpojil od ISS, jeho mise se chýlí ke konci
Vít Straka Vytisknout článek

Endeavour se odpojil od ISS, jeho mise se chýlí ke konci

Endeavour krátce před připojením ke stanici
Endeavour krátce před připojením ke stanici
V pátek v 15:47 SEČ se od Mezinárodní kosmické stanice po 11ti denním pobytu odpojil raketoplán Endeavour. Jeho posádka zde absolvovala 4 kosmické vycházky a doručila na stanici vybavení, které má umožnit zdvojnásobení počtu členů základní posádky ISS.

Posádku tvoří velitel Chris Ferguson, pilot Eric Boe a letoví specialisté Donald Pettit, Heidemarie Stefanyshyn-Piperová, Steve Bowen, Shane Kimbrough a Sandra Magnusová. Po odložení mise STS-125 k Hubbleovu teleskopu bylo stanoveno datum startu Endeavouru na 14. listopadu. Přípravy šly jako po másle a na konci října při prohlídce a hodnocení inspektory NASA bylo toto datum potvrzeno. Technické komplikace se nevyskytly ani poté. 14. listopadu večer, pár hodin před startem, měla NASA potíže jen s jedním meteorologickým balónem, které monitorují situaci ve vyšších vrstvách atmosféry. V poslední chvíli se ještě objevil problém v "bílém pokoji" (část startovací rampy, přiléhající ke kabině raketoplánu), jedny z jeho dveří se úplně nezavřely. Pro start to ale nebezpečí nepředstavovalo a ten proběhl podle plánu v noci na 15. listopadu ve 2 hodiny ráno. Ke stanici se raketoplán připojil v neděli 16. listopadu. Za dvě hodiny byly otevřeny průlezy a posádky se přivítaly. Věta pronesená velitelem stanice Finckem k Sandře Magnusové "vítej v novém domově, Sandy" nevyzněla nadarmo. O několik hodin později si s ní Gregory Chamitoff (při této misi se vrátí na Zemi) vyměnil svůj post letového specialisty základní posádky ISS, Magnusová by se měla na Zemi vrátit v únoru, při misi Discovery STS-119.

V pondělí 17. listopadu se letoví specialisté STS-126 Donald Pettit a Shane Kimbrough chopili ovládání staniční robotické paže a s její pomocí vyzvedli z nákladového prostoru raketoplánu nákladní modul Leonardo a připojili ho ke stanici. Modul nesl přes 6000 kg vybavení, mezi ním novou toaletu, čističku vody, přístroje k fyzickému cvičení, nové obytné buňky se spacáky a mnoho dalšího. Astronauti do Leonarda v průběhu pobytu na stanici přelézali, vybavení nosili do stanice a tam ho instalovali.

V úterý 18. 11. krátce po 19. hodině SEČ začala první kosmická vycházka. Steve Bowen a Heidemarie Stefanyshyn-Piperová při ní začali s hlavní náplní "spacewalků" této mise. Šlo o čištění a namazání mechanických kloubů, které otáčí solární panely ke Slunci. Předtím ale odmontovali ze stanice nádrž s dusíkem a pomocí staničního manipulátoru ji přemístili do nákladového prostoru raketoplánu k návratu na Zemi. Při této vycházce nastala jen jedna "komplikace", když si Piperová chtěla očistit ruce od maziva, upustila kufřík s nářadím.



Misi to ale ani v nejmenším neohrozilo a na obloze je o zajímavý objekt víc. Ve čtvrtek 20. 11. se pro změnu ztratil pavouk, dopravený na stanici pro experiment s pletením sítě v beztížném stavu. Záhy byl ale objeven ve své přepravce, jen byl předtím schovaný v sítích. Tento pokus s pavoučími sítěmi ve stavu beztíže není nikterak nový, dělal se už v 70. letech na Skylabu.

Druhá kosmická vycházka
Druhá kosmická vycházka
Ve čtvrtek 20. 11. přišla na řadu také druhá kosmická vycházka. Heidemarie Stefanyshyn-Piperová a Shane Kimbrough přemístili dopravní zařízení na povrchu stanice (příprava na únorovou misi STS-119, při které mají být doručeny další solární panely), došlo také na promazání staniční robotické paže a dále astronauté pokračovali v práci na kloubech solárních panelů. Těm byla kompletně věnována třetí vycházka (Heidemarie Stefanyshyn-Piperová a Steve Bowen)v sobotu 22. 11. Trvala 7 hodin a jejich čištění a mazání mělo být při této vycházce dokončeno. Jedno ložisko ale astronauté spravit nestihli. Dokončeno to bylo při čtvrté a poslední vycházce v pondělí 24. 11. Absolvovali ji Steve Bowen a Shane Kimbrough. Kromě splnění úkolu s klouby solárních panelů také namontovali na modul Kibo TV kameru a naváděcí anténu pro zásobovací lodě.

Pobyt Endeavouru u ISS byl o den prodloužen kvůli potížím s novou čističkou vody, která se sama vypínala. Velitel stanice Fincke a letový specialista STS-126 Pettit ji ale dokázali opravit a byly odebrány i vzorky výsledné čisté vody pro analýzu na Zemi. V závěru pobytu spolu obě posádky oslavili Den díkuvzdání. Rozloučení posádek ISS a Endeavouru se uskutečnilo v noci na pátek. Spojař z řídícího střediska poblahopřál kosmonautům k vynikající práci, oni se rozloučili a popřáli si hodně štěstí. V 1:31 v noci na pátek byly uzavřeny průlezy. Posádky se vyspaly a Endeavour se v pátek v 15:47 odpojil od ISS. Přistát by měl v neděli v 19:19 na ploše Kennedyho kosmického střediska na Floridě. Nezbývá, než mu popřát šťastný návrat.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »