Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery
Záznam startu zde.
1:00:Takže 125. mise raketoplánu, 36. mise Discoveryho a 28. mise raketoplánu k ISS je úspěšně na cestě. Ke stanici by se měla připojit v úterý. Děkujeme za pozornost a přejeme dobrou noc.
0:55:Raketoplán je nyní na suborbitální dráze, nyní vyletí setrvačností do jejího nejvyššího bodu, kde znovu zažehne motory a dostane se na výchozí dráhu, ze které zahájí stíhání Mezinárodní kosmické stanice.
0:53:Hlavní motory vypojeny, externí nádrž odhozena.
0:50:Discovery rotuje o 180 stupňů kvůli lepší komunikaci, na záběrech NASA TV vidíme záběry z jeho externí nádrže, kamera kontroluje tepelný štít.
0:48:Discovery se v případě poruchy už nemůže vrátit na Floridu.
0:47:Byly odděleny obě pomocné rakety na tuhá paliva, Discovery pokračuje pomocí svých hlavních motorů.
0:45:Zhruba půl minuty po startu je tah hlavních motorů raketoplánu snížen na asi 70 procent, aby se snížilo aerodynamické namáhání, po překočení rychlosti zvuku se tah vrátí na 100 procent.
0:44:
0:43:Odsunuta poslední část obslužné věže.
0:41:Byly aktivovány přídavné zdroje energie, odpočítáváme poslední minuty.
0:38:Od raketoplánu byla odsunuta část obslužné věže, sloužící pro přístup do kabiny.
0:35:Oficiální odpočítávání opět běží v čase T-9 minut.
0:34:Start povolen!! Do kabiny Discoveryho byly proneseny poslední přání zdaru a šťastné cesty.
0:32:
0:24:Dosud se neobjevily žádné technické potíže, rozhodnutí o startu by mělo v řídícím středisku padnout již velmi brzy.
0:20:Do startu zbývá 23 minut a tribuny v Kennedyho kosmickém středisku jsou zaplněny tisíci lidí, těšících se na start.
0:15:Předchozí start rektoplánu, Endeavouru STS-126 15. listopadu, sledovala v přímém přenosu také posádka Mezinárodní kosmické stanice, snad nevynechají ani dnes.
0:07:Start byl o dvě sekundy uspíšen, na 0:43:44 na základě upřesnění dráhy Mezinárodní kosmické stanice, se kterou se Discovery spojí v úterý. Dobře to dokumentuje, jaká přesnost je zde potřeba.
0:00:Samozřejmě, že start nemusí jít jako po másle a můžou nastat nepředvídané situace (např. selhání některého motoru), které si vynutí přerušení letu. Říká se jim "aborty". Jsou v podstatě dva druhy. První druh abortu počítá s bezpečným přistáním raketoplánu. Záleží na mnoha okolnostech, mezi nimi vzdálenosti od kosmodromu, rychlosti atd. Podle toho může přistát buďto na Floridě, poblíž místa startu, v západní Evropě (2 místa ve Španělsku a 1 ve Francii), anebo po obletu Země v Kalifornii. Může se také dostat na prozatimní neplánovanou dráhu kolem Země, na které by bylo vyneseno další rozhodnutí. Nedá se ale vyloučit, že se raketoplán stane neovladatelným, pak by šlo už čistě jen o záchranu posádky. Každý člen je vybaven padákem, pokud by bylo nutné ve vzduchu opustit stroj, vystrčili by astronauté z poklopu speciální tyč, po které by se dostaly do bezpečné vzdálenosti od stroje (pokud by některý vyskočil jen tak a potkal se s křídlem, není těžké domyslet, jak by dopadl) a seskočili s padákem, vystřelovací křesla se při misích raketoplánů nepoužívají kvůli obtížnosti technického provedení. Doufejme, že se dnes žádného abortu nedočkáme.
23:49:Oficiální odpočítávání bylo naposledy zastaveno v čase T-9 minut. V této plánované přestávce provedou týmy v řídícím středisku hlasování a rozhodnou o dnešním startu.
23:46:Posádka už je usazená a připoutaná v křeslech, poklop uzavřen a technici se chystají opustit rampu.
Doporučené odkazy:
O autorovi
Vít Straka
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
